Maďarsko umožní firmám platit daně v eurech a dolarech

Maďarsko umožní firmám platit daně v eurech a dolarech, aby jim tak alespoň částečně kompenzovalo dopady vysokých nákladů na dovoz ze zahraničí. Oznámil to dnes šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Opatření by podle analytiků mohlo zvýšit devizové rezervy v době, kdy jich Maďarsko potřebuje čím dál víc.

Tak jako jiné země ve střední a východní Evropě, například Polsko, Česká republika nebo Rumunsko, ani Maďarsko se nechystá v dohledné době přijmout jednotnou evropskou měnu euro. Vláda premiéra Viktora Orbána to na nejbližší období zcela vylučuje, zdůvodňuje to hlavně ztrátou ekonomické suverenity.

Krok maďarské vlády je podobný plánu, který v červnu oznámila vláda v Praze. Ta se chystá firmám od roku 2024 dovolit platby daní v eurech, což státu umožní zvýšit objem výpůjček ve společné evropské měně.

"Pokud je pro firmy technicky jednodušší platit daně v eurech nebo v dolarech, pak je to jednodušší i pro maďarský stát, vzhledem k tomu, že potřeba dovozu prudce vzrostla," řekl podle agentury Reuters Gulyás. Dovoz surovin, za které Maďarsko platí v devizách, dříve představoval tři až 3,5 procenta celkového dovozu. Teď už ale představuje 20 až 21 procent.

Výrazný vzestup cen zemního plynu na světových trzích v poslední době tlačí na pokles kurzu forintu, protože zhoršuje obchodní bilanci Maďarska. Země je totiž vysoce závislá na dovozu energií, upozorňují analytici i obchodníci se surovinami.

Ministr financí Mihály Varga na facebooku napsal, že možnost platit daně v eurech a dolarech budou mít všechny firmy a že se tím podnikovému sektoru zjednoduší vedení účetnictví. Vláda zajistí, aby daně i nadále proudily do státní pokladny a aby byl státní rozpočet vyrovnaný.

Forint si v letošním roce vede ze všech středoevropských měn nejhůře. Tento měsíc klesl na dosavadní minimum 416,90 forintu za euro, k čemuž přispěly i neshody s Evropskou unií ohledně plateb z fondu obnovy.

"Podniky by mohly ušetřit na poplatcích za konverzi... vláda tím patrně sleduje i záměr zvýšit devizové rezervy," řekl hlavní analytik finančního ústavu K&H Bank Dávid Németh. "I když na podzim už bude existovat dohoda s Bruselem, do konce roku velká část peněz z EU nedorazí. Toto je snadný způsob, jak získat devizy i bez vydávání zahraničních dluhopisů," dodal.

Maďarsko má relativně malou, exportně orientovanou ekonomiku. Na jeho území působí výrobní závody velkých německých automobilek, včetně značek Audi a Daimler. Vláda by mohla daně zaplacené v eurech a dolarech využít i na refinancování dluhopisů denominovaných v zahraničních měnách, poznamenal Németh.

"Pokud bude čím dál více účastníků trhu mít možnost používat jen eura, pak se význam forintu sníží," řekl Németh. "A to také znamená, že budeme blíž eurozóně, aniž bychom zaváděli euro," dodal.

Související

Více souvisejících

Maďarsko USD

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 56 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy