Facebook či Apple budou platit víc. Francie učinila další krok k zavedení digitální daně

Francouzské Národní shromáždění dnes schválilo návrh zákona na zavedení digitální daně. Povinná platba do státní pokladny ve výši tří procent je namířená proti velkým mezinárodním internetovým firmám, ve Francii se pro ni proto vžil název Gafa, jako akronym z názvů firem Google, Amazon, Facebook a Apple. Pokud návrh za týden schválí také horní komora parlamentu, bude Francie v této oblasti průkopníkem. Evropská unie se v březnu na zavedení digitální daně neshodla.

Cílem návrhu zákona je zdanit aktivity velkých internetových firem, které "vytvářejí hodnotu díky francouzským uživatelům internetu", ale sídlí v zemích s nízkými daňovými sazbami. Předkladatel návrhu, ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že jde o to, aby se "znovu nastolila fiskální spravedlnost vůči digitálním gigantům". Jednostranný francouzský krok by podle něj měl sloužit i jako páka pro budoucí vyjednávání.

La France ?? est la première nation européenne à adopter une taxation des géants du numérique. Nous bâtissons une fiscalité plus juste et plus efficace pour le XXIème siècle. Au travail maintenant au #G7France et à l’⁦@OCDE_fr⁩ pour définir une solution internationale ! pic.twitter.com/u67QBzC3Q4

— Bruno Le Maire (@BrunoLeMaire) 4. července 2019

Návrh zákona už na jaře schválily v různém znění obě komory francouzského parlamentu, až v červnu se ale shodly na kompromisním znění. Dnes schválila návrh zákona dolní komora, příští čtvrtek o něm budou hlasovat ještě senátoři. Ti původně chtěli, aby měla digitální daň pouze dočasnou povahu a přestala se vybírat už 1. ledna 2022. Toto omezení nakonec z kompromisního návrhu zmizelo.

Agentura AFP nicméně upozornila, že Le Maire chce daň zrušit v okamžiku, kdy se v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) podaří dojednat mezinárodní dohodu o digitální dani. Jak dlouho by to mohlo trvat, ale není jasné. Návrh na zavedení digitální daně v Evropské unii nezískal v březnu jednomyslnou podporu členských států.

Ve francouzském modelu by se daň měla dotknout třicítky koncernů, jimž digitální aktivity na tržbách ročně přinášejí více než 750 milionů eur (19 miliard Kč) globálně a více než 25 milionů eur (636 milionů Kč) v samotné Francii. Podle odhadů by mohla daň do francouzské státní kasy přinést 400 milionů eur v letošním roce (10,2 miliardy Kč) a 650 milionů eur (16,5 miliardy Kč) v roce příštím.

Dotknout by se daň mohla kromě čtyř gigantů - Google, Amazon, Facebook, Apple - také společností Uber či Airbnb. Podniky ale varují, že by se daň mohla promítnout do vyšších cen pro spotřebitele. Proti zavedení daně protestoval i Washington. Označuje ji za diskriminační, protože se výrazně dotkne právě nadnárodních firem ze Spojených států. Kromě amerických gigantů se ale daň bude týkat i francouzské technologické firmy Criteo, která vytváří personalizovanou reklamu, a také čínských firem.

V České republice je nyní v připomínkovém řízení návrh na sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy. Do státního rozpočtu by podle odhadu ministerstva financí mohla daň přinést pět miliard korun ročně, platit by se mohla od poloviny příštího roku. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem rovněž nad 750 milionů eur, které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 50 milionů korun.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Francie Daně Google Amazon Facebook

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 44 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy