Ekonomika se v uplynulém desetiletí otřásala: Krize, rozmach e-shopů, elektromobily

Počátkem uplynulého století se světové ekonomika ještě potýkala s následky hospodářské krize z let 2007 a 2008, kdy svět zachvátila vlna bankrotů, rekordních poklesů a recese. Řada zemí se musela dohodnout s MMF na pomocných úvěrech a některé země se ocitly na prahu státního bankrotu. Částečnou souvislost s globální krizí měla i dluhová krize, která zasáhla eurozónu.

Finanční krize donutila pět zemí EMU požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, jež se přitom do eurozóny dostalo díky zfalšovaným statistikám. Později o pomoc požádalo Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr. Kvůli finanční krizi EU zřídila několik překlenovacích fondů a také začala budovat bankovní unii.

Krizi z let 2007 a 2008 ale překonala situace, které nastala po vypuknutí pandemie nového typu koronaviru. Krize citelně zasáhla celosvětovou ekonomiku a například v USA padaly v určitých etapách rekordy v nezaměstnanosti a hospodářském propadu od velké hospodářské krize ze začátku 30. let minulého století. Většina zemí v první vlně pandemie hlásila rekordní poklesy HDP.

Světovou ekonomiku sužují také celní války. Spory o cla v hodnotě stovek miliard dolarů vedou USA s Čínou, s EU nebo s Tureckem. Podle poslední zprávy Světové obchodní organizaci (WTO) její členské země zavedly loni 102 nových opatření omezujících obchodní výměnu. Pokračující protekcionismus má podle WTO negativní dopady na hospodářský růst i na tvorbu pracovních míst. Nová protekcionistická opatření podle odhadů pokryla zboží a služby v hodnotě 746,9 miliardy dolarů (přes 17 bilionů Kč). To představuje nárůst o 27 procent a zároveň nejvyšší hodnotu za posledních sedm let.

Rozmach Číny:

Čína v roce 2010 díky rychlé hospodářské expanzi vystřídala na postu druhé největší ekonomiky světa Japonsko. Hospodářský růst v Číně poté zpomaloval vzhledem ke klesající domácí poptávce a také obchodním sporům se Spojenými státy, její vliv v různých oborech ale neustále roste. Čínští internetoví obři Baidu, Tencent nebo Alibaba Group patří mezi největší technologické konglomeráty na světě, čínské Lenovo je největším výrobcem počítačů a čínský výrobce komunikační techniky Huawei Technologies je největším světovým dodavatelem telekomunikačních zařízení. Firma je zároveň druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě za jihokorejským Samsungem a před americkou společností Apple. Již sedm let za sebou je Čínslá banka Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) největší bankou na světě dle velikosti aktiv. Druhá největší ekonomika světa má tak rekordní přebytek bilance zahraničního obchodu a stejně rekordní je i politicky citlivý obchodní přebytek s USA.

Čínu stejně tak jako další velmoci zasáhla pandemie nového typu koronaviru, ale nyní čínská ekonomika zažívá mohutné oživení z útlumu a zatímco zbytek světa zažívá recesi, bude Čína podle většiny analytiků letos patrně jedinou velkou ekonomikou, která poroste.

V roce 2013 také čínský prezident Si Ťin-pching oznámil svůj ambiciózní plán nové Hedvábné stezky (oficiálně Iniciativa Pásu a cesty, Belt and Road Initiative), do které Čína doposud investovala 200 miliard dolarů. celkové náklady odhadují analytici na 760 miliard dolarů. Projekt by se měl přímo dotknout asi 70 zemí světa, ve kterých žije 4,4 miliardy lidí a které se podle údajů Světové banky (SB) na celosvětovém HDP podílejí 30 procenty. Projekt je ale i terčem kritiky. Řada západních států Peking podezírá z toho, že chce prostřednictvím stezky ještě silněji rozšiřovat svou moc.

Ekonomové také varují před přílišným zadlužováním chudších zemí zapojených do projektů. Kritika se týká hlavně angažování Číny v Africe, podle západních zemí chce africké státy dostat pod svůj politický vliv a podle nich je jejím jediným ekonomickým zájmem v Africe je čerpat nerostné bohatství kontinentu, které potřebuje pro svou rychle se rozvíjející ekonomiku. Peking rovněž čelí kritice, že jeho africké projekty nerespektují životní prostředí a že čínské podniky často do Afriky přivážejí vlastní dělníky a nevyužívají pracovní sílu v afrických zemích.

Situace na trhu s ropou a uhlím:

Trh s ropou v uplynulém desetiletí zasáhlo několik krizí, ať už se jednalo o rozmach těžby z břidlicových ložisek v USA nebo neochota států organizace OPEC kartel nebude navzdory prudkému poklesu cen omezovat těžbu. Ceny ropy dolů také tlačily obavy ohledně vývoje čínské ekonomiky, druhého největšího spotřebitele ropy po USA, dalším impulzem k pádu cen ropy byla příprava trhu na zvýšení dodávek ropy z Íránu. V současné době musí nejen OPEC čelit koronavirové krizi. V dubnu se ceny ropy propadly pod 16 dolarů za barel, tedy na nejnižší úroveň za 21 let.

Uhlí, ze kterého dosud vyrábí nejvíce veškeré spotřebovávané elektrické energie ve světě, je jako energetická komodita ve vyspělých zemích na ústupu. Řada zemí EU již oznámila předběžné cíle uzavírání svých uhelných elektráren a tepláren.

Rostoucí význam alternativních forem ekonomiky:

Jedním z fenoménů uplynulých let, který zažívá stále vrůstající boom, jsou nákupy přes internet, které zaznamenaly další nové rekordy v souvislosti s pandemií nového typu koronaviru. Například v USA činil podíl nákupu přes internet v roce 2010 4,6 procenta maloobchodu, loni to bylo 10,7 procenta a v druhé polovině letošního roku již přes 16 procent. V Británii tento podíl vzrostl ve stejném období z 8,5 procenta na 36 procent. K dalším velmocem e-obchodu patří také Čína, ve které se uskutečňuje přes 50 procent transakcí. Celosvětově vrostl za uplynulých deset let podle údajů společnosti eMarketer podíl e-obchodu o více než 500 procent.

Z jednotlivých firem je potom největším internetovým obchodem na světě americký koncern Amazon, který stejně jako další internetové společnosti, zaznamenal v době koronavirové krize zvýšený zájem o nákupy přes internet.

Symbolem proměn ekonomických nástrojů posledních let se staly také kryptoměny, hlavně ta nejznámější - bitcoin, který byl vytvořen v roce 2009. Bitcoin je nejznámější z asi dvou stovek kybernetických měn, jejichž celková tržní kapitalizace činí podle serveru coinmarketcap.com 640,5 miliard dolarů.

Bitcoiny může člověk koupit nebo prodat buď od druhé osoby, nebo na bitcoinových burzách či ve směnárnách. Na bitcoinu je založena řada legálních investičních fondů a obchoduje se s ním na specializovaných burzách, řada obchodů prodává své zboží i za bitcoiny a po světě, včetně ČR, funguje řada bitcoinmatů. Bitcoin patří vedle zlata k alternativním investicím, ke kterým se investoři uchylují v době poklesu tradičních trhů. Vedle konzervativního zlata nabízí bitcoin větší míru zhodnocení, ale i možnost větší ztráty. Bitcoin už v minulosti prudce rostl, následně výrazně klesl a plán udržovat úrokové sazby dlouhodobě na nule, nepolevující pandemická paralýza a rekordy na akciových trzích nyní vedou k tomu, že kurz bitcoinu strmě roste.

Proměny automobilového průmyslu:

Automobilový průmysl zasáhly změny převážně po vypuknutí emisního skandálu německé automobilky Volkswagen v září 2015. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) tehdy obvinila Volkswagen, že do svých vozidel s naftovým motorem instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí a po celém světě se rozvířila debata o budoucnosti naftových i benzínových motorů.

První větší snahou měst o zákaz vjezdu automobilů s naftovým motorem byla konference organizace Cities 40 (C40) v Mexiku v prosinci 2016, na které se Paříž, Mexiko, Atény a Madrid přihlásily k úmyslu zakázat naftové automobily do roku 2025. Některá města chtějí zcela zakázat vjezd automobilů do centra města bez ohledu na druh motoru a některé země již oznámily, že plánují zakázat prodej aut s naftovým i benzinovým motorem.

Budoucnost automobilového průmyslu podle odborníků tak představují elektromobily, mezi jejichž hlavní výhody patří levnější a ekologičtější provoz, jednodušší motor i úspora v oblasti servisu a údržby. Zatímco v roce 2013 bylo ve světě přes 400.000 elektromobilů, o dva roky později jejich počet přesáhl milion, v roce 2018 překonal hranici pěti milionů a loni celkový počet elektromobilů přesáhl sedm milionů. Největším trhem s elektromobily je dlouhodobě Čína. Podle studie firmy Boston Consulting Group (BCG) by v roce 2030 po světě mohlo jezdit poprvé více elektromobilů než vozů se spalovacím motorem.

Související

Ekonomika

Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí

Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

Více souvisejících

Ekonomika Ekonomická krize Čína e-shopy automobilový průmysl Elektormobily

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy