Průzkum: Většina menších firem v Evropě má existenční obavy

Více než polovina malých a středních podniků v Evropě má obavy, zda příštích 12 měsíců přežije. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila poradenská společnost McKinsey. Průzkum se konal v srpnu, tedy ještě před nynějším vzestupem počtu nových případů nákazy koronavirem, který nutí evropské vlády zavádět nová restriktivní opatření.

Malé a střední podniky se definují jako firmy s maximálně 250 zaměstnanci. V Evropě vytvářejí kolem dvou třetin pracovních míst, upozorňuje agentura Reuters.

Výsledky průzkumu přicházejí v době, kdy se množí varování před vlnou firemních insolvencí a kdy Mezinárodní měnový fond (MMF) a další organizace vyzývají evropské vlády k zintenzivnění státní podpory, která by firmám pomohla překonat negativní dopady pandemie nemoci covid-19.

Podle dat, která česká Hospodářská komora dvakrát ročně analyzuje pro Evropskou asociaci řemesel, malých a středních podniků SMEunited pro celoevropské srovnání, nastal u českých malých a středních podniků druhý největší pokles podnikatelské nálady v historii. Pokles byl dokonce výrazně hlubší než v celé EU.

"I přesto ale byly tuzemské malé a střední podniky optimističtější než ve zbytku Evropy. A byly optimističtější než v době recese v první polovině roku 2009," řekla ČTK analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.

Průzkum McKinsey zahrnoval přes 2200 podniků v Německu, Francii, Itálii, Španělsku a Británii. Ukázal, že 55 procent dotazovaných firem očekává v průběhu příštích 12 měsíců ukončení činnosti, pokud jim tržby zůstanou na současných úrovních. Desetina malých a středních podniků očekává, že pokud bude současný vývoj pokračovat, pak do šesti měsíců vyhlásí bankrot. Spoluautor zprávy Zdravko Mladenov upozornil, že takovýto vývoj by zvýšil nezaměstnanost, omezil investice a znamenal výraznou zátěž pro finanční sektor.

"Politici musejí udělat vše pro to, aby udrželi pandemii a její ekonomické dopady pod kontrolou. Nesmějí předčasně ukončovat podporu, pokud se chtějí vyhnout opakování chyb z globální finanční krize," uvedl tento týden MMF. Minulý týden fond předpověděl, že ekonomika eurozóny v letošním roce klesne o 8,3 procenta. V příštím roce počítá s růstem, který teď odhaduje na 5,2 procenta.

Související

Vláda ČR

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.
Donald Trump

Jak obejít Trumpa? Čínské firmy přišly na způsob, jak neplatit cla

Nová cla nastávajícího prezidenta USA Donalda Trumpa jsou na obzoru, ale některé čínské společnosti možná již znají způsoby, jak se jim vyhnout. Někteří odborníci přirovnávají cla ke hře „whack-a-mole“, kde se obchodní toky jednoduše přesměrují, pokud jsou potenciální zisky dostatečně vysoké.

Více souvisejících

firmy Ekonomika Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) hospodářská komora

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 14 minutami

před 47 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy