RECENZE: Když se z Lásky na dálku stane láska na blízko

Finská skladatelka žijící v Paříži, Kaija Saariaho (*1952), je považována za jednu z největších osobností současné hudby. Ve svém prvním operním díle Láska na dálku (L´amour de loin) se nechala inspirovat pověstí o trubadúrovi Jaufré Rudelovi, který údajně odjel do Tripolisu za milovanou Clémence a tam zemřel v jejím náručí.

Saariaho ve své hudbě, kterou lze asi nejblíže charakterizovat jako postimpresionismus, vychází ze současných francouzských stylů, z analýzy zvuku a nebojí se spojit klasický operní orchestr s technologií. Autorem libreta opery o pěti dějstvích je libanonský spisovatel Amin Maalouf, pro něhož se taktéž jednalo o první tvůrčí setkání s operou. Láska na dálku měla světovou premiéru v roce 2000 na Salcburském festivalu (jednu ze tří rolí zde ztvárnila Dagmar Pecková) a nyní se dostává na repertoár Národního divadla Brno v české premiéře.

Téma opery, přestože hlavním hrdinou je středověký trubadúr, je vysoce aktuální. Najdeme zde více motivů, tím nejdůležitějším je však téma idealizované lásky – lásky dvou lidí, kteří se nikdy nesetkali a jejich vztah je pouze vysněný. Režisér a umělecký šéf Janáčkovy opery, Jiří Heřman, vychází právě z tohoto tématu, přes které velmi efektivně propojuje středověký čas příběhu se současností. Dá se říct, že se inscenace nachází v jakémsi abstraktním bezčasí.

Důležitým prvkem (a nutno říct, že jedním z mých nejoblíbenějších) je použití tabletů, které mají v průběhu celé inscenace v rukou sboristé. Tablety zde slouží jako důležitý významotvorný prvek, ale zároveň i efektně doplňují inscenaci z vizuálního hlediska. Samozřejmě propojují příběh Jaufrého a jeho cesty za milovanou Clémence s velmi aktuálními tématy, ať už jsou to vztahy na dálku, sociální sítě atd., fungují však také jako doplněk osvětlení inscenace – sboristé si jimi totiž svítí do obličejů. Velmi pozitivně na mě působí i fakt, že kromě zmíněných důvodů je použití tabletů i čistě praktické – sboristé totiž na nich mají noty svých velmi náročných partů, které by bylo snad nemožné naučit se nazpaměť.

Autorem scénografie je Tomáš Rusín, který pro tuto inscenaci vytvořil snad nejpůsobivější scénu, jakou můžeme nyní v Janáčkově divadle spatřit. Docílil toho velmi jednoduchou abstrakcí, kterou doplňuje světelný design Daniela Tesaře, jenž bílý prostor zalívá většinou modrým světlem. Ve stejném duchu výtvarné složky jsou i kostýmy Zuzany Štefunkové Rusínové.

V Lásce na dálku vystupují pouze tři sólisté a sbor. Bezchybné premiérové obsazení tvořili sopranistka Pavla Vykopalová v roli Clémense, Roman Hoza jako Jaufré a mezzosopranistka Markéta Cukrová v roli Poutníka. Přes náročnost partů (opera se prý zkoušela dvakrát déle než obvykle) všichni předvedli vynikající výkony.

Čerstvá držitelka Ceny Thálie za Káťu Kabanovou, Pavla Vykopalová, se uplatnila v další lyrické roli, kde exceluje samozřejmě zpěvem, ale i hereckým výkonem. Stejně kvalitní výkon podala i Cukrová jako Poutník, který může být jak člověkem, tak i andělem, ale je především spojnicí mezi vzdálenými milenci. Teprve šestadvacetiletý Roman Hoza se rozsáhlého partu a hlavně velké příležitosti v jeho začínající kariéře zhostil dokonale a díky jeho příjemnému barytonu a pohybovému i hereckému nadání vytvořil komplexní a dojemnou postavu melancholického trubadúra.

Nezbytnou součást opery tvoří sbor. Pro tuto inscenaci byl opět přizván Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Michala Vajdy, který s NdB již spolupracuje na opeře Hry o Marii. Sbor předvedl naprosto profesionální výkon a krásné souznění mladých hlasů bylo jistě jedním z hlavních příčin výsledné magické atmosféry inscenace.

Nutno přiznat, že opera Kaiji Saariaho klade vysoké nároky na diváka a především na jeho soustředěnost. Hudba finské autorky má daleko ke klasickým dramatickým operám, připomíná spíše mystické oratorium, a to zvláště díky své melancholičnosti a pomalému tempu vyprávění. Vytrvalý divák však bude zaručeně odměněn velmi působivým zážitkem.

Napsala: Pavla Haluzová

Celkové hodnocení: 90%

Národní divadlo Brno – Janáčkova opera

Kaija Saariaho: Láska na dálku Hudba: Kaija Saariaho Libreto: Amin Maalouf Hudební nastudování: Marko Ivanović Dirigenti: Marko Ivanović, Pavel Šnajdr Režie: Jiří Heřman Scéna: Tomáš Rusín Kostýmy: Zuzana Štefunková Rusínová Sbormistr Pěveckého sboru Masarykovy univerzity: Michal Vajda Dramaturgie: Patricie Částková Světelný design: Daniel Tesař Obsazení: Lucie Hájková / Pavla Vykopalová (Clémence), Roman Hoza / Pavol Kubáň (Jaufré Rudel), Markéta Cukrová / Veronika Hajnová-Fialová (Poutník), Zuzana Mašková / Jana Staňková / Ivana Kozáková (Žena z Tripolisu)

Česká premiéra: 24. března 2017 v Janáčkově divadle