Musk válcuje i NASA: Falcon Heavy míří ke komerčním letům, už má zájemce

Na tomto termínu se společnost SpaceX dohodla se Saúdskou Arábií, která si objednala vynesení velkého telekomunikačního satelitu Arabsat 6A. Další let, který se podle harmonogramu uskuteční nejdříve v červnu, bude pro americkou vládu v rámci Vesmírného zkušebního programu (STP) ministerstva obrany. Falcon Heavy bude mít v nákladovém prostoru celou sérii vojenských a vědeckých družic.

Plánovány jsou i další lety Falconu Heavy, konkrétně pro telekomunikační společnosti Inmarsat a Viasat a také pro americkou vládu v rámci pokračování programu STP.

Falcon Heavy je schopen na nízkou oběžnou dráhu kolem Země vynést zhruba 64 tun nákladu, což žádná jiná raketa v současnosti schopná není. Podobný nosič, nazývaný SLS, vyvíjí NASA. Podle zveřejněných parametrů by měly první verze SLS dokázat dopravit na nízkou orbitu 70 tun nákladu, pozdější pak až 130 tun. Pokud ale jde o cenu letů, nebude moci NASA společnosti SpaceX konkurovat. Zatímco let Falconu Heavy bude podle portálu The Verge stát od 90 milionů dolarů (1,8 miliardy korun), u SLS se počítá s cenou za start podle odhadů NASA okolo jedné miliardy dolarů (20,4 miliardy korun).

SpaceX, kterou Elon Musk založil v roce 2002, loni oznámila, že chce letos s pomocí Falconu Heavy uskutečnit let k Měsíci, do jehož blízkosti dopraví dva lidi, kteří si cestu objednali. Pilotovaná mise k souputníkovi Země, která by byla první od doby, co NASA před půlstoletím ukončila program Apollo, se ale zřejmě v plánované podobě neuskuteční. Musk totiž v úterý prohlásil, že Falcon Heavy nebude používán k letům s lidskou posádkou a že SpaceX se místo toho soustředí na dokončení zcela nové rakety BFR.

SpaceX má též v úmyslu létat na Mars, a to právě s pomocí BFR. Musk by rád k rudé planetě první lidskou posádku vyslal už v roce 2024 a o dva roky dříve by se mohla uskutečnit nákladní mise.

Aktivity Muska jsou ale velmi široké. Loni například založil firmu Neuralink, která bude vyvíjet technologie pro propojení lidských mozků s počítači. K tomu též uvedl, že "soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války". Loni pak podepsal dopis vyzývající OSN, aby zakázala vývoj takzvaných "robotů zabijáků". Je i jedním ze sponzorů neziskové firmy Open A.I., která se zabývá výzkumem umělé inteligence, řídí nadace specializující se na vzdělání, obnovitelné energie či dětské lékařství.

Před časem Musk šokoval i konceptem vysokorychlostního transportního systému hyperloop, který je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely. Mimo USA se o něm poté diskutovalo i v ČR a na Slovensku (stavba hyperloopu mezi Prahou, Brnem a Bratislavou). Zastánci předvídají, že kapsle dosáhne rychlosti až 1200 kilometrů v hodině. Skeptici však tvrdí, že nápad narazí na řadu problémů, včetně získání stavebního povolení, technologické i ekonomické proveditelnosti až po možnosti zatáčení kapsle při vysoké rychlosti. K tomu loni Musk založil další firmu Boring Company, zaměřenou na stavbu dlouhých tunelů.

Musk se narodil 28. června 1971 v jihoafrické Pretorii. V 17 letech utekl z domova, aby si v zemi "neomezených možností" (USA) splnil své sny. Jako dvanáctiletý prodal za 500 dolarů svůj první program - vesmírnou hru Blastar. V roce 1988 utekl do Kanady, kde měl příbuzné. Jako důvod uvedl, že nechtěl nastoupit na vojnu v armádě, která utlačuje černochy. V roce 1992, po dvou letech na Queen's University, odjel do USA studovat podnikání na Pensylvánskou univerzitu.

V roce 1999 založil Musk firmu X.com, která vyvinula elektronický internetový platební systém. Rok nato fúzovala se svým konkurentem firmou Confinity, která se specializovala na podobný produkt PayPal. A právě z toho produktu se Muskovi podařilo udělat nejrozšířenější platební systém na internetu, který v roce 2002 koupila firma eBay za 1,5 miliardy dolarů. Musk před prodejem vlastnil asi 12 procent akcií v PayPalu. V roce 2003 spoluzaložil Musk firmu Tesla Motors, v níž vedl zkonstruování prvního elektromobilu Tesla Roadster (prodávat se začal v roce 2008). Je také spoluzakladatelem a šéfem firmy SolarCity, která vyrábí a pronajímá solární panely.

Musk se dvakrát oženil (2010 a 2013) a dvakrát rozvedl s anglickou herečkou Talulah Rileyovou. Z prvního manželství (2000-2008) s kanadskou spisovatelkou Justin Muskovou (rozenou Wilsonovou) má šest synů.