RECENZE: Proč se k nám stále vrací? Transformers to rozpálí již popáté

RECENZE – Jedni je nenávidí, druzí milují. Faktem zůstává, že Autoboti i po deseti letech stále táhnou a transformují obyčejné vstupenky v miliardy dolarů. Tentokrát si na pomoc vzali Krále Artuše i s jeho ČTYŘIADVACETI Rytíři Kulatého stolu.

Vůdce Optimus Prime odletěl do vesmíru hledat své stvořitele. Zemi ale mezitím zachvátil chaos. Noví Transformeři přistávají co týden a bez svého vůdce jsou neorganizovaní a nedisciplinovaní. Situaci nepomáhá ani mezinárodní vojenské komando, které má za úkol lovit zlé Decepticony, ale jeho členům ve výsledku nezáleží na tom, na čí straně jejich příští cíl stojí.

Na straně mechanických mimozemšťanů ale stojí protagonista čtyřky, Cade Yeager (Mark Wahlberg). Právě na něm a trojité oxfordské doktorce Vivian Wembleyové (Laura Haddocková) leží nelehký úkol získat proslulou Merlinovu hůl (ve skutečnosti všemocný mimozemský artefakt) a zachránit Modrou planetu před krutou transformerskou bohyní Quintessou a přeprogramovaným Optimem aka Nemesis Primem.

Nikoho asi nepřekvapí, že Poslední rytíř táhne především na bombastickou výpravu. A v tomto ohledu se mu nedá moc co vytknout, protože dokud věci stojí – respektive dokud se nezačne hýbat kamera – vypadají dokonale, perfektně, úžasně. Jak triky počítačové, tak kostýmy, kulisy apod. jsou propracované do nejmenších detailů. Vše působí doslova hmatatelně. Režisér Michael Bay se rozhodně může chlubit estetickým okem, vždyť hned několik obrázků by si zasloužilo zarámovat a pověsit.

Bohužel nastává problém ve chvíli, kdy se celá kompozice dá do pohybu. Bayovou specialitou je odjakživa vtáhnout diváka doprostřed přestřelky. Ovšem od jisté doby jeho strategie nefunguje tak jak má. Ohňostrojové exploze rozmetávající počítačem generované planety a robo-bouráky ani kulky vykřesávající jiskry z neexistujících plechů už nedokáží ohromit. Akce není zrovna plynulá a někdy je těžké se v ní dobře orientovat. Nezranitelní hrdinové z masa a kostí stejně jako nezničitelné přerostlé piksly od lunchemeatu pak posouvají bitvy někam za hranici divákovy empatie. Druhý den si ani nevzpomenete na jediný cool moment, vše zapadá do průměru.

Hlavní hrdinové nejsou nic moc, ale ani by se nedalo říct, že by vyloženě štvali. „Markyho Marka“ známe z předchozího dílu, takže se s ním a s jeho nuceným odloučením od dcery Tessy dokážeme jakž takž ztotožnit. Vivian sice začíná jako nesnesitelná kráva, scénář ji po první hodině jejích neduhů zbaví a udělá z ní pouhou hadrovou panenku a věšák na šaty (a já musím dodat dobře, že tak). Vcelku sympatická je čtrnáctiletá Izabella (Isabela Monerová), její předčasně dospělé osiřelé milovnice Autobotů si ale neužijeme tak, jak slibovaly trailery. Kdo vyniká z řady, je samozřejmě britský frajer Hopkins, sir Anthony Hopkins. Legendární Hanibal si sice mohl takříkajíc jen odskočit pro výplatu, on se ale do své role strážce artušovského tajemství ponořil na sto procent a svůj part si náležitě užil.

Trochu horší je to s postavami mechanickými. Miláček všech teenagerů Bumblebee je pořád fajn a karikatura válečného veterána Hound občas pobaví, ale dosud vždy zajímavý Optimus Prime nepředvede nic nového a všichni záporáci jsou stále stejně nudní, stříbrní a všehovšudy zaměnitelní. Takový Cogman pak sice začal jako osvěžující vložka, ale postupem času se jeho výstřelky přejí.

Kapitolou samou pro sebe je samozřejmě bayovské stereotypy. Protože jak lépe od sebe odlišit tlupu na šroubek stejných emzáků než za pomoci tří a půl klišé a půl galonu rasismu? K japonskému, černému, šprtskému, … robotovi tentokrát přibyl jeden britský komorník, francouzský sluha a cosi jako hispánský pankáč na drogách. Režisér si tentokrát jak ze sebe, tak ale hlavně ze svých kritiků, v tomto ohledu utahuje (indiánský náčelník se urazí, když mu Cade řekne náčelníku, protože od něj to zní rasisticky), ale to je jen chabá omluva za línou práci s postavami.

Jedním z hlavních problémů série je zaměnitelnost jednotlivých dílů. Kromě jedničky si běžní diváci často lámou hlavu, ve kterém dílu se co stalo, kde byl jaký robot a jaká rvačka. Poslední rytíř jim v tom nejspíš udělá ještě větší zmatek. Pětka opět sází na jistotu, a i když si dali její tvůrci hodně práce s její formou, nápady spíš šetřili.

Že děj nedává smysl je jedna věc. Roboti se rvou mezi sebou, planety se stěhují vesmírem a ochranný mimozemský symbol Krále Artuše leze polonahému Wahlbergovi do kalhot – logika se přeceňuje. Jenže ono to na svůj nesmyslný a nepřehledný děj klade takový důraz (angličtina pro to má krásný výraz „plot heavy“), že je těžké nesnažit se rozklíčovat, proč jsou naši hrdinové tam, kde jsou, proč dělají, co dělají, kdo je kdo, jak je možné, že se nám v atmosféře objevila cizí planeta a co je sakra zač ten Unicron, co o něm všichni mluví? Nebo jak zde funguje ve filmu tolikrát omílané slůvko fyzika.

Ve výsledku nepomůžou (spíš naopak) dost okaté záběry na výstřih čtrnáctileté holky, ani závěrečná scéna, která samozřejmě láká na šestku. Osobně bych byl zvědavější na Bayovo pojetí středověké fantasy, protože flashbacky z pátého století vypadaly docela zajímavě.

Pátí Transformers se dají shrnout vcelku jednoduše: Události se dějí, postavy cestují všude po světě a věci vybuchují. Při o něco větší komprimaci dat bychom mohli použít všeobsahující slůvko CHAOS. Vcelku nudný, nenápaditý a předvídatelný chaos, který se táhne dvě a půl hodiny – bohužel.

Celkové hodnocení: 40 %.

Transformers: The Last Knight (2017)

Hrají: Mark Wahlberg, Anthony Hopkins, Laura Haddock, John Turturro, Stanley Tucci, Isabela Moner, Josh Duhamel, Peter Cullen a další

Režie: Michael Bay

Scénář: Art Marcum, Matt Holloway, Ken Nolan

Kamera: Jonathan Sela

Hudba: Steve Jablonsky

USA / 151 minut / akční, sci-fi

Související

Ondřej Vetchý ve filmu Výjimečný stav.

RECENZE: Hřebejkův Výjimečný stav staví humor na problematické nadsázce

Jan Hřebejk poprvé od trilogie Zahradnictví z roku 2017 natočil film pro kina. Je jím komedie Výjimečný stav, která skrze osobní osudy nabízí pohled do zákulisí Českého rozhlasu. S nadsazeným tónem ohledává apelativní téma dezinformací, ústředním motivem je však lidská žárlivost. Jde o dobře ukočírovanou taškařici? Nebo se podnětný základ vytrácí?

Více souvisejících

recenze film Transformers: Poslední rytíř Michael Bay Anthony Hopkins Mark Wahlberg Transformers

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy