Lagardeová: ECB bude dále stimulovat růst, podpoří zelenou Evropu

Evropská ekonomika potřebuje další opatření podporující hospodářský růst, bude však nutné k nim přistupovat s rozvahou a předejít jejich možným negativním dopadům. Europoslancům to dnes v Bruselu řekla Christine Lagardeová, kterou členské země EU navrhují na post šéfky Evropské centrální banky (ECB).

Mezi její hlavní cíle bude ovšem patřit i snaha o udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranice a boj proti klimatickým změnám, oznámila Francouzka Christine Lagardeová během slyšení v hospodářském a měnovém výboru EP.

Představitelé ECB dávají v posledních týdnech najevo obavy z toho, že očekávané zpomalení hospodářského růstu je ještě výraznější, než se původně předpokládalo. Banka proto chystá další stimuly v podobě snížení úrokových sazeb či dalších nákupů dluhopisů.

Christine #Lagarde says climate change must be viewed as “macro-critical risk” and direct and indirect cost of burning fossil fuels taken into account. Notes that ECB has pension fund and can decide where to invest. Business also bears big responsibility. pic.twitter.com/0QuikMxdrc

— Paul Nolan (@paul___nolan) September 4, 2019

Lagardeová dnes dosavadní politiku odcházejícího šéfa ECB Maria Draghiho nekomentovala, připustila však, že hodlá v prorůstových krocích ještě nějakou dobu pokračovat. Zároveň však prohlásila, že nechce dopustit, aby přílišné používání těchto opatření vedlo k negativním důsledkům.

"Je jasné, že cenová stabilita zůstane hlavní orientací Evropské centrální banky," řekla francouzská ekonomka.

Uvedla rovněž, že bude pokračovat ve snaze udržet celkovou hladinu inflace na vytyčené hranici okolo dvou procent, přičemž jí nebude proti mysli, kdyby tuto hodnotu mírně překonala. Nízká míra inflace je v současnosti považována za problém pro dosažení kýžených hodnot růstu.

Europarlament má v otázce jmenování prezidenta ECB, jehož funkční období je osmileté, pouze poradní roli. Konečné slovo má Evropská rada, tedy prezidenti a premiéři členských zemí bloku. Slyšení v EP je tak spíše formální.

Poslanci dnes oceňovali fakt, že v čele ECB poprvé v historii stane žena. Řada dotazů se točila kolem toho, zda a jak hodlá Lagardeová naplňovat jeden z hlavních cílů budoucí šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, jímž je směřování k "zelené Evropě".

"Osobně si myslím, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body svého poslání," řekla poslancům Lagardeová, která kvůli nové pozici odchází z čela Mezinárodního měnového fondu. Jednou z možností, jak v této věci může být ECB aktivní, je podle ní například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.

Lagardeová by měla současného prezidenta Draghiho nahradit od 1. listopadu.

Související

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

EU by měla být imigrantům vděčná. Díky nim se vypořádala s nedostatkem pracovních sil

Předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová nedávno uvedla, že by na tom evropská ekonomika byla bez zahraničních pracovníků mnohem hůř. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že příchod zahraniční pracovní síly pomohl eurozóně absorbovat šoky, jako byly rostoucí náklady na energie a rekordní inflace, a přitom udržel růst a zaměstnanost.

Více souvisejících

Christine Lagardeová ecb Ekonomika evropský parlament EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

před 6 hodinami

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 8 hodinami

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 10 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 11 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 12 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 12 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 13 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 14 hodinami

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy