Proč lidé nemají srst?

V nové studii, publikované v časopise Cell Biology, výzkumníci zjistili, že hojnost určitého proteinu určuje růst chlupů na tlapách. Pokud je protein, nazývaný Dickkopf 2 nebo Dkk2, přítomen v malém množství (jako u králíků a ledních medvědů), je plantární oblast (oblast na nohou) plná chlupů. U myší, které mají na svých tlapách malé chlupy, byl Dkk2 přítomen naopak ve vyšším množství.

Tým vědců se domnívá, že protein může blokovat specifickou signalizační dráhu, známou jako WNT, která je zodpovědná za růst vlasů. Aby to bylo možné testovat, vědci vyvinuli myši, které nedokáží produkovat protein Dkk2. U těchto zvířat se sice srst plantární oblasti rozvinula, ale byla tenčí, kratší a náhodněji rozložená oproti chlupům na zbytku jejich těla. Protein jasně hraje důležitou roli, ale přesto vědcům neposkytuje úplný obraz o celém problému.

„Dkk2 dokáže zabránil růstu chlupů, ale ne zbavit se všech kontrolních mechanismů. Je toho mnohem více, na co se musíme podívat," vysvětluje profesorka Sarah Millarová, odbornice na dermatologii z Perelmanovy lékařské fakulty Univerzity v Pensylvánii . „Máme opravdu dlouhé vlasy na pokožce hlavy a krátké vlasy v jiných oblastech. Na dlaních a spodní straně zápěstí a chodidel na nohách nemáme naopak chlupy žádné. Nikdo vlastně neví, jak tyto rozdíly vznikají,“ přiznává.

Přestože tato pozorování neposkytují všechny potřebné informace, odhalují zajímavé stopy o chlupatosti a plešatosti. Vědci si myslí, že cesta WTN je klíčová a dalším krokem je zjistit, jaké další proteiny by mohly tuto cestu tlumit. Toto zjištění by mohlo vést k dokonalejší představě o tom, jak jsme přišli o srst. Dokonce by mohly pomoci řešit problémy, jako je plešatost nebo alopecie (ztráta obličejového ochlupení u mužů hlavně v oblasti brady). Mohly by nám také pomoci lépe pochopit určité kožní stavy, jako je psoriáza a vitiligo.

Teorie o tom, proč lidé ztratili srst, naznačuje, že naši předci potřebovali lepší termoregulaci, když se přestěhovali ze stinných lesů do teplé savany, což jim umožnilo lovit po celý den. Jiná teorie naznačuje, že cílem bylo snížení počtu parazitů.  Existuje také „teorie vodních opic", podle které naši předkové bloudili a museli plavat kvůli jídlu, takže kožešina nebyla pro takový lov ideální. Na vině ale samozřejmě může být hned několik faktorů a jejich kombinace.