RECENZE: Válečné peklo Hacksaw Ridge sází vedle silného příběhu na brutální scény

V dobách socialismu, kdy byla povinná základní vojenská služba, oněch nepopulárních "sedmsettřicet", koloval mezi odvedenci vtip: Před přijímací komisi předstoupí rekrut a praví, že mu víra nedovoluje nosit a použivat zbraň. Velitel pohotově odpoví: Výborně, tak půjdete do paradesantní jednotky, která musí likvidovat nepřítele holýma rukama". Jenže to byla doba mírová, teď si představte, že jste ve válečné vřavě a proti vám stojí nepřítel, kterému je jedno, zda jste pacifisticky naladěn nebo máte na přilbě a rukávu znak červeného kříže. A už vůbec ho nezajímá, že chcete jenom zachraňovat zraněné.

(zdroj: youtube.com)

Desmond Doss by byl nejspíš jedním z mnoha mladých mužů amerického venkova, který musel snášet opilé výlevy otce a napadání matky. Rozhodně nebyl žádný svatoušek, při bratrské bitce uhodil cihlou do hlavy staršího sourozence Hala, což mohlo mít tragické následky. Do Desmondova života výrazně zasáhla pouliční nehoda, při níž díky své rozhodnosti zachránil jednomu člověku život, a sám našel osudovou lásku v sestřičce Dorothy z Lynchburgovy nemocnice, kam zraněného dovezl. Jenže mladým do života zasáhla válka a Desmond cítí, že je jeho povinností narukovat. Neodradí ho ani nesouhlas otce, který přitom v I. světové válce bojoval ve Francii a dostal dvě vyznamenání. Mladík opouští Dorothy a stává se členem vojenské jednotky, ovšem s přesvědčením, že do ruky nevezme nikdy zbraň. V americké armádě není tento jev vzácný, takovým vojákům se říká "odpírač" a většinou jejich působení projde určitými kompromisy a dohodami. Doss je ale nesmlouvavý, čímž trpí nejen on, ale jeho jednotka. Hlavním protivníkem mu je kapitán Glover, který se ho snaží přesvědčit, aby armádu opustil. Věc se nakonec dostane až k vojenskému soudu, který ale díky přímluvě Dossova otce, apelujícího u generála Musgraveho, dokáže přispět k prosazení rozhodnutí svého syna.

Posádka pak odjíždí v květnu 1945 do pekla Okinawy, kde nahrazuje zdecimované jednotky na bojišti zvaném Hacksaw Ridge. Doss tu má možnost poznat hrůzy války, ale věnuje se maximálně své práci. Nezastaví ho ani protiútok japonských záloh a ustupující šiky vlastní armády. Zůstává osamělý na planině, ale neúnavně bez ohledu na ohrožení vlastního života "posílá" po laně zraněné do tábora. V tom okamžiku se názor jeho spolubojovníků mění a nenápadně, ale důrazně požadují, aby byl opět po jejich boku při dalším útoku.

Tohle štěstí zakrátko pomine (zdroj: Bioscop)

Snímek je rozdělený do dvou časově zhruba stejných polovin, přičemž v první se nám profiluje charakter budoucího hrdiny. Jsme svědky jeho sbližování s Dorothy i problémů v rodině, hlavní je ale prokreslení situace v americkém výcvikovém táboře, kterou mnozí diváci znají z jiných filmových děl. Tuhá disciplína Dossovi rozhodně nevadí, důraz je postaven na základní rozpor a poněkud rozvláčné vysvětlení, v čem je hlavní problém. Že Doss nechce užívat zbraně totiž není hlavní problém, ten tkví především ve faktu, že mu bez cvičných střeleb nemůže být uznán kompletní výcvik (bez ohledu na to, zda by splnil či ne). Celým dějem probíhají i retrospektivy do rodinného života Dossovy rodiny a postupně je nám dávkováno pravé a vyčerpávající vysvětlení jeho odhodlání, které není spojeno pouze s náboženským přesvědčením - Doss byl totiž členem církve Adventisté sedmého dne.

Druhá část filmu může být bez jakéhokoli váhání nazvaná válečnou "řezničinou". Velmi sugestivním způsobem je tu líčen boj, ve kterém opravdu nic nemá zásadní hodnotu. Prostřelené hlavy, těla, utržené končetiny, nelítostný boj na bodáky, to vše je předloženo s brutální samozřejmostí a mnoha detaily, které slabším povahám mohou přinést nemalé potíže. V tomto prostředí pak neúnavný Doss skutečně působí až nepatřičným dojmem a plní to, co si předsevzal. Jeho záchranná akce, v níž se přesvědčíme, že některé nedostatky z výcviku lze později využít ve svůj prospěch, rovněž postrádá nadbytečný patos, je stejně přirozená jako působivá, ač víme - protože se jedná o film podle skutečné události - že Doss musí přežít. Ale nestává se tak díky vypjatým a přeexponovaným scénám, i když místy můžeme žasnout nad Dossovou pohotovostí a duchapřítomností. 

Seržant Howell v čele své jednotky (zdroj: Bioscop)

Pro někoho může být téměř neslučitelné, že se v roli Desmonda díváme na druhého Spidermana, který ve dvou filmech (Amazing Spider-man 1 a 2) proháněl v kostýmu pavoučího muže lumpy. Jeho plachý a stálý úsměv dodává jeho postavě další rozměr, ačkoliv ho během bitevní vřavy nahrazuje enormní úsilí. Podřizuje svůj výkon tomu, co je krédem filmu, nechce na sebe upozorňovat, ačkoliv je hlavní postavou, velice umně zapadá do celkového obrazu. Z něj rozhodně vystupují další dvě postavy, ztělesněné Samem Worthingtonem a Vince Vaughanem. Právě oni jsou Dossovým protipólem v rolích vojenských šarží, prosazující bezpomínečnou literu vojenského zákona. Což jim zpočátku ubírá sympatií, ale ty dokážou vyrovnat pod neutuchající japonskou palbou. Zajímavostí zcela určitě je, že ačkoliv jde o film o americké armádě, nakonec v hlavních rolích byl jediný zástupce hvězd a pruhů - Vince Vaughn. Andrew Garfield je britským rodákem a zbytek ansámblu se rekrutuje z australských herců, tedy z domoviny Mela Gibsona, který do filmu prosadil do maličké role i svého syna Mila. A protože jde o film válečný, ženy tu nemají příliš prostoru, což platí i pro Dossovu lásku Dorothy. Stejně jako jeho matka jsou role těchto žen skutečně na hranici epizodních úloh, ale mají svůj zásadní význam - vynechat je prostě nelze.

Původně se zvažovalo jiné obsazení nejen režisérské stoličky, ale i autora hudby. Randall Wallace, který Gibsonovi napsal pro jeho historický opus Statečné srdce (Braveheart, 1995) scénář, kvůli pracovnímu vytížení režii odmítl, a tak se na ni posadil po téměř desetileté pauze právě Gibson. Hudební mág James Horner, jehož melodie zazněly v Gibsonových filmech Muž bez Tváře (The Man Without Face, 1993), už zmíněné Statečné srdce a Apocalypto (2006), což byl onen poslední režírovaný film před desetiletím, byl pro Hacksaw Ridge vybrán - je třeba si uvědomit, že od prvotního nápadu k realizaci uteklo dlouhých 14 let. Jenže Horner loni v červnu tragicky zahynul, takže na jeho místo nastoupil John Debney. A jeho prací však vedení štábu nebylo tak docela spokojeno, proto byl nakonec nahrazen Rupertem Gregson-Williamsem.

Doss vadí zejména vojínu Rykerovi (zdroj: Bioscop)

Ačkoliv je do děje přidáno něco amerického patriotismu a najdeme tu i drobné nadsázky a odchylky od skutečnosti (viz níže), Gibsonovi se podařilo vytvořit strhující válečné drama. Co do syrovosti válečných scén ho lze přirovnat k jiným proslulým filmům jako Železný kříž (Cross of Iron, 1977) v hlavní roli s Jamesem Coburnem a Maxmillianem Schellem, nebo dramatem z I. světové války Gallipoli (1981), v němž si Gibson pod režijní taktovkou Petera Weira zahrál - i tady jsou scény z bitevního pole hodně naturalistické a přes propast času si nijak nezadají s těmi z Hacksaw Ridge. Naštěstí není Gibsonův pátý celovečerní snímek bezduchým popisem válečných scén, má v sobě nejen vysvětlující, ale i varovný podtext, který mu dává hodně velké ambice sáhnout na nejvyšší mety ve filmovém světě.

Skutečný Desmond Thomas Doss (1919-2006) už mohl mít svůj filmový pomník mnohem dříve, protože producent Hal B. Wallis měl zájem odkoupit jeho příběh už v polovině minulého století. Dokonce zvažoval, že ho ztvární tehdejší hvězda Audie Leon Murphy, ale tvrdě u Dosse narazil. Válečný hrdina odmítl s tím, že nemá o žádný film zájem a nepotřebuje, aby z něj někdo dělal hollywoodského hrdinu. Také v jeho filmovém příběhu jsou jisté odlišnosti - dozvíme se, že zachránil 75 vojáků, ale skutečnost je taková, že sám Doss odhadoval počet na nějakých padesát, svědkové jeho hrdinství zase mluvili o stovce. Proto byl vzat lichotivý průměr. Samotný Doss jako příslušník 77. pěší divize, které se říkalo "Liberty Division", nebyl na Hacksaw Ridge raněn, to se stalo až o pár týdnů později při nočním útoku poblíž Shuri. Doss čekal pět hodin na pomoc, takže si sám ovázal rány a když konečně přišli pomocníci s nosítky, požádal je, aby odnesli jiného, těžce zraněného spolubojovníka. Sám ještě poskytl pomoc vojákovi, jehož trefil sniper - z pažby pušky udělal dlahu pro jeho poraněné rameno, a pak se plazil téměř 300 metrů na zdravotnické stanoviště.

Kapitán Glover a jeho muži čekají na Dosse... (zdroj: Bioscop)

Doss byl za své zásluhy dekorován Medailí cti, což je nejvyšší americké vojenské vyznamenání. I tady je historie trochu zašmodrchaná, protože tu je další "odpírač", seržant Alvin York, který dostal stejnou medaili před Dossem, ovšem ten aspoň formálně zbraň nosil, kdežto Doss byl v tomto směru důsledný. Jeho čin inspiroval další zdravotníky, kteří poté zachránili téměř stejný počet zraněných. Sám Gibson po natočení filmu prohlásil, že kdyby Doss ještě žil, byl by pro něj skutečným kandidátem na amerického prezidenta.

Když byl snímek promítán na Filmovém festivalu v Benátkách v září 2016, po jeho skončení diváci vstoje aplaudovali 9 minut a 48 vteřin. Proč to je známo tak přesně? Protože pan režisér Gibson si délku potlesku vlastnoručně stopnul.

Celkové hodnocení: 85 %

HACKSAW RIDGE

Hrají: Andrew Garfield (Desmond Doss), Nathaniel Buzolic (otec Thomas Doss), Rachel Griffiths (Bertha Doss), Teresa Palmer (Dorothy Schutte), Vince Vaughn (seržant Howell), Sam Worthington (kapitán Glover), Goran D. Kleut ("Ghoul"), Firass Dirani (Vito Rinnelli), Luke Bracey (Smitty Ryker), Nino Cortez (Wal Kirzinski), Michael Sheasby (Tex Lewis), Ben Mingay (Grease Nolan), Nathaniel Buzolic (Harold "Hal" Doss).

Scénář: Robert Schenkkan, Andrew KnightKamera: Simon DugganHudba: Rupert Gregson-WilliamsRežie: Mel Gibson

USA, 2016, 131 min., válečný, do 12 let nevhodnýPremiéra: 10. listopadu 2016 (ČR)

EuroZprávy.cz jsou mediálním partnerem filmu