Návštěvnost Benešovy vily trhá rekordy, budou i noční prohlídky

Sezimovo Ústí - Benešova vila na Táborsku se zájemcům v neděli otevřela naposledy v letošním roce. Průměrná víkendové návštěvnost činila okolo 600 lidí, což jsou rekordní počty, sdělil agentuře Mediafax Daniel Urban z Úřadu vlády, který objekt spravuje.

Vila Hany a Edvarda Benešových je otevřena vždy od května do října, každý poslední víkend v měsíci. "Průměrná víkendová návštěvnost je vždy okolo 600 lidí. V červenci jsme však zaznamenali opravdu velký nápor, kdy se do objektu přišlo během soboty a neděle podívat 1100 lidí," uvedl Urban.Doba komentované prohlídky ve skupinách je 40 minut, včetně prohlídky přilehlého parku, který stejně jako vilu manželé Benešovi zakládali."Pro příští rok na sezónu, kdy je vila zpřístupněna veřejnosti, připravujeme novinku. Mělo by se jednat o noční prohlídky. První by se mohla uskutečnit 28. května, na kdy připadá výročí narození Edvarda Beneše," dodal Urban.Jen během soboty navštívily Benešovu vilu stovky lidí. Prohlídky se konaly po čtvrthodinách. Ve skupince je vždy maximálně 15 lidí. Ročně pak objekt v Sezimově Ústí navštíví okolo čtyři a půl až pěti tisíc lidí. Vládní úřad zatím neuvažuje o tom, že by plán prohlídek rozšířil, například na každý víkend od jara do podzimu.Návštěvníci si zde mohou prohlédnout jak exteriér vily, jejíž fasáda se navrátila do původního barevného pojetí s typickými zelenými okenicemi, tak i část interiéru. Lidé uvidí oblíbené prezidentovo zákoutí, které se nachází v přízemní hale, dále jídelnu a pracovnu, jež se spolu s ložnicí nachází v prvním patře.V Benešově ložnici je také autentické lůžko druhého československého prezidenta, na němž 3. září 1948 zemřel.V současné době slouží dům k prohlídkám, jinak je veden jako reprezentativní objekt pro potřeby premiéra a dalších členů vlády. Dříve fungoval i jako rekreační středisko členů vlády. Za minulého režimu zde nejčastěji pobýval tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal. Po revoluci zde spala či dovolenou trávila řada politických reprezentantů, například Stanislav Gross nebo Karel Březina.Vila v Sezimově Ústí byla postavena v letech 1930 až 1931 podle projektu architekta Petra Kropáčka. Za doby, kdy zde prezidentský pár žil, sem jezdila i řada známých osobností z řad přátel obou manželů. Například T. G. Masaryk, spisovatel Karel Čapek nebo herec Vlasta Burian, s nímž Hana Benešová na přilehlých kurtech hrávala tenis.Do vlastnictví Úřadu vlády byla vila převedená v roce 1975 po smrti Hany Benešové.V listopadu 2000 prohlásilo ministerstvo kultury někdejší letní sídlo Edvarda Beneše za kulturní památku. Vila prošla v letech 2006 až 2009 náročnou obnovou za 20 milionů korun, během níž se odstranily necitlivé zásahy a opraven byl i plášť budovy. Ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře se do interiéru vrátil dobový inventář a vila získala svůj původní charakter.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Beneš, Edvard

Bylo by třeba objasnit roli Beneše v přípravách atentátu na Heydricha, míní historik

Role někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je i po 80 letech od atentátu nejasná. Je otázkou, zda se k přípravě této akce stavěl po celou dobu souhlasně. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Více souvisejících

Edvard Beneš památky

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 42 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy