RECENZE – Národní divadlo Brno naplňuje cíle uměleckého vedení a rozšiřuje svůj repertoár o soudobá díla. Po opeře Powder Her Face nyní Janáčkova opera uvedla jedno z nejlepších operních děl posledního desetiletí, Lásku na dálku finské autorky Kaiji Saariaho. Mystické dílo, které více připomíná oratorium než klasickou operu, se v režii Jiřího Heřmana a hudebním nastudování Marko Ivanoviće stává jedním z nekvalitnějších operních inscenací, které v současné době můžeme najít nejen na repertoáru NdB.
Finská skladatelka žijící v Paříži, Kaija Saariaho (*1952), je považována za jednu z největších osobností současné hudby. Ve svém prvním operním díle Láska na dálku (L´amour de loin) se nechala inspirovat pověstí o trubadúrovi Jaufré Rudelovi, který údajně odjel do Tripolisu za milovanou Clémence a tam zemřel v jejím náručí.
Saariaho ve své hudbě, kterou lze asi nejblíže charakterizovat jako postimpresionismus, vychází ze současných francouzských stylů, z analýzy zvuku a nebojí se spojit klasický operní orchestr s technologií. Autorem libreta opery o pěti dějstvích je libanonský spisovatel Amin Maalouf, pro něhož se taktéž jednalo o první tvůrčí setkání s operou. Láska na dálku měla světovou premiéru v roce 2000 na Salcburském festivalu (jednu ze tří rolí zde ztvárnila Dagmar Pecková) a nyní se dostává na repertoár Národního divadla Brno v české premiéře.
Téma opery, přestože hlavním hrdinou je středověký trubadúr, je vysoce aktuální. Najdeme zde více motivů, tím nejdůležitějším je však téma idealizované lásky – lásky dvou lidí, kteří se nikdy nesetkali a jejich vztah je pouze vysněný. Režisér a umělecký šéf Janáčkovy opery, Jiří Heřman, vychází právě z tohoto tématu, přes které velmi efektivně propojuje středověký čas příběhu se současností. Dá se říct, že se inscenace nachází v jakémsi abstraktním bezčasí.
Důležitým prvkem (a nutno říct, že jedním z mých nejoblíbenějších) je použití tabletů, které mají v průběhu celé inscenace v rukou sboristé. Tablety zde slouží jako důležitý významotvorný prvek, ale zároveň i efektně doplňují inscenaci z vizuálního hlediska. Samozřejmě propojují příběh Jaufrého a jeho cesty za milovanou Clémence s velmi aktuálními tématy, ať už jsou to vztahy na dálku, sociální sítě atd., fungují však také jako doplněk osvětlení inscenace – sboristé si jimi totiž svítí do obličejů. Velmi pozitivně na mě působí i fakt, že kromě zmíněných důvodů je použití tabletů i čistě praktické – sboristé totiž na nich mají noty svých velmi náročných partů, které by bylo snad nemožné naučit se nazpaměť.
Autorem scénografie je Tomáš Rusín, který pro tuto inscenaci vytvořil snad nejpůsobivější scénu, jakou můžeme nyní v Janáčkově divadle spatřit. Docílil toho velmi jednoduchou abstrakcí, kterou doplňuje světelný design Daniela Tesaře, jenž bílý prostor zalívá většinou modrým světlem. Ve stejném duchu výtvarné složky jsou i kostýmy Zuzany Štefunkové Rusínové.
V Lásce na dálku vystupují pouze tři sólisté a sbor. Bezchybné premiérové obsazení tvořili sopranistka Pavla Vykopalová v roli Clémense, Roman Hoza jako Jaufré a mezzosopranistka Markéta Cukrová v roli Poutníka. Přes náročnost partů (opera se prý zkoušela dvakrát déle než obvykle) všichni předvedli vynikající výkony.
Čerstvá držitelka Ceny Thálie za Káťu Kabanovou, Pavla Vykopalová, se uplatnila v další lyrické roli, kde exceluje samozřejmě zpěvem, ale i hereckým výkonem. Stejně kvalitní výkon podala i Cukrová jako Poutník, který může být jak člověkem, tak i andělem, ale je především spojnicí mezi vzdálenými milenci. Teprve šestadvacetiletý Roman Hoza se rozsáhlého partu a hlavně velké příležitosti v jeho začínající kariéře zhostil dokonale a díky jeho příjemnému barytonu a pohybovému i hereckému nadání vytvořil komplexní a dojemnou postavu melancholického trubadúra.
Nezbytnou součást opery tvoří sbor. Pro tuto inscenaci byl opět přizván Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Michala Vajdy, který s NdB již spolupracuje na opeře Hry o Marii. Sbor předvedl naprosto profesionální výkon a krásné souznění mladých hlasů bylo jistě jedním z hlavních příčin výsledné magické atmosféry inscenace.
Nutno přiznat, že opera Kaiji Saariaho klade vysoké nároky na diváka a především na jeho soustředěnost. Hudba finské autorky má daleko ke klasickým dramatickým operám, připomíná spíše mystické oratorium, a to zvláště díky své melancholičnosti a pomalému tempu vyprávění. Vytrvalý divák však bude zaručeně odměněn velmi působivým zážitkem.
Napsala: Pavla Haluzová
Celkové hodnocení: 90%
Národní divadlo Brno – Janáčkova opera
Kaija Saariaho: Láska na dálku Hudba: Kaija Saariaho Libreto: Amin Maalouf Hudební nastudování: Marko Ivanović Dirigenti: Marko Ivanović, Pavel Šnajdr Režie: Jiří Heřman Scéna: Tomáš Rusín Kostýmy: Zuzana Štefunková Rusínová Sbormistr Pěveckého sboru Masarykovy univerzity: Michal Vajda Dramaturgie: Patricie Částková Světelný design: Daniel Tesař Obsazení: Lucie Hájková / Pavla Vykopalová (Clémence), Roman Hoza / Pavol Kubáň (Jaufré Rudel), Markéta Cukrová / Veronika Hajnová-Fialová (Poutník), Zuzana Mašková / Jana Staňková / Ivana Kozáková (Žena z Tripolisu)
Česká premiéra: 24. března 2017 v Janáčkově divadle
Související
RECENZE: Lhář. Nová inscenace v Národním divadle v Brně odhaluje naši nepoučitelnost
RECENZE: Salome je bezchybně realizovaná opera Národního divadla v Brně
Národní divadlo Brno , Janáčkovo divadlo v Brně , recenze , Kaija Saariaho (skladatelka) , Jiří Heřman (režisér) , Pavla Vykopalová (operní zpěvačka) , Roman Hoza (operní zpěvák) , Markéta Cukrová (operní zpěvačka)
Aktuálně se děje
včera
Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil
včera
Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?
včera
Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři
včera
Tchajwanská armáda cvičně odpálila rakety směrem k Číně z amerických zařízení
včera
Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody
včera
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
včera
Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití
včera
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
včera
Americe se nelíbí, že ji Netanjahu neposlouchá. Prosazuje zájmy které se neshodují s USA, prohlásil Vance
včera
Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí
včera
Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí
včera
Rok od tragického zřícení letu AI171: Jediný přeživší se dodnes potýká s problémy. Stále neví, proč letadlo spadlo
včera
Spojené státy a dalších 20 zemí včetně Česka varují před útoky Íránu v Evropě
včera
Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla
včera
Mašínová si zachovala pevný charakter, ocenil prezident Pavel
včera
Útoky slibované Trumpem přišly. Írán tvrdí, že opět uzavřel Hormuzský průliv
včera
K dešti se přidají bouřky, vyplývá z předpovědi počasí na dnešek
10. června 2026 21:57
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
10. června 2026 21:09
Malou propustili z nemocnice. Zítra už by měla opět šéfovat poslancům ANO
10. června 2026 20:20
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum.
Zdroj: Lucie Žáková