Podle významného německého deníku Die Welt roste v zemi počet lidí ze střední třídy, kteří uvažují o emigraci z Německa. Důvodem jsou hlavně obavy z budoucnosti.
Kromě dopadů vládní imigrační politiky na celý sociální a zejména důchodový systém se bojí také ekonomických důsledků překotného odstavování nejen jaderných, ale i uhelných elektráren.
Autor článku, hlavní reportér listu Ansgar Graw, připomíná, že v roce 2018 odešlo z vlasti 261 tisíc Němců. Víc jich bylo jen v roce 2016, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. Před rokem 2015 byl počet Němců odcházejících zejména do zemí, jako jsou USA, Švýcarsko, Kanada, Kypr nebo Malta, vždy nižší než dvě stě tisíc. A před rokem 1991 odcházeli natrvalo z Německa jen jednotlivci. Podle neoficiálních zdrojů byly mezi německými emigranty před rokem 2015 stovky milionářů ročně. V roce 2015 jich ale odešlo už kolem tisíce a o rok později ještě čtyřikrát více. „Mimochodem, tito milionáři jsou většinou podnikatelé, kteří poskytují práci“ poznamenává k tomu Die Welt.
Němci podle článku soudí, že sociální stát nevydrží masivní imigraci a ekonomika nejvyšší ceny elektřiny v Evropě, které Německu přinesla energetická politika vlády Angely Merkelové. Ansgar Graw v této souvislosti připomíná článek amerického Wall Street Journalu, který napsal, že Německo má „nejhloupější energetickou politiku na světě“.
Související

Trump zavádí cla. Má o nich falešnou představu, říká americký politolog pro EZ

Pět let od brexitu: Jak odchod z EU změnil Velkou Británii?
Aktuálně se děje
před 30 minutami

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem
před 1 hodinou

Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov
před 1 hodinou

Tvrdá slova z OSN: Připravme se na to, že lidé budou kvůli Trumpovi umírat
před 2 hodinami

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu
před 2 hodinami

Letecká doprava kolabuje. Letiště Heathrow kvůli požáru nefunguje, dopady pocítí celý svět
před 4 hodinami

Předpověď počasí na víkend: Teploty vyrostou, čeká nás typické jaro
včera

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu
včera

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou
včera

V Evropě probíhají významné schůzky kvůli Ukrajině. Zatím se ni nemění, hlásí Zelenskyj
včera

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici
včera

RECENZE: Hraná Sněhurka je generickým produktem bez imaginace. Ihned vyšumí
včera

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení
včera

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA
včera

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny
včera

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA
včera

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie
včera

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání
včera

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá
včera

Spalničky jsou zpět, oznámila WHO. A s hrůzou se dívá na dění v USA
včera
Američané o útoku na Gazu věděli. Trump jej zřejmě v rozhovoru s Netanjahuem přímo schválil, řekla Taterová
Izraelský útok na Pásmo Gazy zřejmě proběhl po schválení Bílým domem. Pro EuroZprávy.cz na to upozornila expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. „To znamená, že nejenže bojové operace může Izrael vést výrazně tvrději než v minulosti, ale může též sáhnout i k některým dalším opatřením,“ řekla.
Zdroj: Jakub Jurek