Političtí vůdci evropských zemí jsou rozdělení v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Během čtvrtečního videosummitu se nedokázali shodnout na tom, zda poskytovat zasaženým zemím úvěry ze záchranného fondu či vydávat speciální "koronové" dluhopisy.
Zatímco Itálie a další jihoevropské země usilují o co nejštědřejší podporu ze společných peněz, tradičně šetrné země v čele s Německem nechtějí, aby kvůli stimulům bobtnal veřejný dluh.
Videokonference, která měla podle představ šéfa Evropské rady Charlese Michela ukázat jednotu unijních lídrů v těžké době, se kvůli sporům o ekonomické stimuly protáhla na téměř trojnásobek plánovaných dvou hodin. Italský premiér Giuseppe Conte odmítl podpořit původní návrh závěrečného prohlášení a chtěl do textu prosadit zmínku o společných dluhopisech eurozóny, které by sloužily k financování boje proti šířící se pandemii a jejím následkům.
"Musíme zareagovat inovativními finančními nástroji," řekl premiér koronavirem zdaleka nejpostiženější evropské země Conte podle prohlášení svého úřadu. Během videokonference však se svým požadavkem neuspěl.
K emisi koronavirových dluhopisů vyzvali Michela už ve středu lídři devíti zemí platících eurem, mezi nimiž byla vedle Itálie i Francie, Španělsko či Belgie. Nástroj by podle nich měl mít dostatečný objem a poskytovat dostatečně dlouhodobé financování jak pro současné potřeby zdravotnictví, tak pro oživení ekonomik v době po krizi.
Fiskálně odpovědné země jako Německo či Nizozemsko se však postavily proti. "Řekli jsme, že ze strany Německa a dalších zemí toto není pohled, který bychom sdíleli," sdělila německá kancléřka Angela Merkelová novinářům po jednání.
Lídři se během něj dokázali shodnout na dalších oblastech společné reakce na pandemii jako je solidarita při sdílení ochranných prostředků, urychlení provozu na kontrolovaných hranicích či rychlejší návraty občanů EU z mimounijních zemí. Vyzvali také Brusel, aby připravil strategii pro dobu po krizi, aby od přijatých omezení členské země ustupovaly koordinovaněji, než je zaváděly. V ekonomické části však bez ohledu na virtuální podobu summitu i okolnosti krize ožily tradiční fiskální spory mezi severními a jižními státy eurozóny.
Merkelová po jednání podotkla, že by pomoc ze společných peněz nejraději viděla prostřednictvím záchranného fondu ESM. Šéf euroskupiny Mario Centeno tento týden po jednání ministrů financí řekl, že by fond mohl poskytnout zemím úvěry až do výše dvou procent hrubého domácího produktu.
Ani na této možnosti se však lídři zcela neshodli a pověřili ministry financí, aby do dvou týdnů přišli s novými návrhy.
10. listopadu 2024 21:11
Krize evropského automobilového průmyslu. V Německu se budou zavírat továrny
Související
"Není to poprvé, co Rusko vyhrožuje..." USA a EU zareagovaly na Putinovu změnu jaderné doktríny
Sabotáž v Baltském moři: EU nevěří, že šlo o náhodu, za poškozením podmořských kabelů může stát Rusko
EU (Evropská unie) , Ekonomika , dluhopisy , Charles Michel , Giuseppe Conte , Angela Merkelová , eurozóna , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 1 hodinou
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 2 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 2 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 3 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 3 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 3 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 3 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 4 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 4 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 4 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 4 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 5 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 5 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 6 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 6 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 7 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 7 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 8 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 8 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák