Výrobu aut po celém světě komplikuje nedostatek čipů, Volkswagen musí změnit plány

Více než rok od svého vypuknutí si koronavirus stále hledá způsoby, jak zasáhnout výrobce aut. Když nový typ koronaviru téměř smazal poptávku po autech, nyní brzdí dodávky čipů, tedy jedné z důležitých součástek. Automobilky mají potíže je získat, protože výrobci svoji kapacitu více soustředí na rostoucí poptávku od producentů spotřební elektroniky, jako je Apple. Upozornila na to agentura Bloomberg.

Hrozba nedostatku zatím stále přetrvává. Omezení vycházení a cestování přimělo zákazníky uzavřené doma koupit si nový telefon, herní konzoli, chytrou televizi či laptop, aby mohli být na internetu. Výrobci aut od Toyoty po Volkswagen tak mají pro výrobce čipů menší význam a hrozí, že automobilky nebudou mít dost vozů k uspokojení začínajícího oživení poptávky, informuje Bloomberg.

Výrobci čipů upřednostňují výrobce spotřební elektroniky, protože jejich objednávky jsou větší než objednávky od automobilek - jen v případě chytrých telefonů se ročně prodá více než jedna miliarda přístrojů, zatímco aut méně než 100 milionů. Výroba aut je také podnikáním s nižší marží, takže automobilky nejsou ochotny zvyšovat ceny čipů, protože by to mohlo negativně ovlivnit jejich ziskovost.

"Společnosti vyrábějící spotřební elektroniku jsou připraveny zaplatit za čipy více, aby si zajistily, že se jejich přístroje dostanou na trh včas," uvedl analytik společnosti GF Securities Jeff Pu. "Automobilky k tomu mají menší sklon."

Nejnovější auta potřebují stále více čipů, stejné to však je také u nejnovější spotřební elektroniky. Chytré telefony pro sítě páté generace (5G) potřebují o 40 procent více polovodičů než starší verze pro 4G. Výrobce polovodičů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) minulý týden uvedl, že jeho tržby za čtvrté čtvrtletí byly rekordní a nové přístroje iPhone 5G zabírají velkou část jeho kapacity.

Nedostatek čipů pro auta způsobily i příliš konzervativní odhady poptávky z počátku loňského roku, kdy automobilky s nástupem pandemie zavřely továrny. Po jejich opětovném otevření se zotavil prodej aut mnohem více, než se čekalo, díky vládní podpoře a snaze lidí dojíždějících za prací vyhnout se cestování veřejnou dopravou.

Současně výrobci jako TSMC, United Microelectronics či Globalfoundries neexpandovali dost rychle, aby byli schopni uspokojit růst poptávky po přístrojích způsobený pandemií. To zkomplikovalo dodávky čipů nejen pro automobily, ale také pro konzole Xbox a PlayStation či pro některé iPhony.

Situaci zhoršilo také prosincové rozhodnutí vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa umístit čínskou firmu Semiconductor Manufacturing International na černou listinu. To přimělo zákazníky firmy hledat alternativní dodavatele a dál omezilo globální dodávky čipů. Někteří odběratelé čipů si také vytvářejí zásoby, aby se chránili před případným nedostatkem nebo výpadkem v budoucnosti.

Současně není snadné zvýšit dodávky. Výstavba továren trvá výrobcům roky a stojí miliardy dolarů. Firmy tak mají tendenci být při plánování konzervativní kvůli rizikům a možným obrovským ztrátám.

Problémy s čipy nedaly některých výrobcům aut jinou možnost než snížit výrobu. Týká se to automobilek Honda, Nissan či Toyota a Volkswagen minulý měsíc uvedl, že bude muset změnit výrobní plány.

Situace pro automobilky je o to obtížnější, že čipy jsou důležité pro nejnovější funkce, jako jsou jízdní asistenti, velký displej či konektivita. Podle zprávy firem China EV 100 a Roland Berger by se komponenty, které potřebují polovodiče, měly do roku 2030 podílet na celkových nákladech na výrobu auta více než 50 procenty. V současnosti je to 35 procent.

"Čipy jsou pro připravované softwarově definované vozy stále důležitější," upozornil analytik společnosti Haiton International Securities Shi Ji. "Jsou nezbytné pro všechna auta, nejen elektrická."

Související

Více souvisejících

automobilový průmysl Ekonomika auto Toyota volkswagen

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy