Ekonomika se v uplynulém desetiletí otřásala: Krize, rozmach e-shopů, elektromobily

Počátkem uplynulého století se světové ekonomika ještě potýkala s následky hospodářské krize z let 2007 a 2008, kdy svět zachvátila vlna bankrotů, rekordních poklesů a recese. Řada zemí se musela dohodnout s MMF na pomocných úvěrech a některé země se ocitly na prahu státního bankrotu. Částečnou souvislost s globální krizí měla i dluhová krize, která zasáhla eurozónu.

Finanční krize donutila pět zemí EMU požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, jež se přitom do eurozóny dostalo díky zfalšovaným statistikám. Později o pomoc požádalo Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr. Kvůli finanční krizi EU zřídila několik překlenovacích fondů a také začala budovat bankovní unii.

Krizi z let 2007 a 2008 ale překonala situace, které nastala po vypuknutí pandemie nového typu koronaviru. Krize citelně zasáhla celosvětovou ekonomiku a například v USA padaly v určitých etapách rekordy v nezaměstnanosti a hospodářském propadu od velké hospodářské krize ze začátku 30. let minulého století. Většina zemí v první vlně pandemie hlásila rekordní poklesy HDP.

Světovou ekonomiku sužují také celní války. Spory o cla v hodnotě stovek miliard dolarů vedou USA s Čínou, s EU nebo s Tureckem. Podle poslední zprávy Světové obchodní organizaci (WTO) její členské země zavedly loni 102 nových opatření omezujících obchodní výměnu. Pokračující protekcionismus má podle WTO negativní dopady na hospodářský růst i na tvorbu pracovních míst. Nová protekcionistická opatření podle odhadů pokryla zboží a služby v hodnotě 746,9 miliardy dolarů (přes 17 bilionů Kč). To představuje nárůst o 27 procent a zároveň nejvyšší hodnotu za posledních sedm let.

Rozmach Číny:

Čína v roce 2010 díky rychlé hospodářské expanzi vystřídala na postu druhé největší ekonomiky světa Japonsko. Hospodářský růst v Číně poté zpomaloval vzhledem ke klesající domácí poptávce a také obchodním sporům se Spojenými státy, její vliv v různých oborech ale neustále roste. Čínští internetoví obři Baidu, Tencent nebo Alibaba Group patří mezi největší technologické konglomeráty na světě, čínské Lenovo je největším výrobcem počítačů a čínský výrobce komunikační techniky Huawei Technologies je největším světovým dodavatelem telekomunikačních zařízení. Firma je zároveň druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě za jihokorejským Samsungem a před americkou společností Apple. Již sedm let za sebou je Čínslá banka Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) největší bankou na světě dle velikosti aktiv. Druhá největší ekonomika světa má tak rekordní přebytek bilance zahraničního obchodu a stejně rekordní je i politicky citlivý obchodní přebytek s USA.

Čínu stejně tak jako další velmoci zasáhla pandemie nového typu koronaviru, ale nyní čínská ekonomika zažívá mohutné oživení z útlumu a zatímco zbytek světa zažívá recesi, bude Čína podle většiny analytiků letos patrně jedinou velkou ekonomikou, která poroste.

V roce 2013 také čínský prezident Si Ťin-pching oznámil svůj ambiciózní plán nové Hedvábné stezky (oficiálně Iniciativa Pásu a cesty, Belt and Road Initiative), do které Čína doposud investovala 200 miliard dolarů. celkové náklady odhadují analytici na 760 miliard dolarů. Projekt by se měl přímo dotknout asi 70 zemí světa, ve kterých žije 4,4 miliardy lidí a které se podle údajů Světové banky (SB) na celosvětovém HDP podílejí 30 procenty. Projekt je ale i terčem kritiky. Řada západních států Peking podezírá z toho, že chce prostřednictvím stezky ještě silněji rozšiřovat svou moc.

Ekonomové také varují před přílišným zadlužováním chudších zemí zapojených do projektů. Kritika se týká hlavně angažování Číny v Africe, podle západních zemí chce africké státy dostat pod svůj politický vliv a podle nich je jejím jediným ekonomickým zájmem v Africe je čerpat nerostné bohatství kontinentu, které potřebuje pro svou rychle se rozvíjející ekonomiku. Peking rovněž čelí kritice, že jeho africké projekty nerespektují životní prostředí a že čínské podniky často do Afriky přivážejí vlastní dělníky a nevyužívají pracovní sílu v afrických zemích.

Situace na trhu s ropou a uhlím:

Trh s ropou v uplynulém desetiletí zasáhlo několik krizí, ať už se jednalo o rozmach těžby z břidlicových ložisek v USA nebo neochota států organizace OPEC kartel nebude navzdory prudkému poklesu cen omezovat těžbu. Ceny ropy dolů také tlačily obavy ohledně vývoje čínské ekonomiky, druhého největšího spotřebitele ropy po USA, dalším impulzem k pádu cen ropy byla příprava trhu na zvýšení dodávek ropy z Íránu. V současné době musí nejen OPEC čelit koronavirové krizi. V dubnu se ceny ropy propadly pod 16 dolarů za barel, tedy na nejnižší úroveň za 21 let.

Uhlí, ze kterého dosud vyrábí nejvíce veškeré spotřebovávané elektrické energie ve světě, je jako energetická komodita ve vyspělých zemích na ústupu. Řada zemí EU již oznámila předběžné cíle uzavírání svých uhelných elektráren a tepláren.

Rostoucí význam alternativních forem ekonomiky:

Jedním z fenoménů uplynulých let, který zažívá stále vrůstající boom, jsou nákupy přes internet, které zaznamenaly další nové rekordy v souvislosti s pandemií nového typu koronaviru. Například v USA činil podíl nákupu přes internet v roce 2010 4,6 procenta maloobchodu, loni to bylo 10,7 procenta a v druhé polovině letošního roku již přes 16 procent. V Británii tento podíl vzrostl ve stejném období z 8,5 procenta na 36 procent. K dalším velmocem e-obchodu patří také Čína, ve které se uskutečňuje přes 50 procent transakcí. Celosvětově vrostl za uplynulých deset let podle údajů společnosti eMarketer podíl e-obchodu o více než 500 procent.

Z jednotlivých firem je potom největším internetovým obchodem na světě americký koncern Amazon, který stejně jako další internetové společnosti, zaznamenal v době koronavirové krize zvýšený zájem o nákupy přes internet.

Symbolem proměn ekonomických nástrojů posledních let se staly také kryptoměny, hlavně ta nejznámější - bitcoin, který byl vytvořen v roce 2009. Bitcoin je nejznámější z asi dvou stovek kybernetických měn, jejichž celková tržní kapitalizace činí podle serveru coinmarketcap.com 640,5 miliard dolarů.

Bitcoiny může člověk koupit nebo prodat buď od druhé osoby, nebo na bitcoinových burzách či ve směnárnách. Na bitcoinu je založena řada legálních investičních fondů a obchoduje se s ním na specializovaných burzách, řada obchodů prodává své zboží i za bitcoiny a po světě, včetně ČR, funguje řada bitcoinmatů. Bitcoin patří vedle zlata k alternativním investicím, ke kterým se investoři uchylují v době poklesu tradičních trhů. Vedle konzervativního zlata nabízí bitcoin větší míru zhodnocení, ale i možnost větší ztráty. Bitcoin už v minulosti prudce rostl, následně výrazně klesl a plán udržovat úrokové sazby dlouhodobě na nule, nepolevující pandemická paralýza a rekordy na akciových trzích nyní vedou k tomu, že kurz bitcoinu strmě roste.

Proměny automobilového průmyslu:

Automobilový průmysl zasáhly změny převážně po vypuknutí emisního skandálu německé automobilky Volkswagen v září 2015. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) tehdy obvinila Volkswagen, že do svých vozidel s naftovým motorem instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí a po celém světě se rozvířila debata o budoucnosti naftových i benzínových motorů.

První větší snahou měst o zákaz vjezdu automobilů s naftovým motorem byla konference organizace Cities 40 (C40) v Mexiku v prosinci 2016, na které se Paříž, Mexiko, Atény a Madrid přihlásily k úmyslu zakázat naftové automobily do roku 2025. Některá města chtějí zcela zakázat vjezd automobilů do centra města bez ohledu na druh motoru a některé země již oznámily, že plánují zakázat prodej aut s naftovým i benzinovým motorem.

Budoucnost automobilového průmyslu podle odborníků tak představují elektromobily, mezi jejichž hlavní výhody patří levnější a ekologičtější provoz, jednodušší motor i úspora v oblasti servisu a údržby. Zatímco v roce 2013 bylo ve světě přes 400.000 elektromobilů, o dva roky později jejich počet přesáhl milion, v roce 2018 překonal hranici pěti milionů a loni celkový počet elektromobilů přesáhl sedm milionů. Největším trhem s elektromobily je dlouhodobě Čína. Podle studie firmy Boston Consulting Group (BCG) by v roce 2030 po světě mohlo jezdit poprvé více elektromobilů než vozů se spalovacím motorem.

Související

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.
Ropa, ilustrační fotografie Analýza

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

Více souvisejících

Ekonomika Ekonomická krize Čína e-shopy automobilový průmysl Elektormobily

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu

Ještě před několika týdny to vypadalo s fotbalovou pražskou Slavií růžově, málokdo ze slávistických příznivců si dovedl připustit, že si sešívaní nějak zkomplikují cestu za ligovým titulem. Na poslední dva ligové zápasy by ale nejraději zapomněli. Především proto, že se její náskok na druhou Spartu ztenčil už na pět bodů. Slavia navíc v posledních zápasech obdržela hned tři červené karty. Dvě z nich byly za blikance v podobě údajného plivnutí na soupeře ze strany Tomáše Chorého v duelu proti Plzni a za výlev vůči rozhodčímu Daliboru Černému ze strany Jana Bořila v závěru zápasu s Hradcem Králové. Přestože ani jednoho neminul či nemine disciplinární trest, oba si vyslechli interní klubový trest.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 8 hodinami

Agrofert

Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace

Zemědělský koncern Agrofert, který je úzce spjat s premiérem Andrejem Babišem, má podle rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nárok na čerpání evropských dotací. Fond ve středu oznámil, že po právním posouzení shledal společnost jako způsobilého příjemce finanční podpory z unijních zdrojů, čehož si všimla i zahraniční média, jako server Politico.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kanye West

Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil

Kontroverzní americký rapper Kanye West, v současnosti známý jako Ye, se zřejmě letos v létě skutečně představí českému publiku. Podle webu Page Not Found se na jeho vystoupení dohodla soukromá Chuchle Aréna Praha s produkční společností HUGO productions. Přestože oficiální program arény zatím o koncertu mlčí, ředitelka areálu Zuzana Rambová plány potvrdila s tím, že v umělcově vystoupení nevidí žádný problém.

před 10 hodinami

Petr Fiala

Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala

Bývalý předseda vlády Petr Fiala vyzval současného premiéra Andreje Babiše k okamžitému odvolání ministra kultury Oty Klempíře. Důvodem je kritika připravovaného zákona o médiích veřejné služby, který by měl podle návrhu zrušit stávající systém poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Fiala považuje tento legislativní počin za nebezpečný a ohrožující nezávislost veřejnoprávních médií.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Írán, ilustrační foto

Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil

Americký prezident Donald Trump nedávno označil íránský režim za vážně roztříštěný. Toto tvrzení použil jako vysvětlení pro to, proč se Írán nezúčastnil druhého kola mírových rozhovorů v Pákistánu, kam se nedostavila íránská delegace. Bílý dům argumentuje, že právě nejednotnost vedení v Teheránu znemožňuje dosažení dohody o příměří.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou

Nadcházející víkend nabídne převážně jasné až polojasné počasí, které v pátek a v sobotu přinese příjemné teploty dosahující až 21 stupňů Celsia. V severních a severovýchodních oblastech se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, přičemž v horských polohách se v závěru víkendu může objevit i sněžení. Neděle přinese citelnější ochlazení s denními maximy v rozmezí 10 až 15 stupňů a přechodnou oblačností.

včera

Energetika

Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí

Evropská unie hodlá snížit daně z elektřiny a nabídnout spotřebitelům nové pobídky k přechodu od vozidel a kotlů spalujících paliva. Tento plán je reakcí na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu, která urychlila odklon ke čistému hospodářství. Brusel chce pomocí těchto opatření nejen snížit účty domácnostem, ale také podpořit konec závislosti na dovážených fosilních zdrojích.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

včera

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy