Brusel se mračí. Osm států dostalo varování kvůli rozpočtu, problém má Slovensko

Celková dluhová situace eurozóny se ale navzdory očekávanému zpomalení růstu zlepší, uvedla komise v hodnocení rozpočtových plánů. Dluh eurozóny v poměru k hrubému domácímu produktu by měl klesnout z letošních 86 na 85 procent.

V případě Slovenska stejně jako Finska, Portugalska či Slovinska je sice komise spokojena s přístupem ke snižování dluhu, avšak upozornila, že by se tyto země mohly v příštím roce podstatně odchýlit od střednědobých rozpočtových cílů.

"Je to zcela pochopitelné a vzhledem k aktuální situaci jsme podobné hodnocení očekávali. Mým cílem je, aby byl rozpočet schválen a nedělaly se v něm již žádné další změny, které by znamenaly zvýšení deficitu pro příští rok," uvedl v reakci slovenský ministr financí Ladislav Kamenický.

Slovenská vláda předložila do sněmovny návrh rozpočtu, který počítá v příštím roce se schodkem veřejných financí odpovídajícím 0,49 procenta výkonu ekonomiky. Nezávislá slovenská rozpočtová rada ale minulý týden upozornila, že bez dodatečných opatření schodek může dosáhnout až 1,8 procenta hrubého domácího produktu. Podle rady předloha rozpočtu opět nadhodnocuje nedaňové příjmy státu, podhodnocuje výdaje samospráv, zdravotnictví a systému sociálního pojištění.

Podle EK sice Bratislava plní pravidla týkající se zadlužení i rozpočtu, avšak vzhledem k očekávanému zpomalení růstu by měla sáhnout k dalším fiskálním opatřením. Rozpočtový plán, který Slovensko předložilo v říjnu, navíc podle EK počítá s vyšším příspěvkem slovenského vývozu do rozpočtu, než jaký odhaduje komise.

"Všechny tyto země by měly přijmout účinné rozpočtové kroky," vzkázal dnes při prezentaci doporučení osmičce států místopředseda EK pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis. Na rozdíl od minulého roku, kdy EK vyzvala Itálii k okamžitým korekcím rozpočtového návrhu, však podle něj tentokrát mají státy na reakci více času.

Návrhy rozpočtů ostatních zemí jsou v souladu s paktem růstu a stability, v němž se unijní země zavázaly udržovat dluh pod hranicí 60 procent HDP či jej snižovat. Rozpočtové deficity zároveň nesmí překročit tři procenta.

"Hospodářský růst Evropy čelí stále větším rizikům, a proto je povzbudivé, že země eurozóny, jako je Německo a Nizozemsko, využívají fiskálního prostoru na podporu investic. Tyto země by však mohly vyvinout ještě větší úsilí," konstatoval Dombrovskis.

Komise připomněla, že letos poprvé od roku 2002 nevede se žádnou zemí řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému schodku.

Komisaři dnes rovněž vydali doporučení pro dvě země používající vlastní měnu: Maďarsko a Rumunsko. Oba státy podle Bruselu ignorovaly doporučení, na nichž se v červnu shodly členské země v souvislosti se střednědobým rozpočtovým cílem. Komise proto vyzvala Radu EU, aby kvůli stále hrozící odchylce od tohoto cíle doporučila oběma státům další kroky.

Unijní exekutiva také opět zhodnotila vývoj řeckého rozpočtu, na který přísněji dohlíží od loňského ukončení programu pomoci Řecku. Atény podle EK příští rok dodrží dohodnutý cíl rozpočtového přebytku 3,5 procenta HDP a zároveň podporují růst. Řecká vláda připravila nezbytné reformy, pro jejich úspěšné dokončení však budou rozhodující další kroky, dodala EK.