Lagardeová: ECB bude dále stimulovat růst, podpoří zelenou Evropu

Evropská ekonomika potřebuje další opatření podporující hospodářský růst, bude však nutné k nim přistupovat s rozvahou a předejít jejich možným negativním dopadům. Europoslancům to dnes v Bruselu řekla Christine Lagardeová, kterou členské země EU navrhují na post šéfky Evropské centrální banky (ECB).

Mezi její hlavní cíle bude ovšem patřit i snaha o udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranice a boj proti klimatickým změnám, oznámila Francouzka Christine Lagardeová během slyšení v hospodářském a měnovém výboru EP.

Představitelé ECB dávají v posledních týdnech najevo obavy z toho, že očekávané zpomalení hospodářského růstu je ještě výraznější, než se původně předpokládalo. Banka proto chystá další stimuly v podobě snížení úrokových sazeb či dalších nákupů dluhopisů.

Christine #Lagarde says climate change must be viewed as “macro-critical risk” and direct and indirect cost of burning fossil fuels taken into account. Notes that ECB has pension fund and can decide where to invest. Business also bears big responsibility. pic.twitter.com/0QuikMxdrc

— Paul Nolan (@paul___nolan) September 4, 2019

Lagardeová dnes dosavadní politiku odcházejícího šéfa ECB Maria Draghiho nekomentovala, připustila však, že hodlá v prorůstových krocích ještě nějakou dobu pokračovat. Zároveň však prohlásila, že nechce dopustit, aby přílišné používání těchto opatření vedlo k negativním důsledkům.

"Je jasné, že cenová stabilita zůstane hlavní orientací Evropské centrální banky," řekla francouzská ekonomka.

Uvedla rovněž, že bude pokračovat ve snaze udržet celkovou hladinu inflace na vytyčené hranici okolo dvou procent, přičemž jí nebude proti mysli, kdyby tuto hodnotu mírně překonala. Nízká míra inflace je v současnosti považována za problém pro dosažení kýžených hodnot růstu.

Europarlament má v otázce jmenování prezidenta ECB, jehož funkční období je osmileté, pouze poradní roli. Konečné slovo má Evropská rada, tedy prezidenti a premiéři členských zemí bloku. Slyšení v EP je tak spíše formální.

Poslanci dnes oceňovali fakt, že v čele ECB poprvé v historii stane žena. Řada dotazů se točila kolem toho, zda a jak hodlá Lagardeová naplňovat jeden z hlavních cílů budoucí šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, jímž je směřování k "zelené Evropě".

"Osobně si myslím, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body svého poslání," řekla poslancům Lagardeová, která kvůli nové pozici odchází z čela Mezinárodního měnového fondu. Jednou z možností, jak v této věci může být ECB aktivní, je podle ní například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.

Lagardeová by měla současného prezidenta Draghiho nahradit od 1. listopadu.

Související

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky

Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři

V rámci Mnichovské bezpečnostní konference vystoupila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s ráznou obhajobou evropských hodnot. Reagovala tak na dřívější kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia, přičemž s jistou dávkou ironie prohlásila, že „woke dekadentní Evropa“ rozhodně nečelí civilizačnímu zániku. Jako důkaz uvedla neutuchající zájem mnoha zemí o vstup do tohoto evropského „klubu“, a to i ze stran států mimo kontinent, jako je například Kanada.
Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

EU by měla být imigrantům vděčná. Díky nim se vypořádala s nedostatkem pracovních sil

Předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová nedávno uvedla, že by na tom evropská ekonomika byla bez zahraničních pracovníků mnohem hůř. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že příchod zahraniční pracovní síly pomohl eurozóně absorbovat šoky, jako byly rostoucí náklady na energie a rekordní inflace, a přitom udržel růst a zaměstnanost.

Více souvisejících

Christine Lagardeová ecb Ekonomika evropský parlament EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara

Do české fotbalové nejvyšší soutěže míří nečekané jméno. Ve čtvrtek se potvrdila zpráva, která překvapila tuzemskou fotbalovou veřejnost. Hradec Králové totiž posílí bývalý český reprezentant Tomáš Čvančara. To, že v dosavadním bundesligovém působišti Mönchengladbachu už nemají zájem o jeho služby, bylo známé delší dobu. Až nyní přišla televize Sky odkazující se na zdroje německých médií s tím, že v posledních dnech o českého fotbalistu projevil zájem právě východočeský klub.

před 3 hodinami

Rozbouřené Labe v Nymburce. (14.9.2024)

Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák

Lidé, kterým ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné, informovalo ministerstvo dopravy. To v Česku stále eviduje přes 243 tisíc řidičských průkazů, jimž ještě do konce roku vyprší platnost. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy