Investice nezastavila ani válka. Po prvotním šoku přijde růst, čekají analytici

Ještě v prvním březnovém týdnu letošního roku, tedy ani ne po prvním týdnu války, kterou na Ukrajině rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin, hlásila většina kapitálových trhů velké ztráty. Třeba hlavní londýnský akciový index FTSE utrpěl tehdy největší týdenní ztráty, a to od března 2020. Důvod byl nasnadě - investoři se vyděsili z eskalace konfliktu na Ukrajině. Nebo další - velkoobchodní ceny plynu dosáhly rekordních úrovní, když tzv. benchmark index této komodity na burze ve Velké Británii (NBP) v jednu chvíli vylétl nad 500 bodů a prolomil tak předchozí historické maximum stanovené v prosinci 2021, v éře dlouhodobého nárůstu ceny této komodity.

Není snad třeba ani dodávat, že i tato válkou „dodělaná“ aktivita zavinila ještě před skutečným vypuknutím války, kolaps řady dodavatelů plynu pro domácnosti snad po celé Evropě. Není ale pokles cen snad většiny investičních položek příležitostí na to, jak za několik let počítat pěkné zisky?

Jedno z klíčových investorských pravidel, podle kterého se řídila a dosud i řídí řada světově proslulých investorských ikon od Warrena Buffetta, Carla Icahna, Chamathy Palihapitiya až třeba po zvláště ve východní Evropě hodně nenáviděného George Sorose, říká, že každá krize je výbornou příležitostí k nákupům a posílením investičních portfolií. V tomto čase to nezní úplně „košer“, ale faktem zůstává, že každá hospodářská nebo finanční krize bez ohledu na to, kdo nebo co je za ni zodpovědné, může způsobit pokles cen většiny investičních aktiv, které sice na jednu stranu v krátkodobém časovém horizontu mohou poškodit investiční účty každého z nás, ale je to hlavně i velká příležitost k jedinečným nákupním příležitostem. Tedy, pokud jsou ona investiční aktiva v prodeji nebo k prodeji.

Chladná hlava se hodí

Když člověk nepropadne panice před rychle oslabujícími měnami, akciemi, nebo kryptoměnami, a přistoupí k investicím opravdu s chladnou hlavou, může na nich vydělat. Neznamená to ovšem, že je to nějaký automatický proces a jednoduchá záležitost. Investiční křivky klíčových amerických akciových indexů, a to od Dow Jones, Nasdaq až po S&P (Standard&Poor's) jsou už totiž na oné „růstové“ křivce. Jistě, může přijít nějaký další nečekaný úder vůči světovým akciím, ale finanční analytici vesměs nevidí i přes neustálou ruskou střelbu do lidí, civilních budov a ničení a pustošení Ukrajiny nějaké dramatické následky na kapitálové trhy. „Nemyslím si, že by nečekaná ruská invaze na Ukrajinu měla podstatný vliv na vnímání investičních rizik, a to ze dvou důvodů,“ řekl pro EuroZprávy.cz Ján Hladký, analytik Patria Finance.

Podle Hladkého je lidská paměť pověstně krátká a všichni trpíme tzv. recency bias. To znamená, že nedávným informacím dáváme větší váhu než těm starým. „Pochybuju, že by investoři, kteří na trzích zažili útok na WTC (Světové obchodní centrum - World Trade Center, pozn. red.) v roce 2001 nebo válku v Iráku v roce 2003, promítali tyto události do svého investičního rozhodování ještě dnes,“ vysvětlil. Za druhé je nutné si podle analytika Patria Finance v přistupování k investicím uvědomit, že jelikož se jedná o poměrně nečekanou událost, těžko ji přidělit konkrétní pravděpodobnost, se kterou by se pak dalo dále vnitřně pracovat.

Podle analytiků z toho vyplývá, že zažité investiční postupy a návyky by se kvůli válce na Ukrajině nějak výrazně měnit neměly. „Investoři by nadále měli hledět na zdravý fundament, tedy očekávaný růst zisků, čistého cashlow, a zdravou rozvahu, což by vždy měli postavit proti aktuální valuaci. A i když víme, že na papíře zní tato poučka mnohem jednodušeji, než ve skutečnosti je, řekl bych, že v době zvýšených rizik pro globální růst platí vlastně dvojnásob,“ radí v komentáři pro EuroZprávy.cz Ján Hladký. Pravdou ale je, jak uvedl americký zpravodajský server CNBC.com, že během několika týdnů se Putinovi podařilo zbořit desítky let budované ekonomické, finanční a investiční struktury. Výsledkem toho bude nutná diskuse ohledně fungování a přijímání globalizačních procesů a globalizace vůbec a také nový přístup ke globálním rizikům.

Atraktivita sektorů se mění

Výše jmenovaným serverem citovaný výzkum jedné z ikon světového finančního světa, finanční skupiny Bank of America (BoA), která spolu se Citigroup, JPMorgan Chase a Wells Fargo patří do tzv. „velké čtyřky“ hlavních amerických bank, však poukazuje na to, že právě největších výnosů se investoři dočkali krátce po těch největších propadech aktiv, způsobených nějakými vážnými krizemi. Mezi nimi nechyběly ani krize ze 30. let minulého století nebo války zkraje 90. let stejné éry. BoA v analýze tvrdí, že od roku 1930 každá dekáda výkonnosti akciového indexu S&P 500, přinesla každé desetiletí celkový výnos 28 %. Tato zjištění jsou dle komentáře CNBC.com v souladu s výzkumem další prestižní investiční banky ‒ J.P. Morgan, který ukazuje, jak nejlepší dny na trhu často následují po těch nejhorších.

Jistě, není lehké a jednoduché uvažovat nad penězi, když celému světu hrozí nová Ruskem záměrně vyvolaná válka, ničení jadernými zbraněmi a stavění nových železných opon. Ale je nutné si uvědomit, jak upozorňuje pro EuroZprávy.cz analytik Patria Finance Ján Hladký, že válka na Ukrajině mimo jiné přinesla změnu v atraktivitě jednotlivých sektorů. „Pokud v relativně klidném období před koronakrizí byly komodity a energetický sektor ‚otloukánky‘, které mnozí odepsali na úkor technologických společností, nyní se na plno ukázalo, že své místo mají v investičních portfoliích i nadále,“ uzavírá Hladký. I přesto ale zůstává platné varování, které mluví o tom, že válka na Ukrajině může vést k největšímu poklesu reálných příjmů od konce druhé světové války.

Související

Vláda Petra Fialy

Česko dá rekordní peníze na investice v dopravě. Vláda řešila i pomoc po povodních

Vláda spustí program pomoci podnikatelům a firmám, kteří museli kvůli zářijovým povodním přerušit výrobu a zaměstnance nechat doma na překážkách v práci. Pomůže také lidem, kteří kvůli povodním přišli o svůj příbytek. Schválila na středečním zasedání. Projednala také návrhy novel školského zákona, zákona o elektronizaci zdravotnictví a zákona o silniční dopravě a odsouhlasila také návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který na příští rok počítá s rekordní výší investic.

Více souvisejících

investice Wall Street Ekonomika válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 1 minutou

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 39 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 1 hodinou

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 2 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy