Film Lída Baarová ještě před premiérou vzbuzuje rozruch. Mnohdy nemístný

Filmy týkají se života někoho konkrétního to do jisté míry nemají lehké. Alespoň u určité skupiny lidí. Ti totiž nechtějí bezmyšlenkovitě přijmout teze jim předkládané a nespokojí se ani s obvyklým vysvětlením "filmové licence". Je to ale vždy boj na dvě strany, protože nikde není stanoveno pravidlo, nakolik se autoři snímku musí držet historie a reálných událostí. Většinou to spraví větička "inspirováno skutečným příběhem" a všichni jsou z obliga. 

Film Lída Baarová, která 21. ledna předstoupí na filmovém plátně před diváky nikoli v  některém ze svých filmů nebo jako dokument, nýbrž coby postava v hraném filmu, se v několika posledních dnech stal hitem. A protože by bylo ryze neetické prozradit děj chystaného filmu, začíná se probírat otázka, co všechno tato fatální žena, vlastním jménem Ludmila Babková, doopravdy stihla. Zda je to kvůli zvýšení pozornosti, laciné reklamě nebo prostě jenom máme v povaze místy nemístě kalkulovat a kombinovat, to ponechám na samotném čtenáři.

Nejčastěji se přetřásá otázka, zda vůbec byla milenkou říšského ministra propagandy Josepha Göbbelse a jestli k tomu nebyla donucena. Není třeba dlouze pátrat v minulosti, nacističtí pohlaváři velice rychle objevili podmanivý svět stříbrného plátna a pochopili, že jim pobyt v přítomnosti hereckých hvězd vynese větší popularitu. Mnohdy svůj zájem doprovázeli výhrůžkami a podmínkami, jak to s oblibou činil Martin Bormann. Baarová ale nebyla ten případ, který pod hrozbou zákazu hraní nebo dalších zásahů do kariéry "musel podlehnout". Jak dokazuje kniha Adiny Mandlové Dneska už se tomu směju, Baarová se své krajance a konkurentce k lásce přiznala s tím, že jde o dobrovolný cit, který prostě nejde zarazit.

Göbbels byl posedlý všemi krásnými ženami a těmi z uměleckých kruhů zvlášť. Díky jeho zdravotní indispozici, kvůli němuž dokonce dostal utajovanou přezdívku Kulhavý/kulhající ďábel, cítil jistý handicap a ten si vynahrazoval mocí a jejich přízní. Zda byla láska Baarové vypočítavost nebo jeho charisma, to je otázka spíš pro psychology, ale skutečností je, že Joseph kvůli herečce hodlal nejen opustit svou manželku Magdu, ale byl hotov se vzdát i politické kariéry. 

Narazil až u samotného Hitlera. Toho Göbbelsovy osobní peripetie až tak nezajímaly, dokonce prohlásil, ať si jeho podřízený zkusí žít s Baarovou na hromádce a zjistí, jestli jejich vztah bude fungovat. Když se však do věci vložila Magda Göbbelsová a začala vyhrožovat veřejným skandálem, vůdce zasáhl, protože nic takového nepotřeboval. Göbbels musel zůstat věrným straníkem a otcem velké rodiny, jak si to žádal říšský kodex.

Vyskytly se také nesmyslné teorie, zda Baarová neměla poměr i se samotným Hitlerem. Jeden krásný český příměr říká "já jim u toho nesvítil", ale v taková spekulace má hned několik zásadních trhlin. Nejen že Hitlerův vztah k ženám byl komplikovaný v tom bodě, že vůdce trpěl představou, že by náklonnost k jedné ženě poškodila jeho image - proto veškeré známosti pečlivě tajil, i když třeba vztah k Evě Braunové se stal veřejným tajemstvím. Hitler však byl znám svým odtažitým vztahem k uměleckému světu, který dokonce chvílemi stavěl na roveň homosexualitě. Bylo známo, že Ernst Röhm, velitel SA, byl gay, ale až do určitého bodu to Hitler trpěl. Teprve během Noci dlouhých nožů se vůdcův poměr k homosexuálům radikálně změnil. S filmovým světem do nebylo stejné, ale Adolf by rozhodně neriskoval ztrátu prestiže románkem s herečkou, a ještě k tomu Češkou. Na to byl až příliš pečlivý a dbal, aby jeho pověst před národem neutrpěla.

Jak už bylo prozrazeno, některé scény ve filmu budou čistou spekulací nebo dokonce přiznaným výmyslem. Jiné tragické rány osudu, což je případ sebevraždy její sestry Zorky Janů, divák uvidí. Rozhodně by ale neměl brát film, který se stává jedním z nejočekávanějších počinů poslední doby, jako historickou rekonstrukci. Spíš by měl odhodit pohodlnost, uspokojení a ocenit kvality Renčovy práce tím, že se začne o kontroverzní příběh Lídy Baarové a lidí kolem ní zajímat.