Ohlédnutí za komiksovým rokem, 2. díl: neprůstřelný černoch nebo Ghost Rider?

Že uvedení největšího z marvelovských patriotů ve filmu Captain America: První Avenger neproběhlo podle představ je známý fakt. Steroidy nasáklé alter ego Mirka Dušína se ve svém prvním dobrodružství nemohlo opřít ani o hloupý scénář, ani o nepovedenou verzi svého úhlavního nepřítele Red Skulla. Přesto nám jeho válečné tažení proti Hitlerovi dalo dvojí naději, jednak v podobě nejlepšího možného obsazení hlavního hrdiny sympaťákem Chrisem Evansem, jednak skrze jedinou zajímavou postavu celého filmu – agentku SSR Peggy Carterovou v podání sympatické Hayley Atwell. Chytrá a vždy elegantní důstojnice, které to nejvíc sluší s brokovnicí a její pravý hák má k slečínkovské facce daleko, si u fanoušků získala takovou oblibu, že jí po několika letech studio odkleplo vlastní seriál, v němž se musí kromě ruských špionů potýkat také se změnami v americké společnosti. Zatímco válka totiž znamenala pro ženy emancipaci, konec čtyřicátých let vrátil špionky, dělnice z továren a jim podobné pěkně zpátky k plotně.

Ve své druhé řadě se Peggy s pomocí svého týmu outsiderů – majordoma Howarda Starka Jarvise, chromého agenta Sousy a černoššského vědce Jasona Wilkese snažila přijít na kloub sérii záhadných nehod způsobených vedlejším produktem jaderných testů, látkou známou jako nulová hmota. Přestože seriál občas až příliš tlačil na feministickou notu, kolikrát za hranici uvěřitelnosti, jednalo se o zábavnou retro jednohubku (9 dílů po 40 minutách na dnešní poměry není moc), z které na diváka dýchlo kouzlo starých dobrých časů studené války a spiknutí na každém rohu. Seriál bohužel nedosahoval kýžené sledovanosti, proto ho stanice ABC na konci druhé série zrušila. U nás se Agent Carter zatím na obrazovky nedostala.

Kdo alespoň trochu sleduje situaci okolo Agentů S.H.I.E.L.D.u, musí s nimi soucítit. Začínali jako dovětek k filmovému světu a slibovali, že se v nich budou pravidelně objevovat Nick Fury, Iron Man, Černá vdova a další velcí hráči, které známe z filmů. Kromě asi dvou letmých návštěv Samuela L. Jacksona se ale diváci dočkali jen občasných návštěv filmových postav druhé kategorie – Marii Hill (Cobbie Smulders) a Asgarďanky Lady Sif (Jamie Alexander). V polovině první série pak dostali další ránu – to když se bratři Russoové rozhodli, že ve svém filmu Captain America: Návrat prvního Avengera rozpustí S.H.I.E.L.D. Agenti se ale nevzdali a z této zrady vytěžili, co se dalo. Jejich hrdinové se přesunuli do ilegality a začali chystat příchod Inhumans, kteří se měli na velké plátno dostavit v roce 2019.

Vše probíhalo hladce, série s Inhumans se ukázaly být příběhově těmi nejzajímavějšími, navíc kvůli této „náhražce X-Men“, jíž Marvel stvořil v období, kdy své drahocenné mutanty kvůli finančním obtížím prodal konkurenci, seriálu povážlivě narostl rozpočet. Jenže sledovanost nestoupala a s částečným znovunabytím Spider-Mana náhle pro filmovou inkarnaci lidí obdařených díky mimozemským genům nadlidskými schopnostmi nezbylo místo a z filmu se stal seriál (kterého se snad dočkáme a dva roky).

Druhá polovina třetí série se v televizi objevila začátkem roku. Vyvrcholení boje s nesmrtelným Hivem, prastarým Inhumanem, jehož cílem nebylo nic menšího než ovládnutí světa, se neslo v duchu očekávání, která z hlavních postav zemře. Agenti se snažili z diváků vyždímat maximum možných emocí, ale bohužel si ukousli příliš velké sousto, a ačkoliv nebyly tyto díly vyloženě špatné, sklouzávaly k přílišné melodramatičnosti a předvídatelnosti. Ani náhodou se jim nepodařilo navázat na skvělou druhou řadu.

Po poslední podpásovce jim na krku nejen zbyla mrtvá váha v podobě Inhumans, ale také otázka, kde hledat nové příběhy. S prvním problémem se seriál vypořádal jediným možným způsobem – po x-manovsku se pustil do sociálních vod a začal řešit místo nadaných jedinců ve společnosti, která se jimi cítí být ohrožena. Ačkoli se jim tato strategie zatím daří držet v mezích uvěřitelnosti, nepřináší bohužel na stůl nic nového. Stará známá kritika xenofobie postrádající jakoukoli ryzí nosnou myšlenku, kterou by šlo dále rozvíjet. To oživení Ghost Ridera, před deseti lety ošklivě popraveného přehrávajícím Nicolasem Cagem a neschopným režisérem Markem Stevenem Johnsonem se tvůrcům vyvedlo mnohem lépe. Představitel nového Ghost Ridera Robbieho Gabriel Luna má charisma i prostor na to, aby se pokusil tento přehlížený seriál opět postavit na nohy.

Jednou z členek agentury S.H.I.E.L.D. je také kolumbijská inhumanka Elena (Natalia Cordova-Buckley). Její schopnost je poněkud zvláštní – disponuje superrychlostí, ovšem vždy jen na dobu jednoho úderu srdce. Navíc se vždy vrací přesně na místo, z něhož se rozeběhla. Tento defektní Quicksilver v období Vánoc získal vlastní minisérii. Postava je to charakterově zajímavá, její víra, že schopnosti získala od boha, limitovanost její síly i její názory na svět z ní dělají kvalitní materiál pro vedlejší postavu. Je ale otázkou, zda má na to utáhnout celý seriál, byť se jedná o výplňovku mezi svátky. Ohlasy skalních fanoušků (a věřte tomu, že ti jediní si na minisérii s názvem Slingshot byli ochotní vyhradit pár hodin svého času) jsou rozpačité.

Když se v roce 2015 Netflix rozhodl oživit Daredevila, newyorského právníka, jemuž ztráta zraku zbystřila všechny ostatní smysly, nikdo nevěděl, co si o tom má myslet. Všichni si dobře pamatujeme, jak s oblíbenou postavou naložili Mark Steven Johnson (ano, ten samý člověk, co zničil Ghost Ridera, potopil také Daredevila a Elektru) a Ben Affleck. Na druhou stranu streamovací gigant Netflix je známý tím, že při ve své originální produkci většinou nechybuje. Ze seriálu se stal díky psychologicky uvěřitelnému hrdinovi, brutální a syrově realistické choreografii a odvaze věnovat se kontroverzním tématům hit. Ihned proto byla potvrzena dobrodružství jeho kolegů Jessicy Jones, Lukea Cage a Iron Fista, která letos vyvrcholí týmovkou Defenders. Zároveň dostal Ďábel z Hell’s Kitchen do vínku druhou řadu.

Matt Murdoc vs. nindjové bohužel nepůsobil tak suverénně, jak bychom si přáli. Svůj podíl na tom měla absence zajímavého záporáka i příběh zbytečně natažený na 13 dílů. Přesto Daredevil opět zaskóroval. Zásluhu na tom mělo hlavně zachování tónu a myšlenky první série, ale také skvělý Jon Bernthal jako kultovní řezník Punisher. Ten si svou srdceryvnou dějovou linkou vysloužil vlastní sólovku… a jistě se mihne také ve zmiňovaných Defenders.

Tak tímhle sloganem na sebe lákal seriál Luke Cage, v němž se stejnojmenný dvoumetrový černoch snaží jít příkladem Harlemu rozvrácenému gangy, korupcí a chudobou. Černošská popkultura, hiphopový soundtrack od umělců, kteří namísto chvástání se bohatstvím a gangsta stylem života ve svých textech mluví o sociálních otázkách (tak, jak to kvalitní hip hop dělá od dob svého vzniku), … Zkrátka sedmdesátková Blaxploitation v celé své zmodernizované kráse. Jak tvrdí samotní tvůrci a jak po nich otrocky přebrala snad všechna média – v hlavní roli zde nezáří Mike Colter, nýbrž samotný Harlem.

Lukeovi Cageovi se nedá upřít šmrnc a myšlenka. Co je jeho největším problémem jsou postavy – hodně jich je třeba i zajímavých, bohužel jedna jako druhá působí jako totální pitomci. Jejich jednání velmi často nedává smysl. U prvního z Cageových protivníků, Cottonmoutha (Mahershala Ali) se to ještě dá přejít – jednak má charisma, jednak je jeho postava úmyslně prezentována jako ne zrovna z nejbystřejších – ale že se jako krátkozraký hlupák chová také hlavní hrdina i všichni jeho přátelé a společníci, to se odpouští těžko. Celé finále první řady pak připomíná špatný vtip. Přesto není seriál vyloženě špatný. Jen prostě není vyloženě dobrý. Pokud ale máte v plánu zhlédnout ostatní z netflixovských počinů, vyhnout se muži s jako diamant tvrdou kůží nejspíš nebude rozumný nápad.

Tímto jsme se rozloučili s marvelovkami a přesouváme se k jejich největšímu konkurentovi – DC comics.