Ekonomika EU i eurozóny vzrostla nejrychleji od roku 1995, nezaměstnanost stagnuje

Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU propadla kvůli dopadům koronaviru o 11,4 procenta. V eurozóně se HDP snížil o 11,8 procenta.

V meziročním srovnání hospodářství dál klesá, i když tempo jeho propadu výrazně zpomalilo. V EU činil meziroční pokles 3,9 procenta po propadu o 13,9 procenta v období duben až červen. V eurozóně tempo poklesu zpomalilo na 4,3 procenta ze 14,8 procenta.

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenaly růst všechny jednotlivé členské země, ze kterých jsou údaje k dispozici. V meziročním srovnání naopak všechny země klesly.

Euro area #GDP +12.7% in Q3 2020, -4.3% compared with Q3 2019: preliminary flash estimate from #Eurostat https://t.co/fV7hUMglUu pic.twitter.com/o2fKrp6dlh

Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Francie, kde ekonomika stoupla o 18,2 procenta. Ve Španělsku se HDP zvýšil o 16,7 procenta a v Itálii o 16,1 procenta. Česká republika se naopak zařadila k zemím s nejpomalejším růstem, její ekonomika vzrostla o 6,2 procenta. Pomaleji se zotavuje pouze ekonomika Litvy, kde se HDP zvýšil o 3,7 procenta.

První rychlý odhad je založen na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Další zprávu o vývoji HDP za třetí čtvrtletí Eurostat zveřejní 13. listopadu.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii i v zemích eurozóny zůstala v září na srpnových hodnotách. Zatímco v celé sedmadvacítce bylo bez práce 7,5 procenta lidí, ve státech platících eurem to bylo 8,3 procenta. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat. V předchozích pěti měsících, kdy ekonomika pociťovala dopady koronavirových omezení, nezaměstnanost vytrvale rostla. Nejnižší nezaměstnanost měla v září i nadále Česká republika.

Ve 27 zemích unie bylo v září bez práce téměř 16 milionů lidí, z toho 13,6 milionu v eurozóně. Proti srpnu nezaměstnaných mírně přibylo v EU (o 42.000) i v eurozóně (o 75.000), jde však méně než o desetiny procent z celkového počtu.

Loni v září bylo v celé Evropské unii 6,6 procenta nezaměstnaných, v zemích používajících společnou měnu pak 7,5 procenta.

Mezi členskými zeměmi EU měla v devátém měsíci letošního roku stejně jako v těch předchozích nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, kde bylo bez práce podobně jako v srpnu 2,8 procenta lidí. Naopak výrazně nejvyšší nezaměstnanost v celé unii mělo Španělsko, kde jako v jediné zemi překročila desetiprocentní hranici a činila 16,2 procenta.

Euro area #unemployment at 8.3% in September 2020, stable compared with August. EU at 7.5% https://t.co/eLI0yxQzY7 pic.twitter.com/nvAF8bZtDW

V září se mírně snížila míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která však stále zůstává vyšší než loni. V EU bylo bez práce 17,1 procenta mladých a v eurozóně 17,6 procenta. To je v obou případech o sedm desetin procentního bodu méně než v srpnu. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila šest procent. Pod deseti procenty byla i v Česku, na Maltě, v Polsku a v Rakousku. Ve Španělsku je naproti tomu stále bez práce více než 40 procent mladých, o téměř deset procentních bodů více než před rokem.

Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

Nemoc covid-19 a opatření zavedená v boji s touto nemocí prudce zvýšily počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v celé EU. Současně ale významná část těch, kteří se zaregistrovali na úřadech, už aktivně nehledá práci nebo není schopna do práce nastoupit - například kvůli tomu, že se musejí starat o děti. To způsobuje nesrovnalosti v počtu registrovaných nezaměstnaných a v počtu nezaměstnaných podle definice ILO, upozornil Eurostat.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v září zůstala na srpnových 3,8 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Spotřebitelské ceny v eurozóně v říjnu v meziročním srovnání klesly o 0,3 procenta. Zůstávají podobně jako v září na nejnižší hodnotě za čtyři roky. Vyplývá to z rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat.

V září spotřebitelské ceny klesly meziročně též o 0,3 procenta. Loni v říjnu míra inflace činila 0,7 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) už letos podnikla sérii mimořádných opatření, aby podpořila jak inflaci, tak ekonomiku. Ta se potýká s dopady koronavirové krize.

Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje žádné bližší podrobnosti. Ty budou až ve zpřesněné zprávě 18. listopadu, včetně údajů za celou EU.