Hrozí Čechům ztráta práce? Ptali jsme se ekonomů na černé scénáře o velkém propouštění

Podle ekonomů Komerční banky, kteří poskytli serveru EuroZprávy.cz závěry ze své makroekonomické prognózy na rok 2023, jsme se v loňském roce vrátili blíže k předpandemickým úrovním rekordně nízké míry nezaměstnanosti. Momentálně počet volných pracovních míst, byť se poslední měsíce snížil, stále převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce.

V rámci EU nejsme výjimkou, viz napjaté trhy práce v okolních zemích, které by zároveň mohly přispět k větší poptávce po tuzemské pracovní síle, zejména pak v oblasti kvalifikovanější práce. „K pokračujícímu napětí na trhu práce přispívá i fakt, že podniky byly zatím schopné přenést břemeno (vysoké) inflace na koncové spotřebitele a momentálně se nacházejí v dobrém finančním rozpoložení,“ řekl navíc serveru EuroZprávy.cz Kevin Tran, ekonom Komerční banky. 

Podle něj jde o to, že firemní hrubé provozní marže pokračují ve zlepšování, zatímco mzdové náklady jsou podniky schopny držet na uzdě. Po sedmiměsíční sérii poklesů indikátoru důvěry v podnikatelské sféře lednový konjunkturální průzkum ukázal na zlepšení sentimentu podnikatelů. „Při detailnějšímu rozkladu je výhled pro zaměstnanost dle průzkumu jak v průmyslu, stavebnictví, tak i ve službách v celku jen mírně negativní a z historického pohledu nikterak ohromně znepokojující,“ řekl k dalšímu vývoji na trhu práce Kevin Tran.

Dá se proto podle něj čekat, že napětí na trhu práce zůstane i v letošním roce, a navíc povede k solidnímu růstu mezd. „Pozvolné oživení ekonomického růstu v letošním roce by podle nás mělo vést k tomu, že míra nezaměstnanosti jen mírně vzroste na 2,5 procent (ze současné úrovně poblíž 2 %), zatímco nominální mzdy by měly vzrůst v průměru o 9,9 %,“ doplnil Kevin Tran.

To, že se s největší pravděpodobností nenaplní černé scénáře o tom, že se v Česku bude masivně propouštět, potvrzuje i Dagmar Kužvartová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPČR), který je největším zaměstnavatelským svazem v tuzemsku. „Katastrofické scénáře o propouštění se nepotvrdily a ani čísla z našeho průzkumu nenaznačují, že by nezaměstnanost měla výrazněji růst,“ řekla serveru EuroZprávy.cz Dagmar Kužvartová.

Podle ní mohu navíc situaci na trhu práce ještě zmírnit opatření na pomoc s cenami energie, jak ale konkrétně zafungují, ukáže až čas. „Je jisté, že velká nejistota a ochlazující ekonomika se projevují v úbytku zakázek a investic, pro firmy tak nadále nebude jednoduché plánovat nábor zaměstnanců s delším výhledem,“ uvedla Dagmar Kužvartová.

Nejen zaměstnavatelé říkají, že i když je to náročné, firmy se snaží i v současné situaci své zaměstnance udržet. Tak třeba i podle listopadového průzkumu SPČR většina firem velké změny v počtu zaměstnanců neplánuje. Propouštění v prvním pololetí letošního tohoto roku totiž hlásí 10 procent respondentů.

Podle ředitelky Sekce zaměstnavatelské SPČR mezi nejčastější důvody propouštění patří zvýšení efektivity a úspor a kombinace více faktorů, jako je například zvýšení cen energie a ztráta zakázek. Naše zjištění potvrdil i nedávno zveřejněný průzkum MPSV, provedený dokonce mezi 40 tisíci firmami. „Dopady se mezi odvětvími a jednotlivými firmami velmi liší. Nejvíce ohrožené jsou zejména energeticky náročné provozy, např. sklárny, ocelárny, výroba keramiky, potravin, ale i kovovýroba a další obory,“ doplnila Dagmar Kužvartová.

Není proto vůbec špatnou zprávou to, že i přes vysokou inflaci, která vloni dosáhla v průměru 15,1 % a vybrala si za to značnou daň na finanční situaci domácností, když kvůli rostoucím životním nákladům přinutila lidi sáhnout pořádně do svých nadměrných úspor nabytých během covidové pandemie, že se nakonec zřejmě nebudou muset zaměstnanci až tak bát o svou práci. Zlým jazykům a neustálým kritikům poměrů je třeba připomenout, jen tak pro srovnání, že míra nezaměstnanosti v EU se za letošní rok odhaduje na 6,5 procenta a na 6,4 % v roce 2024.