RECENZE: Snímek Já, Olga Hepnarová neobhajuje, ale ani příliš nevysvětluje

Recenze - Příběh Olgy Hepnarové, poslední popravené ženy v tehdejším Česloslovensku, byl zpracován v několika dokumentárních podobách. Od jejího činu letos uteče 43 let, o dva roky méně pak už minuly od její exekuce.

Osud dcery bankovního úředníka a zubařky byl probrán díky filmu ve stále častější koprodukci Česko/Slovensko/Polské, k níž se tentokrát přidali ještě Francouzi. Zachycuje blíže neurčené období života dívky, která zabila nákladním vozem na zastávce v tehdejší pražské ulici Obránců míru osm lidí a dalších dvanáct zranila. Nekladla odpor při zatýkání, během procesu se ke svému činu iniciativně hlásila a sama žádala nejvyšší trest. Po určitých procedurálních prodlevách byla téměř dva roky po svém činu popravena. Tolik fakta, o kterých jsme i na serveru EuroZprávy.cz podrobně informovali.

(zdroj: Bontonfilm)

Pojmout takový film je záležitost nesmírně obtížná, ostatně žánr snímků "podle skutečné události" má většinou zásadní problém v tom směru, jak se k němu postavit. Většinou není zájem ho zpracovat příliš precizně a věrně kopírovat skutečnou linku, protože se pak nebezpečně blíží hranému dokumentu. Přepisování dějinných událostí zase nese riziko ze strany milovníků faktů, hledajících rozpory a odůvodnění, proč bylo to či ono vynecháno. Autoři pak tyto odklony zdůvodňují větší atraktivitou a na poli názorovém se pak rozhoří intenzivní boj o to, co a proč bylo vynecháno a jak to výsledný rozpor mezi filmem a realitou poznamenalo. 

Olga Hepnarová dle vlastního dopisu "odsoudila lidstvo k trestu smrti přejetím", protože se na ní podepsalo tím nejhorším způsobem. Tak se praví v dokumentu, kterým dvaadvacetiletá žena zdůvodnila svůj čin a který rozeslala do redakcí sdělovacích prostředků. Divák se tak vlastně až po hodině dozví, co vlastně společnost Hepnarové provedla. Do té doby jsme svědky jediné scény, u níž nevíme, zda se odehrává v dětském domově, na internátě či psychiatrickém oddělení. A protože z dochovaných materiálů víme, že Hepnarová strávila deset měsíců ve "cvokárně" v Opařanech (tehdy jí bylo 13 let), chybí nám zdůvodnění proč tam vůbec byla umístěna. Případně proč do jedné z nejhorších, když podle scénáře měl být příčinou neškodný pokus v podobě spolykaných deseti tabletek mepbobamátu. V Opařanech dostane Olga nakládačku, protože se nechce muchlovat se svými spolunocležnicemi v posteli. Mělo by to na ní zanechat značné trauma, výsledek je přesně opačný.

Rozdílné, a tak podobné - matka s dcerou (zdroj: Bontonfilm)

Oč méně se věnují tvůrci běžnému životu Hepnarové, o to více sázejí na lákavě dráždivé lesbické scény. Ačkoliv se všude tvrdí, že bisexualita Olgy neměla na její pozdější čin rozhodující vliv (a pokud se o tom někdo zmíní, většinou od čtenářů slízne jízlivé poznámky v duchu honby za senzací), tak věnovali scénáristé vztahu Hepnarové s kolegyní ze zaměstnání Jitkou podstatnou část dvou třetin filmu. Pak už jí do postele nebo auta posílají náhodné známosti, v závěru se snaží situaci zdramatizovat setkáním a podivným vztahem s Miroslavem Davidem. Jinak vůbec nelze najít stopy po jakémkoli náznaku ubližování, ponižování či dokonce bití, tím méně po veřejném zostouzení a dokonce fyzickém napadení. Možná je pro někoho symbolem šikany scéna, kdy dispečer Pražských komunikací, kde Olga pracuje, říká: "Přišla nám nová auta, protože jsi jedna z našich nejlepších řidiček, tak jedno dostaneš." 

A tak se o pohnutkách Hepnarové dozvídáme vlastně až při čtení dopisu, po němž už následuje vražedná akce. Pro někoho natočená příliš náznakově a bez velkých efektů, takže to vypadá, jako kdyby se vlastně nic tak hrozného nestalo. I tady jsou rozpory se skutečností, stejně jako v soudním líčení a následné snaze matky dosáhnout pro svou dceru milost, tato pasáž ve filmu chybí docela. Té matky, jejíž chování označí Hepnarová za bestiálně kruté, plné násilí a opovrhování, k níž si ale bez problémů a opakovaně chodí pro léky a peníze na stavbu vlastní chaty, případně koupi auta.

Protože se dá předpokládat, že u tohoto typu filmů si lidé některé okolnosti zjistí, je s podivem, že scénáristům a režisérům proklouzly mezi prsty lákavé momenty, ať to je již zmíněný pokus o upálení vlastní sestry, leccos vysvětlující vztahy v osadě Oleško nebo mediálně atraktivní odsouvání rozsudku. Snad byly tyto důležité body v celém příběhu vynechány z důvodu rychlejšího plynutí děje, ale to je v rozporu s koncepcí filmu, který si libuje v dlouhých, většinou statických záběrech. Místo vyvolání pocitu osamělosti a rozkolísané povahy působí spíš zmateně a ukazují hlavní hrdinku jako znuděnou, o nic se nezajímající osobu. Značně je také omezen prostor ze strany psychologů, i jejich úloha je tu spíše seškrtána na okrajový význam, o to větší roli hraje Davidův známý lékař, který se Hepnarové odmítne věnovat z důvodu konce pracovní doby a skutečnosti, že dotyčná nespadá do jeho obvodu. 

Sympatické je ladění snímku do retrostylu, stejně jako například v Truffautově díle Konečně neděle (Vivement Dimanche, 1983) je celý film černobílý a chybí byť jediný hudební tón. Místy ale máme dojem, že se pohybujeme v podivném dekadentním světě, kde nejsou normální lidé - všichni bez výjimky vykazují známky nijakého výrazu, zcela prázdného a bez zájmu. Možná to má navodit celkovou atmosféru doby, ale dovolím si tvrdit, že takhle to opravdu v daném čase nevypadalo. Jinými slovy, v roce 1973 tu nežili samí duševně i fyzicky vyhořelí lidé. Kdyby jim bylo vdechnuto něco života, rozpor  Hepnarové by se ještě zvýšil a získal na atraktivitě. Takhle to vypadá, že kolem vražedkyně je to samý prügelknabe (proč se pořád trvá na výrazu otloukánek, když jde o obětního beránka?), včetně vládních institucí a samotného soudu. Příslušník otevírá dveře vozu a stylem, jakým by se ptal na důvod, proč dotyčná projela křižovatku na červenou, klade s třemi mrtvolami v zádech dotaz: "Co jste to udělala, ženská? To vám selhaly brzdy? Nebo jste usnula za volantem?" a vypadá to, že ji vzápětí pozve k přátelskému pohovoru nad sklenkou čehokoli.

Jsem prügelknabe a zastupuji všechny takové (zdroj: Bontonfilm)

Podobně působí i herecké obsazení, ve kterém to vypadá, že se nesmí hrát jinak než v módu jednoho jediného výrazu obličeje. Stejné, neměnné pohyby, i ten tanec je jaksi strojený, nikdo nikam nespěchá, nikdo se nesměje, všichni hovoří jak na klíček. Přitom z dochovaných svědectví je zřejmé, že Hepnarová nebyla případ zombie, které neprojevuje žádné emoce. Pokud byl záměr štábu vyhnat její maximální introvertnost ad absurdum, pak je to v pořádku, ale už to zase neumožňuje si o Hepnarové udělat reálný obrázek. A opravdu se chceme dívat jen na filmovou licenci? 

Je nepochybné, že film diváky přitáhne a bude veleben, od skutečného činu utekla dost dlouhá doba, aby se dalo leccos přibarvit, upravit a naaranžovat. Hepnarová, která čekajíc na popravu projevila přání, aby se stala dnešní mluvou mediální hvězdou a proto doufala, že se její chladnokrevné a bezcitné vraždy chopí například spisovatel Adolf Branald, může v záhrobí nasadit spokojený úsměv. V zahraničí bude film určitě vítán, abychom se i my zařadili do světa slavných zabijáků. A člověku se maně nabízí otázka, zda je opravdu nutné skládat hold někomu, kdo si de facto vymyslí jistý zvrácený důvod, proč zabíjet a navíc je k tomu puzen jen svými vlastními pohnutkami a představami. Zda by nebylo lepší věnovat prostor, čas a finance někomu, kdo opravdu něco dokázal a ještě rozdával lidem radost. Na druhou stranu máme v tomto směru obrovské a dosud nezmapované pole, ze kterého můžeme vesele těžit. Pravda, na Slovensku nám už vyfoukli další masovou vražedkyni Irenu Čubírkovou, jejíž osud se brzy rovněž objeví na filmovém plátně. I tak nám ale zbývá ještě dostatek "hrdinů", stačí si je připomenout: Jaroslava Fabiánová, Marie Fiktáčková, Ladislav Hojer, Vladimír Lulek, Václav Mrázek, Jaroslav Papež nebo Hubert Pilčík. Zkrátka je z čeho brát.

Celkové hodnocení: 65 %

JÁ, OLGA HEPNAROVÁ

Hrají: Michalina Olszańska, Marika Šoposká, Martin Pechlát, Klára Melíšková, Jan Novotný, Ondřej Malý, Petra Nesvačilová, Juraj Nvota, Habriela Míčová, Ivan Palúch, Lukáš Bech, Martin Finger, Roman Zach, Viktor Vrabec, Pavel Neškudla. 

Scénář a režie: Petr Kazda, Tomáš WeinrebKamera: Adam Sikora

Polsko/ČR/Slovensko/Francie, 2016, 105 min., drama, do 15 let nepřístupnýPremiéra: 24. 3. 2016

Související

Více souvisejících

film Já, Olga Hepnarová Michalina Olszańska (herečka) recenze

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Severní Korea (KLDR)

Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků

Přibližně 1100 severokorejských vojáků přišlo o život nebo utrpělo zranění při bojích proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti. V pondělí to uvedl Sbor náčelníků štábů jihokorejské armády. Uvedl to server Meduza.

před 2 hodinami

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku

Po princi Harrym a jeho ženě Meghan se rozhodli odhalit podobu letošní vánoční pohlednice i princ William a jeho manželka Kate. Budoucí královský pár volbou fotky reflektuje, že si letos prošel náročným a možná nejtěžším životním obdobím, když princezna z Walesu zápasila s rakovinou. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy