RECENZE: Film Miluji tě modře dokazuje, že digitální věk není všemocný

Jaroslav Papoušek pocházel z Podkarpatské Rusi a v naší kinematografii zanechal významnou stopu. Nebo se vám filmy Lásky jedné plavovlásky, Černý Petr, Hoří, má panenko, ale především trilogie o svérázné rodině Homolků zdá malým vkladem? A to nechybělo málo, a renesanční Jaroslav mohl zběhnout k hudbě, sochařině nebo malířství. Námět na romantickou komedii z kumštýřského prostředí nosil ve své neklidné duši v době, kdy se lidé ještě dorozumívali telefony závislými na pevných linkách, počítače teprve nastupovaly svou vítěznou cestu a dopisy nechodily do elektronické pošty, nýbrž do schránky. Bohužel přišel nečekaný infarkt a dílo nesoucí původní název Jedním slovem tě miluji modře byl odsouzen k zapomnění. Že se tak nestalo, za to vděčíme producentovi, scénáristovi, příležitostnému herci a režisérovi Miloslavu Šmídmajerovi.

Kunsthistorik David Bárta neprožívá období, o kterém by mohl hovořit v superlativech. Sdílí domácnost s matkou, jejímž momentálním středobodem je indická ikona swamidži, jemuž v náboženském poblouznění zcela propadá, v práci mu ředitel sdělí, že ačkoliv je výborný pracovník, má padáka, a aby toho nebylo málo, když do galerie přivezou dílo významného holandského malíře, dojde k jeho zničení. Ale vše zlé je k něčemu dobré. David se díky šílenému činu pachatele Igora seznámí s půvabnou aranžérkou Terezou a záhy se přesvědčí, že i umělecky založený a studovaný člověk může ztratit hlavu. Potíž je v tom, že onen Igor je značně neurotický přítel právě Terezy a do položky jeho podivných praktik je nutno započítat i vrhací nože. Díky Davidovu otci, v jehož ateliéru najdeme víc nahých děvčat než dekorací, se situace nadále komplikuje, takže na bedrech nešťastného mladíka se vrší náklad nikoli nepodobný narvaným vozům známým z internetových legrácek. A to ještě Bárta netuší, že nad jeho láskou se vznáší přízrak dlouhodobého odloučení, protože divadelně artistická skupina, do níž Tereza patří, má potvrzené roční angažmá v New Yorku. Zvládnout nepředvídané kousky otce, matčinu posedlost swamidžim, zažehnat malér s poškozeným obrazem nedozírné ceny a ještě odolat maniakálním kouskům Igora může porazit i slabší povahy.

(zdroj: Bioscop)

Bylo by zajímavé zkusit natočit film podle původního Papouškova scénáře, otázkou pak zůstává, jak by ho přijali diváci. Nemá smysl si zastírat, že většině by připadal jako jednoznačné retro – jak už bylo uvedeno výše, musel by se obejít bez digitálních vymožeností, což by mu jistě dodalo zajímavé myšlenky, ale také by ho mohlo posunout na úroveň klubových snímků. S ohledem na příběh by to byla šance vyhozená oknem. Protože Miluji tě modře můžeme vnímat z několika směrů, ale vždy se zastavíme v bodě, který film avizuje – na pozici nikoli přehnaně romantické, příjemné, dobře vykonstruované a bez hluchých míst. Pro tvůrce to musel být značný boj vybalancovat vše na takovou úroveň, aby se divák nezačal ošívat s tím, že je to buď nudná nebo přehnaná podívaná. Ona směs je namíchaná tak dobře, že si setkání Davida a Terezy budou umět představit jak diváci z doby pana Papouška, tak i současná generace.

Dalším odvážným tahem, který zaslouží ocenění, je sázka na doposud neokoukané tváře. To neznamená, že jsme už oba hlavní protagonisty neviděli v menších rolích nebo televizních seriálech, ale svorně se postavili před kameru coby hlavní postavy poprvé. Pochopitelně se objeví názory, že v jejich případě najdeme nějakou tu maličkost, sem tam nějaký ten nedostatek, ale pokud se zaměříme na dej a ne na hnidopišské čekání na chyby, projdeme s nimi celým dílem v příjemné atmosféře a na konci si překvapivě přiznáme, že se s jejich rolemi umíme ztotožnit. V tomto směru působí jak Václav, tak Denisa mnohem přirozeněji a uvěřitelněji, než konkurenční postavy v další komedii Všechno nebo nic. Je to nejspíš dáno tím, že tenhle film chce vyloudit uvolněný úsměv a neusiluje o hurónský řev, k němuž si je třeba vypomáhat určitými berličkami.

Pro někoho může být označení vedlejší role jako něco degradujícího, ale duo Nesvačilová a Jílek měli opravdu velice dobře zvolený „kompars“, který jenom podtrhuje jejich nadějný výkon. Těžko tak lze uvést, zda je lepší rozšafný Vladimír Kratina, kouzelně swamdžimu propadlá Táňa Medvecká, přesvědčivě schizofrenní Rostislav Novák ml. nebo podobně jako Denisa artisticky nadšená Hana Vagnerová. Jednou z nejpovedenějších postav je bezesporu Miroslav Táborský, jehož ředitel galerie se řadí do skupiny svérázných a dobře zapamatovatelných figurek, k nimž lze připočítat i tu z nedávno uvedeného snímku Bezva ženská na krku.

Pokud si budeme klást otázku, proč na Miluji tě modře jít, odpověď je jednoduchá: nejenže se můžete dobře pobavit, ale také se třeba zamyslíte, zda není váš život přes proklamované technologické výdobytky, mající šetřit čas, právě kvůli nim nějak uspěchaný. Asi nebudete chodit kolem výkladních skříní a čekat na svou modrou vílu, ale možná se zadíváte na svět veselejšíma očima. Kdyby vás ani tohle nepotkalo, pak se můžete těšit na uvolněnou, navzdory potížím při natáčení prosluněnou atmosféru a příběh bez křečovitých a málo pravděpodobných zvratů.

Celkové hodnocení: 75 %

MILUJI TĚ MODŘE

Hrají: Denisa Nesvačilová (Tereza), Václav Jílek (David), Vladimír Kratina (Davidův otec), Rostislav Novák ml. (Igor), Táňa Medvecká (Davidova matka), Miroslav Táborský (ředitel galerie), Hana Vagnerová, Tereza Bebarová, Marek Vašut, Filip Kaňkovský, Oldřich Vlach, Zdeněk Žák

Scénář: Jaroslav PapoušekKamera: Asen ŠopovHudba: Markéta IrglováRežie: Miloslav Šmídmajer

ČR, 2017, 90 min., romantická komedie, do 12 let nevhodnáPremiéra: 26. ledna 2017

EuroZprávy.cz jsou mediálním partnerem filmu. Na stránkách najdete i další materiály z natáčení a rozhovory z tvůrci.