Ekonomika se v uplynulém desetiletí otřásala: Krize, rozmach e-shopů, elektromobily

Počátkem uplynulého století se světové ekonomika ještě potýkala s následky hospodářské krize z let 2007 a 2008, kdy svět zachvátila vlna bankrotů, rekordních poklesů a recese. Řada zemí se musela dohodnout s MMF na pomocných úvěrech a některé země se ocitly na prahu státního bankrotu. Částečnou souvislost s globální krizí měla i dluhová krize, která zasáhla eurozónu.

Finanční krize donutila pět zemí EMU požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, jež se přitom do eurozóny dostalo díky zfalšovaným statistikám. Později o pomoc požádalo Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr. Kvůli finanční krizi EU zřídila několik překlenovacích fondů a také začala budovat bankovní unii.

Krizi z let 2007 a 2008 ale překonala situace, které nastala po vypuknutí pandemie nového typu koronaviru. Krize citelně zasáhla celosvětovou ekonomiku a například v USA padaly v určitých etapách rekordy v nezaměstnanosti a hospodářském propadu od velké hospodářské krize ze začátku 30. let minulého století. Většina zemí v první vlně pandemie hlásila rekordní poklesy HDP.

Světovou ekonomiku sužují také celní války. Spory o cla v hodnotě stovek miliard dolarů vedou USA s Čínou, s EU nebo s Tureckem. Podle poslední zprávy Světové obchodní organizaci (WTO) její členské země zavedly loni 102 nových opatření omezujících obchodní výměnu. Pokračující protekcionismus má podle WTO negativní dopady na hospodářský růst i na tvorbu pracovních míst. Nová protekcionistická opatření podle odhadů pokryla zboží a služby v hodnotě 746,9 miliardy dolarů (přes 17 bilionů Kč). To představuje nárůst o 27 procent a zároveň nejvyšší hodnotu za posledních sedm let.

Rozmach Číny:

Čína v roce 2010 díky rychlé hospodářské expanzi vystřídala na postu druhé největší ekonomiky světa Japonsko. Hospodářský růst v Číně poté zpomaloval vzhledem ke klesající domácí poptávce a také obchodním sporům se Spojenými státy, její vliv v různých oborech ale neustále roste. Čínští internetoví obři Baidu, Tencent nebo Alibaba Group patří mezi největší technologické konglomeráty na světě, čínské Lenovo je největším výrobcem počítačů a čínský výrobce komunikační techniky Huawei Technologies je největším světovým dodavatelem telekomunikačních zařízení. Firma je zároveň druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě za jihokorejským Samsungem a před americkou společností Apple. Již sedm let za sebou je Čínslá banka Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) největší bankou na světě dle velikosti aktiv. Druhá největší ekonomika světa má tak rekordní přebytek bilance zahraničního obchodu a stejně rekordní je i politicky citlivý obchodní přebytek s USA.

Čínu stejně tak jako další velmoci zasáhla pandemie nového typu koronaviru, ale nyní čínská ekonomika zažívá mohutné oživení z útlumu a zatímco zbytek světa zažívá recesi, bude Čína podle většiny analytiků letos patrně jedinou velkou ekonomikou, která poroste.

V roce 2013 také čínský prezident Si Ťin-pching oznámil svůj ambiciózní plán nové Hedvábné stezky (oficiálně Iniciativa Pásu a cesty, Belt and Road Initiative), do které Čína doposud investovala 200 miliard dolarů. celkové náklady odhadují analytici na 760 miliard dolarů. Projekt by se měl přímo dotknout asi 70 zemí světa, ve kterých žije 4,4 miliardy lidí a které se podle údajů Světové banky (SB) na celosvětovém HDP podílejí 30 procenty. Projekt je ale i terčem kritiky. Řada západních států Peking podezírá z toho, že chce prostřednictvím stezky ještě silněji rozšiřovat svou moc.

Ekonomové také varují před přílišným zadlužováním chudších zemí zapojených do projektů. Kritika se týká hlavně angažování Číny v Africe, podle západních zemí chce africké státy dostat pod svůj politický vliv a podle nich je jejím jediným ekonomickým zájmem v Africe je čerpat nerostné bohatství kontinentu, které potřebuje pro svou rychle se rozvíjející ekonomiku. Peking rovněž čelí kritice, že jeho africké projekty nerespektují životní prostředí a že čínské podniky často do Afriky přivážejí vlastní dělníky a nevyužívají pracovní sílu v afrických zemích.

Situace na trhu s ropou a uhlím:

Trh s ropou v uplynulém desetiletí zasáhlo několik krizí, ať už se jednalo o rozmach těžby z břidlicových ložisek v USA nebo neochota států organizace OPEC kartel nebude navzdory prudkému poklesu cen omezovat těžbu. Ceny ropy dolů také tlačily obavy ohledně vývoje čínské ekonomiky, druhého největšího spotřebitele ropy po USA, dalším impulzem k pádu cen ropy byla příprava trhu na zvýšení dodávek ropy z Íránu. V současné době musí nejen OPEC čelit koronavirové krizi. V dubnu se ceny ropy propadly pod 16 dolarů za barel, tedy na nejnižší úroveň za 21 let.

Uhlí, ze kterého dosud vyrábí nejvíce veškeré spotřebovávané elektrické energie ve světě, je jako energetická komodita ve vyspělých zemích na ústupu. Řada zemí EU již oznámila předběžné cíle uzavírání svých uhelných elektráren a tepláren.

Rostoucí význam alternativních forem ekonomiky:

Jedním z fenoménů uplynulých let, který zažívá stále vrůstající boom, jsou nákupy přes internet, které zaznamenaly další nové rekordy v souvislosti s pandemií nového typu koronaviru. Například v USA činil podíl nákupu přes internet v roce 2010 4,6 procenta maloobchodu, loni to bylo 10,7 procenta a v druhé polovině letošního roku již přes 16 procent. V Británii tento podíl vzrostl ve stejném období z 8,5 procenta na 36 procent. K dalším velmocem e-obchodu patří také Čína, ve které se uskutečňuje přes 50 procent transakcí. Celosvětově vrostl za uplynulých deset let podle údajů společnosti eMarketer podíl e-obchodu o více než 500 procent.

Z jednotlivých firem je potom největším internetovým obchodem na světě americký koncern Amazon, který stejně jako další internetové společnosti, zaznamenal v době koronavirové krize zvýšený zájem o nákupy přes internet.

Symbolem proměn ekonomických nástrojů posledních let se staly také kryptoměny, hlavně ta nejznámější - bitcoin, který byl vytvořen v roce 2009. Bitcoin je nejznámější z asi dvou stovek kybernetických měn, jejichž celková tržní kapitalizace činí podle serveru coinmarketcap.com 640,5 miliard dolarů.

Bitcoiny může člověk koupit nebo prodat buď od druhé osoby, nebo na bitcoinových burzách či ve směnárnách. Na bitcoinu je založena řada legálních investičních fondů a obchoduje se s ním na specializovaných burzách, řada obchodů prodává své zboží i za bitcoiny a po světě, včetně ČR, funguje řada bitcoinmatů. Bitcoin patří vedle zlata k alternativním investicím, ke kterým se investoři uchylují v době poklesu tradičních trhů. Vedle konzervativního zlata nabízí bitcoin větší míru zhodnocení, ale i možnost větší ztráty. Bitcoin už v minulosti prudce rostl, následně výrazně klesl a plán udržovat úrokové sazby dlouhodobě na nule, nepolevující pandemická paralýza a rekordy na akciových trzích nyní vedou k tomu, že kurz bitcoinu strmě roste.

Proměny automobilového průmyslu:

Automobilový průmysl zasáhly změny převážně po vypuknutí emisního skandálu německé automobilky Volkswagen v září 2015. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) tehdy obvinila Volkswagen, že do svých vozidel s naftovým motorem instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí a po celém světě se rozvířila debata o budoucnosti naftových i benzínových motorů.

První větší snahou měst o zákaz vjezdu automobilů s naftovým motorem byla konference organizace Cities 40 (C40) v Mexiku v prosinci 2016, na které se Paříž, Mexiko, Atény a Madrid přihlásily k úmyslu zakázat naftové automobily do roku 2025. Některá města chtějí zcela zakázat vjezd automobilů do centra města bez ohledu na druh motoru a některé země již oznámily, že plánují zakázat prodej aut s naftovým i benzinovým motorem.

Budoucnost automobilového průmyslu podle odborníků tak představují elektromobily, mezi jejichž hlavní výhody patří levnější a ekologičtější provoz, jednodušší motor i úspora v oblasti servisu a údržby. Zatímco v roce 2013 bylo ve světě přes 400.000 elektromobilů, o dva roky později jejich počet přesáhl milion, v roce 2018 překonal hranici pěti milionů a loni celkový počet elektromobilů přesáhl sedm milionů. Největším trhem s elektromobily je dlouhodobě Čína. Podle studie firmy Boston Consulting Group (BCG) by v roce 2030 po světě mohlo jezdit poprvé více elektromobilů než vozů se spalovacím motorem.

Související

Ekonomika

Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí

Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

Více souvisejících

Ekonomika Ekonomická krize Čína e-shopy automobilový průmysl Elektormobily

Aktuálně se děje

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británii halí atmosféra nejistoty. Starmer každý den bojuje o přežití

Britská politika zažila den plný kontrastů. Zatímco v budově parlamentu probíhalo tradiční státní otevření s veškerou královskou pompou, v kuloárech a v sídle premiéra na Downing Street se odehrával boj o politické přežití Keira Starmera. Král Karel III. sice z trůnu ve Sněmovně lordů představil vládní program čítající 37 nových zákonů, pozornost se však upírala především na to, zda Starmer zůstane v čele vlády dostatečně dlouho, aby je mohl realizovat.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+

Evropská komise se rozhodla nezavést celounijní zákaz takzvané konverzní terapie, jejímž cílem je změna nebo potlačení identity LGBTQ+ osob. Namísto závazné legislativy hodlá Brusel v roce 2027 přijmout doporučení, které členské státy vyzve, aby tyto praktiky zakázaly na národní úrovni. Oznámila to ve středu komisařka pro rovnost Hadja Lahbibová.

včera

včera

Donald Trump

Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat

Prezidenti dvou největších světových ekonomik, Donald Trump a Si Ťin-pching, se tento týden setkávají v Pekingu na ostře sledovaném summitu, který má potenciál překreslit mapu globálního obchodu i geopolitické rivality. Pro Donalda Trumpa jde o první návštěvu Číny od roku 2017, ovšem kulisy jednání jsou tentokrát dramaticky odlišné. Zatímco tehdy byl Trump vnímán jako neviditelný nováček, dnes stojí proti lídrovi, který upevnil svou moc natolik, že překonal oficiální limity funkčních období.

včera

Slovensko-ukrajinská hranice

Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou

Slovenská finanční správa oznámila ve středu odpoledne náhlé a úplné uzavření všech hraničních přechodů s Ukrajinou. Toto opatření vstoupilo v platnost kolem 15:00 a podle oficiálního vyjádření potrvá až do odvolání. Hlavním důvodem pro tento krok jsou blíže nespecifikované bezpečnostní obavy, které si vyžádaly okamžitou reakci úřadů na slovenské straně.

včera

Donald Trump přistál v Číně

Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz

Americký prezident Donald Trump přistál v Pekingu, kde ho čekalo velkolepé přivítání doprovázené červeným kobercem a vojenskými poctami. Letoun Air Force One dosedl na letišti v čínské metropoli přibližně v 19:50 místního času. Přímo u schodů letadla prezidenta pozdravil čínský viceprezident Chan Čeng společně s americkým velvyslancem v Číně Davidem Perduem. Slavnostní ceremonii na letišti dotvářel čínský velvyslanec Sie Feng, náměstek ministra zahraničí Ma Čao-sü, vojenská kapela a stovky čínských dětí a mládeže.

včera

Ambition

Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů

Francouzské úřady uzavřely do karantény více než 1 700 osob na palubě výletní lodi Ambition, která v úterý zakotvila v Bordeaux. Opatření bylo zavedeno poté, co jeden z pasažérů zemřel na následky podezření na nákazu norovirem a u přibližně padesáti dalších osob se projevily příznaky tohoto onemocnění. Na plavidle se nachází 1 233 cestujících, přičemž většinu tvoří občané Velké Británie a Irska, a stovky členů posádky.

včera

Donald Trump

Trump se ostře pustil do Obamy. Sdílel lži, konspirační teorie a falešné citáty

Americký prezident Donald Trump spustil na své sociální síti Truth Social další vlnu nočních příspěvků, ve kterých útočil na své politické oponenty, především na bývalého prezidenta Baracka Obamu. Mezi desítkami sdílených zpráv se objevila řada nepodložených konspiračních teorií, falešných citátů i nepravdivých tvrzení o minulých volbách a médiích. Tato smršť příspěvků, která trvala od pondělního večera do úterního rána, se stala terčem okamžitého prověřování faktů.

včera

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch

Česko kvůli hantaviru žádná speciální opatření nechystá

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že spolu s Hygienickou služba ČR pozorně sledují výskyt hantaviru Andes, jehož ohnisko se nedávno objevilo na palubě lodi Hondius v zahraničí. Podle aktuálních dat Světové zdravotnické organizace (WHO) i Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je však riziko pro obyvatele České republiky v současné době velmi nízké. Na lodi se totiž nenacházel žádný český občan.

včera

Stanislav Přibyl

Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup

Pražský arcibiskup a primas český Stanislav Přibyl se otevřeně obrátil na pachatele, který v Jablonném v Podještědí odcizil vzácnou relikvii – lebku svaté Zdislavy z Lemberka. Podle nejvyššího představitele tuzemské katolické církve by zloděje mohly postihnout vážné následky v podobě neštěstí či kletby. Přibyl zdůraznil, že jeho slova nejsou míněna jako výhrůžka, ale vycházejí z letitých zkušeností a reality duchovního světa, kde zásah do posvátného prostoru a hanobení ostatků mívá své dopady.

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste

Polsko zažívá nebývalý nápor aktivit cizích rozvědek, který svou intenzitou překonává vše, co kontrarozvědka řešila v posledních třech dekádách. Podle aktuálních dat Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) se země stala hlavním terčem hybridních útoků. Klíčovými aktéry jsou tajné služby Ruska a Běloruska, v těsném závěsu se však objevuje také vliv Číny.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump přicestuje ve středu večer do Pekingu na první návštěvu šéfa Bílého domu v Číně po téměř deseti letech. Cílem ostře sledovaného summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem je upevnění mocenských pozic oslabených probíhající válkou v Íránu. Prezidenta doprovází delegace technologických gigantů včetně Elona Muska (Tesla) a Tima Cooka (Apple), přičemž se očekává oznámení významných obchodních kontraktů.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu

Vojenské tažení Spojených států v Íránu si za necelých šedesát dní vyžádalo investice ve výši 29 miliard dolarů. Tyto čerstvé statistiky ministerstva obrany převyšují dubnové předpoklady, které byly o čtyři miliardy nižší. Podle Julese Hursta III., jenž má v Pentagonu na starosti finance, stojí za prodražením operace zejména nutný servis a obměna poničeného vybavení i každodenní logistické zajištění jednotek v poli.

včera

Donald Trump

Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump se sice především soustředí na válku s Íránem na Blízkém východě, ale nové vyjádření poskytl i k diplomatickým jednáním ohledně konfliktu na Ukrajině. Šéf Bílého domu věří, že se podaří dosáhnout mírové dohody. 

včera

včera

Déšť

Počasí do konce týdne: Celý víkend proprší

Předpověd počasí pro nadcházející dny naznačuje, že nás čeká chladnější a na srážky velmi bohatý zbytek týdne. Teploty zůstanou pod průměrem a slunečních paprsků bude minimum, přičemž nejvíce deště meteorologové očekávají během nadcházejícího víkendu.

12. května 2026 21:28

Sébastien Lecornu

Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru

Francouzský premiér Sébastien Lecornu vyzval k okamžitému posílení koordinace mezi zeměmi Evropské unie v reakci na šíření hantaviru. Důvodem je propuknutí nákazy na výletní lodi MV Hondius, kde se virem nakazilo nejméně jedenáct lidí. Mezi infikovanými je i jeden francouzský občan, který byl po návratu do vlasti hospitalizován na jednotce intenzivní péče.

12. května 2026 20:17

Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

12. května 2026 19:01

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný

Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích

Víkendové pražské derby mezi Slavií a Spartou, které provázely divácké výtržnosti, nezůstane bez politické odezvy. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) po úterním jednání s fotbalovými funkcionáři podle České televize oznámil plán na rozsáhlé legislativní změny. Hlavním cílem je zpřísnění pravidel v přestupkovém zákoně, které by mělo policii a pořadatelům usnadnit identifikaci agresivních jedinců a zvýšit bezpečnost na stadionech.

12. května 2026 17:51

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy