Trubadúři, idealizovaná láska a tablety. Národní divadlo Brno zve na českou premiéru soudobé opery

Láska na dálku (L´amour de loin) podle inscenátorů patří k jednomu z nejlepších operních děl posledního desetiletí a jejím nastudováním Národní divadlo Brno navazuje na cíle uměleckého vedení rozšířit repertoár Janáčkovy opery o soudobá díla. Finská skladatelka Kaija Saariaho (*1952) patří mezi hvězdy soudobé hudby, její díla uvádí přední orchestry i divadla, mezi které se nyní zařadí i brněnská opera.

Kaija Saariaho se při tvorbě své první opery Láska na dálku inspirovala reálným příběhem o trubadúrovi Jaufrém Rudelovi, který ve svých básních a písních opěvoval vysněnou dámu zdaleka, poté odešel na křížovou výpravu a už se nevrátil. Časem vznikla pověst o jeho cestě za milovanou paní do Tripolisu, kde zemřel v jejím náručí.

Kaija Saariaho se s legendou o Rudelovi setkala v roce 1993. Nejprve zhudebnila jeho báseň do skladby Lohn a poté zatoužila napsat operu. Pro tvorbu libreta si vybrala libanonského spisovatele Amina Maaloufa, který (stejně jako skladatelka) žije v emigraci ve Francii. Maaluf vytvořil mnohoznačné libreto, které nabízí inscenátorům volnost vlastní interpretace.

Opera měla premiéru v roce 2000 na Salcburském festivalu a o tři roky později získala cenu Grawemeyer za hudební kompozici. Patří k nejčastěji uváděným soudobým operám, za což vděčí především jedinečnému způsobí snoubení středověkých písní trubadúrů, orientální inspirace a stylů 21. století.

Národní divadlo Brno Lásku na dálku uvádí v režii Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování šéfdirigenta Marko Ivanoviće, který se s hudbou Kaiji Saariaho setkával již při studiu. „Jako autorka ví, jak vyjádřit emoci a jak vystavět dramatickou situaci,“ oceňuje Ivanović umění skladatelky, která tvoří v postimpresionistickém stylu a přes rozklad zvuku vytváří novou kvalitu hudby. Dirigent považuje Lásku na dálku za jedno z klíčových děl současné operní tvorby.

Režisér a zároveň umělecký šéf Janáčkovy opery, Jiří Heřman, se s touto operou setkal při její premiéře na Salcburském festivalu (kde mimochodem roli Poutníka zpívala Dagmar Pecková). „Hudba je pro mě velice snová. Vypovídá o tom, co se děje v duši skladatelky. Pro mě se z toho stala ´láska na blízko´,“ popsal Heřman svůj vztah k připravovanému titulu a dodal: „Budete svědky něčeho, co nezažijete v jiné opeře.“

Podle inscenačního týmu je téma Lásky na dálku současné, přestože vypráví o trubadúrech. Heřman ve svém konceptu vychází především z motivu, v němž se hrdina dostává do situace, kdy ho přestává bavit život a vztahy. Hlavním tématem je pak podle Heřmana idealizace vztahu.

Láska na dálku je psaná pouze pro tři sólisty a sbor. V brněnské inscenaci se v roli Clémence představí Pavla Vykopalová v alternaci s hostující Lucií Hájkovou. Jaufrého ztvární Roman Hoza a hostující Pavol Kubáň a jako Poutníka uvidíme Markétu Cukrovou v alternaci s Veronikou Hajnovou Fialovou. Podle Lucie Hájkové se jedná o mimořádně náročný part. Zpěvačka totiž neumí francouzsky, musela se tedy v první řadě poprat s výslovností. U soudobé opery navíc trvá příprava dvakrát déle než u klasické – inscenace se tedy zkoušela asi čtyři měsíce.

Markéta Cukrová popsala průběh zkoušení. Každý interpret nejdřív zkoušel sám svůj part po částech, ale až při orchestrálních zkouškách s dirigentech zažili pravý zvuk opery. Hudba Saariaho se totiž dá jen těžko převést do klavírního partu, orchestrálních zkoušek tedy bylo více, než je obvyklé. I pro Romana Hozu se jedná o jeden z nejtěžších partů, s nimiž se dosud setkal. „Je tam spousta rytmických zrad a zákoutí,“ popsal zpěvák.

Kromě sólistů má v Lásce na dálku důležitou úlohu i sbor. Pro tuto inscenaci byl ke spolupráci přizván Pěvecký sbor Masarykovy univerzity, který účinkuje i v opeře Hry o Marii Bohuslava Martinů. Sbor pod vedením sbormistra Michala Vajdy bude přítomný na jevišti po celé představení někdy jako součást situací, jindy dotváří orchestrální part.

Inscenace bude uvedena blokově pouze v šesti představeních a vrátí se až po rekonstrukci Janáčkova divadla, tedy v sezóně 2018/2019. Scénografie Tomáše Rusína byla totiž vytvořena speciálně pro prostor Janáčkova divadla a není možné ji přenést jinam. „Hlavní inspirací bylo světlo jako prostředek, ke kterému můžeme všichni vzhlížel,“ přiblížil Rusínovu práci Heřman. Abstraktní prostor doplňují kostýmy Zuzany Štefunkové Rusínové, které vycházejí ze současnosti, ale jsou také abstrahované.

Česká premiéra opery Láska na dálku se koná 24. března 2017 v Janáčkově divadle v Brně.