Komiksové filmy v roce 2017 (1/2): Extra drsný Wolverine, Thor a konec vesmíru

Praha – Captain America: Občanská válka se stal nejvýdělečnějším filmem roku a ani další komikosvé adaptace nezůstaly pozadu. Není tedy divu, že se letos můžeme těšit na další vydatnou várku superhrdinských filmů. V případě Marvel Cinematic Universe se dokonce poprvé v historii dočkáme rovnou trojice bombastických vykradačů kinařských kas. Než se ale do kin přiřítí Strážci Galaxie, Spider-Man a Thor, zaboří do nás své adamantiové drápy Starej dobrej Logan.

Nejbrutálnější komiksová porcovaná

Když v roce 2000 zazářil v jedné z prvních vlaštovek nové éry X-Men, jen těžko mohl Hugh Jackman čekat, že v kůži nesmrtelného Wolverinea stráví sedmnáct let svého života a zakouří si obří žváro v devíti z deseti mutantských filmů (byť v Deadpoolovi se objevil alespoň ústřižek jeho fotografie). Charismatický Australan ale se svou rolí tak splynul, že si v ní fanoušci jen těžko dokáží představit kohokoli jiného. Tomuto momentu jsme ovšem blíž než kdy jindy, vždyť Jackman na rozdíl od svého alter ega stárne. V osmačtyřiceti mu dělá čím dál větší problémy udržet si vyžadovanou kondici i nadčasový vzhled.

Proto je možné, že bude Logan jeho poslední x-menovskou štací. Těžko si představit vhodnější labutí píseň než postapokalyptickou násilnou řezničinu volně inspirovanou kultovním komiksm Starej dobrej Logan (Old Man Logan) od hvězdného Marka Millara. Tvůrci slibují (a trailery jim zatím dávají za pravdu) civilní a silně osobní příběh unaveného Wolverinea, kterému selhává hojicí schopnost a musí se starat o umírajícího profesora X (Patrick Stewart). Akce má být realistická a každá rána bude hrdiny bolet. Špína, násilí a dospělost, na to sází tato rosomáčí rozlučka, která si na studiu vydupala eRkový rating přístupnosti. Na režisérskou stoličku se vrací James Mangold, který se ujal už předcházející sólovky Wolverine, která se odehrávala v Japonsku. Logan bude mít premiéru druhého března.

Baby Groot a další nálož zlatých sedmdesátých

Před třemi lety se Marvel vytasil s nemyslitelným – vedle Avengers se rozhodl divákům naservírovat filmovou verzi jednoho ze svých nejujetějších týmů, Strážce galaxie. Z podceňované pestrobarevné taškařice, která si umně pohrává s žánrovými klišé, se i díky geniálnímu obsazení stal hit. Ve Strážcích galaxie Vol. 2 se kromě nové várky polozapomenutých popových hitů můžeme těšit na živoucí planetu Ego v podání Kurta Russella. Ano, partička vesmírných renegátů se ani ve svém novém dobrodružství nehodlá nechat svázat konvencemi.

Fanoušky jistě potěší, že se vítězný tým nijak výrazně nezměnil. Vrací se režisér a scénárista James Gunn, stejně jako Chris Pratt, Zoe Saldana, Dave Bautista, Bradley Cooper i Vin Diesel, jehož postava mluvícího stromu se na konci předchozího filmu obětovala, aby mohla z větvičky opět vyrůst. A jestli se na něco můžeme skutečně těšit, pak je to maličký Groot a snaha geniálního mývala Rocketa vychovat z něj opět plnohodnotného člena týmu. A ukáže se i samotný Sylvester Stallone! Zaškrtněte si tedy ve svých retro kalendářích datum 4. května.

Pod křídly Iron Mana

O tom, že se krátké vystoupení Toma Hollanda v loňské Občanské válce řadí mezi její vrcholy, se toho již napsalo dost a dost. Teď na Petera Parkera čekají skutečné výzvy. Jeho milovaný New York ohrožují zločinci jako Shocker (Bokeem Woodbine) nebo okřídlený Vulture (Michael Keaton), zatímco mezi krutými zdmi střední školy řádí bouřící se hormony a blížící se ples. A přestože mu jeho mecenáš Tony Stark (Robert Downey Jr.) neustále dodává vylepšení jeho obleku, zároveň nedůvěřuje jeho schopnostem se se svými protivníky vypořádat. Nehledě na to, že známý playboy doposud nevzdal snahu sblížit se s tetou May (Marisa Tomei).

Jak se spolupráce dvou donedávna znepřátelených studií Marvel a Sony nakonec vydaří, se dozvíme 6. července. Pro bližší informace o filmu Spider-Man: Homecoming pak doporučujeme nahlédnout do takto zaměřeného článku níže.

Psali jsme: Spider Man konečně správně? Pod dohledem Iron Mana je možné vše V říši mrtvých i gladiátorské aréně

Pokud můžeme v rámci MCU považovat nějakou sérii za přehlíženého otloukánka, pak jsou to bez debat filmy o Thorovi. Vikingskými legendami (tak volně, jak to jen jde) inspirovaná dobrodružství blonďatého kralevice a jeho nezvedeného adoptivního bratra nejsou špatné filmy. Spíše na nich většina lidí jen těžko hledá cokoli, co by je vyvyšovalo nad ostatní. Nejprve se nám v roce 2011 pokusil Kenneth Branagh předložit svoji shakespearovskou vizi, abychom se o dvě léta později dočkali Thorova Pastelově barevného světa, vcelku zábavné jednohubky s možná nejslabším marveláckým záporákem (a to už je co říct) Malekithem (Christopher Eccleston) a dokonalou absencí jakékoli hmatatelné substance. Na druhou stranu jsme se dočkali Mjolniru na věšaku a Thora v podzemce. Asi tak.

Proč by měl být Thor: Ragnarok jiný? Důvodů je celá řada. Předně tu mluvíme o Ragnaröku, vikingském konci světa, kdy se bohové a hrdinové z Valhally utkají s hordami zla, aby téměř všichni (včetně Thora a Odina) zemřeli a svět byl znovuzrozen. Komiksová verze sice jen těžko přinese zkázu tak olbřímích rozměrů, na druhou stranu se dá očekávat smrt hned několika hlavních postav. Dále si povšimněte jména Taika Waititi. Tento novozélandský režisér se ve velmi dobrém světle ukázal jak se svojí upírskou parodií Co děláme v temnotách, tak i loňským Honem na pačlověky o nepravděpodobném přátelství obézního třináctiletého Rickyho (Julian Dennison) a jeho nerudného strýce Heca (Sam Neil) a jejich dobrodružství v divočině.

Psali jsme: Hulk ve vesmíru: Potká se zelený vztekloun se Strážci galaxie?

Třetí důvod? HULK. Když se na konci druhých Avengers vydal nezastavitelný zelený vztekloun do vesmíru, fanoušci ihned poznali, co se chystá. Adaptace komiksu Planeta Hulk, v níž se z alter ega Bruce Bannera stane gladiátor bojující v aréně s nejnebezpečnějšími stvůrami, jaké je vesmír s to nabídnout. Na závěr nelze opomenout hvězdné herecké posily Cate Blanchettovou, Sama Neila, Jeffa Goldbluma nebo Karla Urbana. A měl by se vrátit i Benedict Cumberbatch jako Doctor Stephen Strange. Ragnarok nastane pravděpodobně 2. listopadu.

Toliko k MCU. Chcete-li si připomenout, jak na tom byly marvelovky v roce 2016, můžete tak učinit díky interdimenzionálnímu portálu níže.

Psali jsme: Ohlédnutí za komiksovým rokem, 1. díl: Doctor Strange, Mutanti, Avengers v Občanské válce

Související

Morbius

RECENZE: Nemastný neslaný upír Morbius je nudným pokusem o temný komiks

Další ze série přešlapů studia Sony, které se marně snaží budovat svůj vlastní komiksový vesmír. Upíří Morbius má málo akce, humoru i lásky a o hororu ani nemluvě. Mnohdy pranýřovaný Jared Leto je v tom tentokrát cela nevině a paradoxně je jednou z nejlepších věcí na celém filmu. Jak již jistě tušíte, je to hodně málo.
film Eternals

RECENZE: Specifická komiksovka Eternals si pohrává s alternativní historií světa

Dočkali jsme se. Marvel fanouškům servíruje další snímek ze svého univerza, který tentokrát stojí na vlastních nohou. Netradiční podívaná s rozmáchlou stopáží ukazuje, že Marvel nejsou jen barvičky a atrakce. Režisérka a scénáristka Chloé Zhao se nebojí těžkých témat ani palčivých otázek, ale na jeden snímek je toho snad až příliš moc.

Více souvisejících

studio Marvel studio 20th Century Fox film Spider-Man: Homecoming

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Prezident Petr Pavel

Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Guardian důrazně vyzval Severoatlantickou alianci, aby vůči Rusku ukázala zuby a začala na jeho neustálé provokace reagovat rozhodně a asymetricky. Bývalý generál a někdejší předseda vojenského výboru NATO varoval, že pokud alianční partneři neprojeví dostatečnou tvrdost při testování odolnosti na východním křídle, Moskva bude své agresivní akce pod prahem článku 5 nadále stupňovat. Jako možné odvetné kroky, které sice nezabíjejí lidi, ale jsou pro Kreml vysoce citlivé, zmínil například odpojení Ruska od internetu, vyřazení z globálních bankovních systémů nebo sestřelování letounů narušujících vzdušný prostor Aliance.

před 1 hodinou

V Brně začalo setkání sudetských Němců. (21.5.2026)

Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

před 2 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico

Prezident Petr Pavel v rozhovoru na fóru GLOBSEC otevřeně popsal svůj komplikovaný vztah s premiérem Andrejem Babišem. Jejich vzájemné vazby označil za realistické, což podle něj znamená, že zažívají lepší i horší období, avšak běžná praktická komunikace mezi nimi nadále funguje. Bývalý generál s nadsázkou dodal, že díky své minulosti v oblasti obrany má určité zkušenosti, které může využít k vysvětlení komplikovaných témat. Vztahy mezi oběma ústavními činiteli jsou napjaté již delší dobu, přičemž do otevřeně nepřátelské roviny přešly po loňském návratu šéfa hnutí ANO do premiérského křesla, kdy se střetávají v otázkách demokratických norem i mezinárodní politiky.

před 3 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy