Ekonomika se v uplynulém desetiletí otřásala: Krize, rozmach e-shopů, elektromobily

Počátkem uplynulého století se světové ekonomika ještě potýkala s následky hospodářské krize z let 2007 a 2008, kdy svět zachvátila vlna bankrotů, rekordních poklesů a recese. Řada zemí se musela dohodnout s MMF na pomocných úvěrech a některé země se ocitly na prahu státního bankrotu. Částečnou souvislost s globální krizí měla i dluhová krize, která zasáhla eurozónu.

Finanční krize donutila pět zemí EMU požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, jež se přitom do eurozóny dostalo díky zfalšovaným statistikám. Později o pomoc požádalo Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr. Kvůli finanční krizi EU zřídila několik překlenovacích fondů a také začala budovat bankovní unii.

Krizi z let 2007 a 2008 ale překonala situace, které nastala po vypuknutí pandemie nového typu koronaviru. Krize citelně zasáhla celosvětovou ekonomiku a například v USA padaly v určitých etapách rekordy v nezaměstnanosti a hospodářském propadu od velké hospodářské krize ze začátku 30. let minulého století. Většina zemí v první vlně pandemie hlásila rekordní poklesy HDP.

Světovou ekonomiku sužují také celní války. Spory o cla v hodnotě stovek miliard dolarů vedou USA s Čínou, s EU nebo s Tureckem. Podle poslední zprávy Světové obchodní organizaci (WTO) její členské země zavedly loni 102 nových opatření omezujících obchodní výměnu. Pokračující protekcionismus má podle WTO negativní dopady na hospodářský růst i na tvorbu pracovních míst. Nová protekcionistická opatření podle odhadů pokryla zboží a služby v hodnotě 746,9 miliardy dolarů (přes 17 bilionů Kč). To představuje nárůst o 27 procent a zároveň nejvyšší hodnotu za posledních sedm let.

Rozmach Číny:

Čína v roce 2010 díky rychlé hospodářské expanzi vystřídala na postu druhé největší ekonomiky světa Japonsko. Hospodářský růst v Číně poté zpomaloval vzhledem ke klesající domácí poptávce a také obchodním sporům se Spojenými státy, její vliv v různých oborech ale neustále roste. Čínští internetoví obři Baidu, Tencent nebo Alibaba Group patří mezi největší technologické konglomeráty na světě, čínské Lenovo je největším výrobcem počítačů a čínský výrobce komunikační techniky Huawei Technologies je největším světovým dodavatelem telekomunikačních zařízení. Firma je zároveň druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě za jihokorejským Samsungem a před americkou společností Apple. Již sedm let za sebou je Čínslá banka Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) největší bankou na světě dle velikosti aktiv. Druhá největší ekonomika světa má tak rekordní přebytek bilance zahraničního obchodu a stejně rekordní je i politicky citlivý obchodní přebytek s USA.

Čínu stejně tak jako další velmoci zasáhla pandemie nového typu koronaviru, ale nyní čínská ekonomika zažívá mohutné oživení z útlumu a zatímco zbytek světa zažívá recesi, bude Čína podle většiny analytiků letos patrně jedinou velkou ekonomikou, která poroste.

V roce 2013 také čínský prezident Si Ťin-pching oznámil svůj ambiciózní plán nové Hedvábné stezky (oficiálně Iniciativa Pásu a cesty, Belt and Road Initiative), do které Čína doposud investovala 200 miliard dolarů. celkové náklady odhadují analytici na 760 miliard dolarů. Projekt by se měl přímo dotknout asi 70 zemí světa, ve kterých žije 4,4 miliardy lidí a které se podle údajů Světové banky (SB) na celosvětovém HDP podílejí 30 procenty. Projekt je ale i terčem kritiky. Řada západních států Peking podezírá z toho, že chce prostřednictvím stezky ještě silněji rozšiřovat svou moc.

Ekonomové také varují před přílišným zadlužováním chudších zemí zapojených do projektů. Kritika se týká hlavně angažování Číny v Africe, podle západních zemí chce africké státy dostat pod svůj politický vliv a podle nich je jejím jediným ekonomickým zájmem v Africe je čerpat nerostné bohatství kontinentu, které potřebuje pro svou rychle se rozvíjející ekonomiku. Peking rovněž čelí kritice, že jeho africké projekty nerespektují životní prostředí a že čínské podniky často do Afriky přivážejí vlastní dělníky a nevyužívají pracovní sílu v afrických zemích.

Situace na trhu s ropou a uhlím:

Trh s ropou v uplynulém desetiletí zasáhlo několik krizí, ať už se jednalo o rozmach těžby z břidlicových ložisek v USA nebo neochota států organizace OPEC kartel nebude navzdory prudkému poklesu cen omezovat těžbu. Ceny ropy dolů také tlačily obavy ohledně vývoje čínské ekonomiky, druhého největšího spotřebitele ropy po USA, dalším impulzem k pádu cen ropy byla příprava trhu na zvýšení dodávek ropy z Íránu. V současné době musí nejen OPEC čelit koronavirové krizi. V dubnu se ceny ropy propadly pod 16 dolarů za barel, tedy na nejnižší úroveň za 21 let.

Uhlí, ze kterého dosud vyrábí nejvíce veškeré spotřebovávané elektrické energie ve světě, je jako energetická komodita ve vyspělých zemích na ústupu. Řada zemí EU již oznámila předběžné cíle uzavírání svých uhelných elektráren a tepláren.

Rostoucí význam alternativních forem ekonomiky:

Jedním z fenoménů uplynulých let, který zažívá stále vrůstající boom, jsou nákupy přes internet, které zaznamenaly další nové rekordy v souvislosti s pandemií nového typu koronaviru. Například v USA činil podíl nákupu přes internet v roce 2010 4,6 procenta maloobchodu, loni to bylo 10,7 procenta a v druhé polovině letošního roku již přes 16 procent. V Británii tento podíl vzrostl ve stejném období z 8,5 procenta na 36 procent. K dalším velmocem e-obchodu patří také Čína, ve které se uskutečňuje přes 50 procent transakcí. Celosvětově vrostl za uplynulých deset let podle údajů společnosti eMarketer podíl e-obchodu o více než 500 procent.

Z jednotlivých firem je potom největším internetovým obchodem na světě americký koncern Amazon, který stejně jako další internetové společnosti, zaznamenal v době koronavirové krize zvýšený zájem o nákupy přes internet.

Symbolem proměn ekonomických nástrojů posledních let se staly také kryptoměny, hlavně ta nejznámější - bitcoin, který byl vytvořen v roce 2009. Bitcoin je nejznámější z asi dvou stovek kybernetických měn, jejichž celková tržní kapitalizace činí podle serveru coinmarketcap.com 640,5 miliard dolarů.

Bitcoiny může člověk koupit nebo prodat buď od druhé osoby, nebo na bitcoinových burzách či ve směnárnách. Na bitcoinu je založena řada legálních investičních fondů a obchoduje se s ním na specializovaných burzách, řada obchodů prodává své zboží i za bitcoiny a po světě, včetně ČR, funguje řada bitcoinmatů. Bitcoin patří vedle zlata k alternativním investicím, ke kterým se investoři uchylují v době poklesu tradičních trhů. Vedle konzervativního zlata nabízí bitcoin větší míru zhodnocení, ale i možnost větší ztráty. Bitcoin už v minulosti prudce rostl, následně výrazně klesl a plán udržovat úrokové sazby dlouhodobě na nule, nepolevující pandemická paralýza a rekordy na akciových trzích nyní vedou k tomu, že kurz bitcoinu strmě roste.

Proměny automobilového průmyslu:

Automobilový průmysl zasáhly změny převážně po vypuknutí emisního skandálu německé automobilky Volkswagen v září 2015. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) tehdy obvinila Volkswagen, že do svých vozidel s naftovým motorem instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí a po celém světě se rozvířila debata o budoucnosti naftových i benzínových motorů.

První větší snahou měst o zákaz vjezdu automobilů s naftovým motorem byla konference organizace Cities 40 (C40) v Mexiku v prosinci 2016, na které se Paříž, Mexiko, Atény a Madrid přihlásily k úmyslu zakázat naftové automobily do roku 2025. Některá města chtějí zcela zakázat vjezd automobilů do centra města bez ohledu na druh motoru a některé země již oznámily, že plánují zakázat prodej aut s naftovým i benzinovým motorem.

Budoucnost automobilového průmyslu podle odborníků tak představují elektromobily, mezi jejichž hlavní výhody patří levnější a ekologičtější provoz, jednodušší motor i úspora v oblasti servisu a údržby. Zatímco v roce 2013 bylo ve světě přes 400.000 elektromobilů, o dva roky později jejich počet přesáhl milion, v roce 2018 překonal hranici pěti milionů a loni celkový počet elektromobilů přesáhl sedm milionů. Největším trhem s elektromobily je dlouhodobě Čína. Podle studie firmy Boston Consulting Group (BCG) by v roce 2030 po světě mohlo jezdit poprvé více elektromobilů než vozů se spalovacím motorem.

Související

Ekonomika

Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí

Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

Více souvisejících

Ekonomika Ekonomická krize Čína e-shopy automobilový průmysl Elektormobily

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Evropská unie

Evropská unie čelí vlně kritiky. Plánuje se setkat s delegací Tálibánu

Evropská unie čelí vlně kritiky kvůli plánovanému bruselskému setkání s delegací Tálibánu, které má podle lidskoprávních aktivistů a europoslanců potenciál normalizovat režim systematicky potlačující práva žen. Belgické ministerstvo zahraničí potvrdilo, že afghánským zástupcům udělilo pět jednodenních víz. Schůzka navazuje na několikaměsíční rozhovory, které Evropská komise vede od začátku roku s cílem vyjednat zefektivnění a navýšení počtu deportací afghánských migrantů zpět do vlasti.

před 2 hodinami

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Za žalobu si může vláda sama. Opozice se ve sporu s koalicí postavila za Pavla

Krok prezidenta Petra Pavla podit kompetenční žalobu kvůli neumožnění účasti na summitu NATO vyvolal okamžité reakce napříč celou českou politickou scénou. Předseda vlády Andrej Babiš sice rozhodnutí hlavy státu respektuje, avšak podle svého vyjádření ho nepovažuje za dobré řešení vzniklé situace. Zcela opačný pohled mají zástupci dalších politických uskupení, kteří z vyhrocení sporu viní přímo současný vládní kabinet.

před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby

Evropu zasáhla vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové v několika zemích vydali nejvyšší varování. V Anglii a Walesu by teploty mohly překonat dosavadní červnové rekordy z roku 1976 a vystoupit až na 38 až 40 stupňů Celsia. Francie hlásí po vlně veder již 19 obětí, přičemž polovina jejích departementů se nachází v režimu červené výstrahy. Mezi oběťmi jsou i dvě děti, které přišly o život v rozpáleném autě. Kvůli extrémnímu počasí muselo ve Francii zavřít více než 1350 škol.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

před 6 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy

V Česku byl uplynulý červnový víkend na řadě míst velmi bouřlivý. Bouřky se vyskytly prakticky jen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byly velmi výjimečné. Došlo na kroupy, které mnohde způsobily škody. Místy také vydatně pršelo, zaznamenány jsou i úhrny přes 100 milimetrů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy