RECENZE: Když se z Lásky na dálku stane láska na blízko

RECENZE – Národní divadlo Brno naplňuje cíle uměleckého vedení a rozšiřuje svůj repertoár o soudobá díla. Po opeře Powder Her Face nyní Janáčkova opera uvedla jedno z nejlepších operních děl posledního desetiletí, Lásku na dálku finské autorky Kaiji Saariaho. Mystické dílo, které více připomíná oratorium než klasickou operu, se v režii Jiřího Heřmana a hudebním nastudování Marko Ivanoviće stává jedním z nekvalitnějších operních inscenací, které v současné době můžeme najít nejen na repertoáru NdB.

Finská skladatelka žijící v Paříži, Kaija Saariaho (*1952), je považována za jednu z největších osobností současné hudby. Ve svém prvním operním díle Láska na dálku (L´amour de loin) se nechala inspirovat pověstí o trubadúrovi Jaufré Rudelovi, který údajně odjel do Tripolisu za milovanou Clémence a tam zemřel v jejím náručí.

Saariaho ve své hudbě, kterou lze asi nejblíže charakterizovat jako postimpresionismus, vychází ze současných francouzských stylů, z analýzy zvuku a nebojí se spojit klasický operní orchestr s technologií. Autorem libreta opery o pěti dějstvích je libanonský spisovatel Amin Maalouf, pro něhož se taktéž jednalo o první tvůrčí setkání s operou. Láska na dálku měla světovou premiéru v roce 2000 na Salcburském festivalu (jednu ze tří rolí zde ztvárnila Dagmar Pecková) a nyní se dostává na repertoár Národního divadla Brno v české premiéře.

Téma opery, přestože hlavním hrdinou je středověký trubadúr, je vysoce aktuální. Najdeme zde více motivů, tím nejdůležitějším je však téma idealizované lásky – lásky dvou lidí, kteří se nikdy nesetkali a jejich vztah je pouze vysněný. Režisér a umělecký šéf Janáčkovy opery, Jiří Heřman, vychází právě z tohoto tématu, přes které velmi efektivně propojuje středověký čas příběhu se současností. Dá se říct, že se inscenace nachází v jakémsi abstraktním bezčasí.

Důležitým prvkem (a nutno říct, že jedním z mých nejoblíbenějších) je použití tabletů, které mají v průběhu celé inscenace v rukou sboristé. Tablety zde slouží jako důležitý významotvorný prvek, ale zároveň i efektně doplňují inscenaci z vizuálního hlediska. Samozřejmě propojují příběh Jaufrého a jeho cesty za milovanou Clémence s velmi aktuálními tématy, ať už jsou to vztahy na dálku, sociální sítě atd., fungují však také jako doplněk osvětlení inscenace – sboristé si jimi totiž svítí do obličejů. Velmi pozitivně na mě působí i fakt, že kromě zmíněných důvodů je použití tabletů i čistě praktické – sboristé totiž na nich mají noty svých velmi náročných partů, které by bylo snad nemožné naučit se nazpaměť.

Autorem scénografie je Tomáš Rusín, který pro tuto inscenaci vytvořil snad nejpůsobivější scénu, jakou můžeme nyní v Janáčkově divadle spatřit. Docílil toho velmi jednoduchou abstrakcí, kterou doplňuje světelný design Daniela Tesaře, jenž bílý prostor zalívá většinou modrým světlem. Ve stejném duchu výtvarné složky jsou i kostýmy Zuzany Štefunkové Rusínové.

V Lásce na dálku vystupují pouze tři sólisté a sbor. Bezchybné premiérové obsazení tvořili sopranistka Pavla Vykopalová v roli Clémense, Roman Hoza jako Jaufré a mezzosopranistka Markéta Cukrová v roli Poutníka. Přes náročnost partů (opera se prý zkoušela dvakrát déle než obvykle) všichni předvedli vynikající výkony.

Čerstvá držitelka Ceny Thálie za Káťu Kabanovou, Pavla Vykopalová, se uplatnila v další lyrické roli, kde exceluje samozřejmě zpěvem, ale i hereckým výkonem. Stejně kvalitní výkon podala i Cukrová jako Poutník, který může být jak člověkem, tak i andělem, ale je především spojnicí mezi vzdálenými milenci. Teprve šestadvacetiletý Roman Hoza se rozsáhlého partu a hlavně velké příležitosti v jeho začínající kariéře zhostil dokonale a díky jeho příjemnému barytonu a pohybovému i hereckému nadání vytvořil komplexní a dojemnou postavu melancholického trubadúra.

Nezbytnou součást opery tvoří sbor. Pro tuto inscenaci byl opět přizván Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Michala Vajdy, který s NdB již spolupracuje na opeře Hry o Marii. Sbor předvedl naprosto profesionální výkon a krásné souznění mladých hlasů bylo jistě jedním z hlavních příčin výsledné magické atmosféry inscenace.

Nutno přiznat, že opera Kaiji Saariaho klade vysoké nároky na diváka a především na jeho soustředěnost. Hudba finské autorky má daleko ke klasickým dramatickým operám, připomíná spíše mystické oratorium, a to zvláště díky své melancholičnosti a pomalému tempu vyprávění. Vytrvalý divák však bude zaručeně odměněn velmi působivým zážitkem.

Napsala: Pavla Haluzová

Celkové hodnocení: 90%

Národní divadlo Brno – Janáčkova opera

Kaija Saariaho: Láska na dálku Hudba: Kaija Saariaho Libreto: Amin Maalouf Hudební nastudování: Marko Ivanović Dirigenti: Marko Ivanović, Pavel Šnajdr Režie: Jiří Heřman Scéna: Tomáš Rusín Kostýmy: Zuzana Štefunková Rusínová Sbormistr Pěveckého sboru Masarykovy univerzity: Michal Vajda Dramaturgie: Patricie Částková Světelný design: Daniel Tesař Obsazení: Lucie Hájková / Pavla Vykopalová (Clémence), Roman Hoza / Pavol Kubáň (Jaufré Rudel), Markéta Cukrová / Veronika Hajnová-Fialová (Poutník), Zuzana Mašková / Jana Staňková / Ivana Kozáková (Žena z Tripolisu)

Česká premiéra: 24. března 2017 v Janáčkově divadle

Související

Salome

RECENZE: Salome je bezchybně realizovaná opera Národního divadla v Brně

Triptych „ Tři povídky“ (Trois Contes) od Gustava Flauberta, poprvé vydané v roce 1877, je asi první moderní zpracování dávnověkého biblického příběhu, o Salome. Oscar Wilde pro napsání divadelní hry (1891) použil právě tento, dá se říct krvelačný biblický příběh o Salome, Herodiadě a stětí Jana Křtitele. Do Judeje přijíždí římský správce Sýrie a probíhá bohatě popisovaná opulentní hostina. Herodiada pomocí intriky přiměje svého manžela Heroda, aby se zamiloval do její dcery Salome. Jejím prostřednictvím pak dosáhne popravy proroka Joachanana, hlásajícího příchod Mesiáše.

Více souvisejících

Národní divadlo Brno Janáčkovo divadlo v Brně recenze Kaija Saariaho (skladatelka) Jiří Heřman (režisér) Pavla Vykopalová (operní zpěvačka) Roman Hoza (operní zpěvák) Markéta Cukrová (operní zpěvačka)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy