Maďarský spisovatel a dramatik Ferenc Molnár (1878 – 1952) byl autorem knížky Kluci z Pavelské ulice (maďarsky A Pál utcai fiúk) napsané v roce 1907, kde parta kluků, kteří bojují o opuštěný pozemek uprostřed Budapešti, prožívá svá dobrodružství, aby nakonec nejmladší hrdina umřel na hloupé nachlazení. Kniha se postupně stala oblíbenou četbou starších dětí v celé Evropě (a najdou se obhájci tvrzení, že byla inspirací i pro stěžejní dílo Jaroslava Foglara). Ovšem Molnár prožil největší slávu jako dramatik a stal se celosvětové uznávaným svou divadelní hrou LILIOM. (1909).
Příběh se odehrává částečně v Budapešti a částečně v nebeském očistci. Liliom, domýšlivý a násilnický fešák od kolotočů se zamiluje do hezké služebné Julie. Když oba ztratí práci, Liliom se projeví i jako násilník . Když mu ale jeho láska řekne, že čekají dítě, je bláznivě šťastný a souhlasí s účastí na zločineckém přepadení, aby rodině zajistil start do budoucnosti. Když ho policie dopadne, Liliom se zabije, aby se vyhnul vězení. Dostane se do očistce, ale o šestnáct let později se může na jeden den vrátit na Zem, aby udělal dobrý skutek pro svou nyní dospívající dceru Louise. Pokud uspěje, bude mu umožněno vstoupit do nebe. U toho „pokusu“ neuspěje a je poslán do pekla.
Zdá se, že je to obyčejný pohádkový motiv, který nepostrádá i humorný nadhled i tragiku postav a lze v něm cítit tak trochu inspirace i pro budoucí Obrácení Ferdyše Pištory, Františka Langra. Postavy z Liliomu mají blízko i k jeho dramatu Periférie. V české literatuře najdeme také inspirace z Liliomnu v osudech některých protagonistů v románě Eduarda Basse, Cirkus Humberto a našlo by se toho v literatuře naší i světové více. Liliom se stal inspirací, putujícím sujetem mnoha významných děl. A samotné Molnárovo drama bylo realizováno v několika jevištních i ve filmových verzích. Nejslavnější asi je muzikál CARUSEL, tedy Kolotoč, slavné autorské dvojice Rodriges – Hammerstein (1945) který byl také zfilmován (1956).
Podívejme se tedy na čerstvou premiéru tohoto díla, do Mahenovy činohry Národního divadla v Brně. Hlediště bylo zaplněno tak na 80%. Všichni diváci ozdobeni rouškami, hodně ta ozdoba překážela, ale co se dá dělat. Dokud nebude obyvatelstvo přeočkováno, musíme to vydržet…
Režisér Štěpán Pácl, absolvent DAMU (2007) má za sebou hodně režií, dá se říct, v divadlech od Chebu po Ostravu. Je dnes kmenovým režisérem NDB a pro žánr, který si vybral, má svůj důvod, vždyť kdysi režíroval také Langerovu Periférii. Dramaturgem byl Milan Šotek, který z překladu Jiřího Zemana vybral to podstatné. Lez konstatovat, že celý příběh, spolu se scénografkou Pavlou Kamanovou s kostýmy Aleny Dziarnovich působí minimalisticky, s důrazem na hlavni protagonisty a scénické prostředí. Na otočné konstrukci je náznak kolotoče, na něm a pod ním se vše odehrává. Autoři inscenace oprostili jeviště i příběh od všeho, co by mohlo připomínat laciné show a soustředili se JENOM na to podstatné. O hulvátovi a děvkaři LILIOM se dovídáme jenom krátkými opisy jiných účinkujících, on sám se nám takový nemůže jevit, není na to v akcích protagonistů prostor. Celé jevištní prostředí je až tak minimalistické, že se tam nemůže vytvořit atmosféra kolotočové zábavy, kýčového a povrchního života lidí, kteří to vše prožívají. Tak se totiž hra LILIOM většinou na jevištích prezentuje. Na druhou stranu, tím že byl příběh oproštěn od všech více méně vizuálních efektů, vytvořil se prostor pro jednání jednotlivých postav a dostatečně silně na diváky příběh působí, oproštěn od všeho zbytečného. Nejsem schopen posoudit, který přístup realizace je lepší, výmluvnější. Kdo zná velikolepý americký muzikál, ten se přiklání k té bohaté vizuální podobě. Překvapen čistým příběhem v Mahenově divadle, sympatizuje pak divák s tou jednoduchou a „skromnou“ verzí.
Právě verze, o které je řeč v brněnské premiéře, dala vyniknout hereckému umění protagonistů. Liliom Jakuba Dejmala je robustný samorost, který dřív koná a až potom myslí. Je to přesně Molnárova postava od kolotočů. Julča Petry Lorencové je křehká, poddajná, prostě služka v práci i v životě. Rádi ji diváci věří. Hezkou pozici má vybudovanou v příběhu majitelka kolotoče Muškátová, Evy Novotné. Přísná a spravedlivá, dovede však odhalit svou zranitelnost. Máři a Hugo, v podání Annetty Nesvadbové a Jakuba Svojanovského jsou protipólem manželského páru Julči s Liliomem. Milující a vyrovnaní, spokojení se svým stavem. Tak Molnár tyto postavy jako protiklad k ostatním napsal, věrni jeho představě, ten pár své zahrál. Lze pochválit všechny herce, kteří naplnili představu autora i režiséra. Snad ještě zvlášť se stojí za to zmínit o nebeském komisaři, Jana Grygara. Určitě si s radostí zahrál toho super spravedlivého a moudrého Pánaboha. K dobrému vyznění inscenace ještě hodně přispěl Emil Machain s svým vibrafonem, který velmi citlivě se svým živým nástrojem na proscéniu, doprovodil veškeré dění na jevišti. Poklona patří režisérovi Štěpánovi Páclovi, že s hudebníkem chytře vytvořil patřičnou atmosféru na jevišti.
Summa summarum, Molnárův Liliom se v Mahenově divadle v Brně povedl. Můžeme mít různé názory na to, jestli realizovat tuto hru minimalisticky, s důrazem na pohnutky a osudy protagonistů, nebo dát příběhu pestrobarevný vzhled s kolotočovou atmosférou – tak se totiž hra často inscenuje. Není jednoduché posoudit přednosti té či oné verze. Jisté však je, že inscenace v Mahenově divadle bude v repertoáru patřit k těm úspěšným.
Hodnocení: 90 %
Liliom - Život je kolotoč
autor: Ferenc Molnár překlad: Jiří Zeman režie: Štěpán Pácl dramaturgie: Milan Šotek scéna: Pavla Kamanová kostýmy: Alena Dziarnovich hudba: Jakub Kudláč hudební nastudování: Petr Svozílek
Osoby a obsazení
Liliom: Ivan Dejmal Julča: Petra Lorencová Máří: Annette Nesvadbová j. h., Zuzana Černá Hugo: Jakub Svojanovský Muškátová: Eva Novotná Švihák: Pavel Doucek Hollunderová: Monika Maláčová Lujza : Zuzana Černá, Štěpánka Romová j. h. Komisař (pozemský i nebeský), Soustružník: Jan Grygar Linzmann, Nuzák: David Kaloč I. strážník (pozemský i nebeský): Pavel Čeněk Vaculík II. strážník (pozemský i nebeský): Vratislav Běčák j. h. vibrafonista: Emil Machain
Související
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech
před 1 hodinou
Agresor napadl řidičku na D6. Policie ho podezírá z několika trestných činů
před 2 hodinami
Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach
před 2 hodinami
Experti: USA UKrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec
před 4 hodinami
Trump před volbami Republikány potápí, odhaluje nový průzkum. Jeho podpora je nejnižší v historii
před 4 hodinami
V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem
před 5 hodinami
Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil
před 6 hodinami
FT: NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení přes svou agenturu
před 7 hodinami
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
před 7 hodinami
Zasažena je Wikipedie, eshopy i BBC. Závažnou kybernetickou bezpečnostní hrozbu řeší celý svět
před 8 hodinami
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
před 9 hodinami
Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba
před 10 hodinami
Rusko tvrdí, že je připraveno obnovit rozhovory s Ukrajinou a USA o ukončení války
před 11 hodinami
Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení
včera
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
včera
Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup
včera
Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz
včera
Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva
včera
Macron označil některá vyjádření zahraničních představitelů k protestům ve Francii za stupidní
včera
Trumpův diplomat pochválil v Rusku Putina za jeho humanitární cítění
Rusko propustilo čtyřiasedmdesátiletého amerického učitele v penzi Stephena Hubbarda, který byl v zemi zadržován čtyři roky. K tomuto kroku došlo během středečních jednání amerického vyslance Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Petrohradu. Propuštění představuje nejnovější signál oteplování vzájemných vztahů mezi Washingtonem a Moskvou v době, kdy Spojené státy stupňují tlak na Kyjev k uzavření mírové dohody. Witkoff následně označil ruského vůdce za „humanitárního člověka“.
Zdroj: Libor Novák