S takovou počasí nikdy nezměníme. Globální spotřeba uhlí bude podle IEA letos rekordní

Letos se očekává rekordní globální spotřeba uhlí, a to zejména kvůli vysoké poptávce v rozvíjejících se zemích, jako jsou Čína, Indie a Indonésie, informuje Mezinárodní agentura pro energii (IEA).  

Poptávka po uhlí se v roce 2023 zvýší o 1,4 procenta, poprvé přesáhne hranici 8,5 miliardy tun. Odhaduje se, že v Indii vzroste poptávka o osm procent a v Číně o pět procent. Podle IEA je to způsobeno rostoucí poptávkou po elektřině a nedostatkem produkce vodních elektráren. V Evropské unii a ve Spojených státech však zpráva uvádí pokles spotřeby uhlí o přibližně 20 procent v roce 2023.

Předpokládá se, že spotřeba uhlí začne klesat až v roce 2026, a to díky výraznému rozšíření kapacity obnovitelných zdrojů. Ty by měly pomoci snížit spotřebu o 2,3 procenta v následujících třech letech oproti roku 2023, i když neexistuje rozhodná politika prosazující čistou energii.

IEA však předpovídá, že celosvětová spotřeba uhlí zůstane v roce 2026 výrazně nad osmi miliardami tun. Chceme-li dosáhnout cílů stanovených pařížskou klimatickou dohodou, bude nutné využívání uhlí rapidněji klesat.

Prognóza IEA zdůrazňuje, že Čína bude hrát klíčovou roli v celosvětovém rozšíření obnovitelných zdrojů v následujících třech letech, což povede k poklesu poptávky po uhlí v roce 2024 a stabilizaci do roku 2026. Vzhledem k tomu, že Čína představuje polovinu světové spotřeby uhlí, bude vývoj v této zemi významně ovlivněn tempem přechodu k čisté energii, povětrnostními podmínkami a strukturálními změnami v čínské ekonomice. 

Doporučené články

Závazky přijaté na klimatickém summitu COP28 přitom slibují do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů souvisejících s energetikou, i když jen o 30 procent z potřebného množství, uvedla v neděli IEA.

K odklonu od fosilních paliv by mělo dojít spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem. Svět by tak měl do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Země nestanovily konkrétní termín, kdy se která z nich stane uhlíkově neutrální, budou ale postupovat v závislosti na rozvojových potřebách a historické odpovědnosti za klimatické změny. 

Text dohody byl zveřejněn ve středu ráno v 21stránkovém dokumentu a předseda COP28 Sultán Ahmad al-Džábir dohodu označil za historickou. Má za cíl omezit nárůst globální teploty pod 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím, jak bylo dojednáno v rámci klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.

Více než 100 zemí na summitu podpořilo hlubší návrh dohody, který žádal postupné vyřazení fosilních paliv. Názory účastníků jednání se ale rozcházely a zatímco některé státy žádaly postupné vyřazení fosilních paliv, jiné způsoby, jak pokračovat ve využívání ropy, zemního plynu a uhlí.

Závěrečné prohlášení summitu tak žádá "jen" odklon od fosilních paliv v procesu výroby energie, ponechává ale využívání zemního plynu jako zdroje energie a používání technologií pro zachytávání a skladování emisí CO2. Dohoda také obsahuje cíl ztrojnásobit do roku 2030 objem energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobit energetickou účinnost.

I přesto, že tyto závazky představují pozitivní krok směrem k řešení emisí skleníkových plynů v energetickém sektoru, nestačí k dosažení mezinárodních klimatických cílů, zejména cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia, jak uvedla IEA ve své zprávě.

Doporučené články

IEA zveřejnila hodnocení nezávazných slibů, které daly vlády, ropný a plynárenský průmysl na summitu v Dubaji ve Spojených arabských emirátech (SAE). Tyto závazky zahrnují ztrojnásobení podílu energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti do roku 2030, stejně jako výrazné snížení emisí metanu.

Podle IEA se k závazku týkajícímu se obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti přihlásilo 130 zemí, včetně Číny, která je největším světovým producentem skleníkových plynů, Indie a hlavních vývozců energie, Saúdské Arábie a Ruska.

Čína se ve společném prohlášení se Spojenými státy, které tento závazek podepsaly, méně formálně zavázala k cíli ztrojnásobit podíl obnovitelných zdrojů energie po rozhovorech v Kalifornii před konferencí COP28. Peking se v minulosti váhal zavazovat k cílům v prohlášeních, která nebyla oficiálně přijata v rámci OSN.

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 stanovila ambici udržet globální oteplování na úrovni maximálně 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní. Co se týče metanu, přibližně 50 ropných a plynárenských společností slíbilo vynulovat emise do roku 2030.

Související

Jozef Síkela

Síkela: Česko se odkloní od uhlí do roku 2033

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela chce připravit do poloviny roku 2025 zákon, který by zajistil řízený odchod od uhlí v energetice do roku 2033. Tento plán oznámil v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. 

Více souvisejících

uhlí Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 4 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy