Návštěvnost Benešovy vily trhá rekordy, budou i noční prohlídky

Sezimovo Ústí - Benešova vila na Táborsku se zájemcům v neděli otevřela naposledy v letošním roce. Průměrná víkendové návštěvnost činila okolo 600 lidí, což jsou rekordní počty, sdělil agentuře Mediafax Daniel Urban z Úřadu vlády, který objekt spravuje.

Vila Hany a Edvarda Benešových je otevřena vždy od května do října, každý poslední víkend v měsíci. "Průměrná víkendová návštěvnost je vždy okolo 600 lidí. V červenci jsme však zaznamenali opravdu velký nápor, kdy se do objektu přišlo během soboty a neděle podívat 1100 lidí," uvedl Urban.Doba komentované prohlídky ve skupinách je 40 minut, včetně prohlídky přilehlého parku, který stejně jako vilu manželé Benešovi zakládali."Pro příští rok na sezónu, kdy je vila zpřístupněna veřejnosti, připravujeme novinku. Mělo by se jednat o noční prohlídky. První by se mohla uskutečnit 28. května, na kdy připadá výročí narození Edvarda Beneše," dodal Urban.Jen během soboty navštívily Benešovu vilu stovky lidí. Prohlídky se konaly po čtvrthodinách. Ve skupince je vždy maximálně 15 lidí. Ročně pak objekt v Sezimově Ústí navštíví okolo čtyři a půl až pěti tisíc lidí. Vládní úřad zatím neuvažuje o tom, že by plán prohlídek rozšířil, například na každý víkend od jara do podzimu.Návštěvníci si zde mohou prohlédnout jak exteriér vily, jejíž fasáda se navrátila do původního barevného pojetí s typickými zelenými okenicemi, tak i část interiéru. Lidé uvidí oblíbené prezidentovo zákoutí, které se nachází v přízemní hale, dále jídelnu a pracovnu, jež se spolu s ložnicí nachází v prvním patře.V Benešově ložnici je také autentické lůžko druhého československého prezidenta, na němž 3. září 1948 zemřel.V současné době slouží dům k prohlídkám, jinak je veden jako reprezentativní objekt pro potřeby premiéra a dalších členů vlády. Dříve fungoval i jako rekreační středisko členů vlády. Za minulého režimu zde nejčastěji pobýval tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal. Po revoluci zde spala či dovolenou trávila řada politických reprezentantů, například Stanislav Gross nebo Karel Březina.Vila v Sezimově Ústí byla postavena v letech 1930 až 1931 podle projektu architekta Petra Kropáčka. Za doby, kdy zde prezidentský pár žil, sem jezdila i řada známých osobností z řad přátel obou manželů. Například T. G. Masaryk, spisovatel Karel Čapek nebo herec Vlasta Burian, s nímž Hana Benešová na přilehlých kurtech hrávala tenis.Do vlastnictví Úřadu vlády byla vila převedená v roce 1975 po smrti Hany Benešové.V listopadu 2000 prohlásilo ministerstvo kultury někdejší letní sídlo Edvarda Beneše za kulturní památku. Vila prošla v letech 2006 až 2009 náročnou obnovou za 20 milionů korun, během níž se odstranily necitlivé zásahy a opraven byl i plášť budovy. Ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře se do interiéru vrátil dobový inventář a vila získala svůj původní charakter.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Beneš, Edvard

Bylo by třeba objasnit roli Beneše v přípravách atentátu na Heydricha, míní historik

Role někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je i po 80 letech od atentátu nejasná. Je otázkou, zda se k přípravě této akce stavěl po celou dobu souhlasně. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Více souvisejících

Edvard Beneš památky

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Ruské ministerstvo obrany vystavuje zbraně a vojenskou techniku ​​zemí NATO, včetně tanků Leopard a M1 Abrams, ukořistěných ruskou armádou během války proti Ukrajině, ve Victory Park v Moskvě v Rusku. Expozice skládající se z více než 30 vzorků zbraní a vojenské techniky z produkce zemí jako USA, Německo, Anglie, Francie a Ukrajina byla otevřena návštěvníkům (1. května 2024).

Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO

Rusko v impozantním moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil

Rusko podle tamních médií dnes oznámilo, že jeho armáda provedla útok na štáb operačního velení jižního uskupení ukrajinských ozbrojených sil. Informaci zveřejnilo ministerstvo obrany v Moskvě v souvislosti s průběhem války proti Ukrajině, Kyjev zatím tuto zprávu nekomentoval.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy