RECENZE: Nadčasová záležitost? U filmu Lajka se děti ani dospělí nudit nebudou

 Po deseti letech usilovné a precizní práce se právě dnes do kin dostává „loutkové sci-fi“ Lajka.

Autor námětu, scénárista, režisér a také producent Aurel Klimt tak přináší jakési magické poselství o vztahu lidí a zvířat na naši planete, neřku-li v celém vesmíru. „Je naprosto fascinující, jakým způsobem se člověk povýšil nade všechny živé tvory na Zemi, jak rozhoduje o jejich bytí či nebytí a jak bohorovně s nimi zachází i v tak ušlechtilém oboru jako je věda.“, sám k tomu dodává.

Film byl vytvořen kombinací více animačních technik včetně 3D a komponování velkých exteriérů s rozpočtem 58 miliónů korun. Vychází z loutkového představení pro 2. stupeň základních škol Lajka, Čchin a Gagarin, které vytvořili v roce 2002 pro Divadlo Gong herci z povodní zaplavaného Divadla v Dlouhé.

„Skvělá příležitost, jak si tuto látku pro celovečerní animovaný film otestovat na přímé divácké odezvě, což je obrovský dar divadla. Ve filmu je to až ex-post, kdy už je hotovo a nedá se nic změnit. Divadlo je živý organismus, můžete reagovat na diváky a představení ještě vylepšovat, co funguje posílit, co nefunguje změnit,“ podotýká Aurel Klimt.

Do filmu se tak dostalo hlavní téma a velká část příběhu. Gagarin byl přejmenován na Jurije Levobočkina. Ten zde vystupuje jako všem známý hrdinný ruský kosmonaut. Lajka je pro něj jen „čtyřnohá verbež“, která se stala urážkou jeho lidské důstojnosti. Levobočkin promlouvá hlasem Karla Zimy.

Úplně zmizela první čínská kosmonautka orangutánka Čchin, pomocí níž si autor tak trochu dělal srandu z čínské kosmonautiky. Ale během těch patnácti let se situace natolik změnila, že z původní srandy by se tak stala jistá propaganda.

A tak přibyl Levobočkinovi protihráč a následně spoluhráč americký kosmonaut Neil Knokaut. Toho skvěle namluvil a také nazpíval Miroslav Táborský. Knokaut  je navíc ztělesněním úspěšného a ctižádostivého amerického člověka, který nějak nedokáže pochopit mimozemské tvory, kteří zarytě odmítají se „zcela demokraticky nechat osmažit a položit do kulaté housky.“

Ústřední postava Lajka je odvážná, sympatická, úžasná máma třech roztomilých štěňat, kterou život na ulici naučil žít teď a tady. Hlas ji propůjčila Helena Dvořáková. A štěňata kouzelně namluvili Alžběta Klimtová a Alfréd Klimt!

Domorodec z planety Qem Quirkrk promlouvá hlasem Petra Čtvrtníčka, který si doslova užil být alespoň hlasově tímto vilně rozpustilým přerostlým nezmarem se spoustou dobrých přítelkyň napříč živočišnými druhy.

Naopak Ham je veselý, přátelský, galantní šimpanz s čistou antipatií k lidem a nedůvěrou k roztomilým, ale hlučným a rychle se pohybujícím mláďatům. Hamovi hlas propůjčil Jan Vondráček.

Poněkud zvláštní, přesto zajímavou postavou je Černá díra. Jde o rozevlátý, velmi společenský a bodrý vesmírný objekt. Jejím posláním je pomocí svého trychtýře zachraňovat vesmírné trosečníky. Černou díru namluvila Lenka Veliká.

V první části tohoto fascinujícího příběhu se ocitáme na periferii ruského velkoměsta, kde se nikdo s nikým nemazlí a je zde pro Lajku velmi obtížné sehnat něco k jídlu pro svá milovaná, ale věčně hladová štěňata. V momentě, kdy se jí to konečně podaří, je odchycena a předána do vědeckého ústavu, do „péče“ profesora Voroljova a jeho asistenta Kokotova. Ti ji rychle a drasticky přeškolí na první ruskou kosmonautku.

Tato třetina filmu je poněkud ponurá až ošklivá, vychází ze skutečnosti. Právě proto bylo její výtvarné zpracování svěřeno Martinu Velíškovi, který je známý jako výtvarník animovaných filmů Aurela Klimta (O kouzelném zvonu, Fimfárum, Franta Nebojsa, Fimfárum Jana Wericha) a na jakousi pitoreskní ošklivost je co by autor nejlepší!

Lajce se podaří v noci před startem utéct a na palubu vesmírné lodi propašovat svá štěňata.Start rakety však vzbudí emoce i ostatních  vědců a ve vesmíru se tak objeví celá flotila raket s různorodými vesmírnými posádkami. Ti se nakonec ocitají na vzdálené planetě Qem, kde se téměř okamžitě spřátelí s místní faunou v čele s Quirkrkem. Planeta má příjemné tropické klima, bujnou vegetaci. Stane se pro naše hrdiny zkrátka rájem beze skvrn. Ovšem jen do okamžiku, kdy zde dopadne i se zbytky své rakety Jurij Levobočkin, který se zde dostal pomocí Černé díry.

Když pak za nedlouho na planetu dopadne i jeho americký kolega Neil Knokaut a oba spojí své síly, naši zvířecí hrdinové v čele s Lajkou budou muset těžce zachraňovat svůj doposud poklidný život a začít bojovat i o ten holý.

Co se týká opět výtvarného zpracování, měla se stát planeta Qem jakýmsi protipólem ponuré Země. Měla být barevná, veselá. Vizuálně ji tudíž zpracoval František Lipták, architekt, výtvarník (Neha, Všetko, čo mám rád, Zahrada atd.).  Zdá se, že byl tento záměr splněn na jedničku!

Celý film je podbarven úžasnou hudbou a písněmi. Hudbu složil Marek Doubrava, bývalý kytarista populární kapely Tata Bojs, s níž se stal držitelem Ceny Akademie populární hudby Anděl.

Autorem písní skrývající se pod pseudonymem Josef Čermák je Miroslav Wanek, jehož hudba zazněla i ve filmu Knoflikáři či ve filmech Aurela Klimta Kouzelný zvon a Fimfárum.

Není náhodou, že tvůrci naplánovali premiéru právě na 2. listopadu. Je to totiž právě den před 60. výročím úmrtí skutečné Lajky. Ta se původně dokonce jmenovala Kudrjavka, ale tehdejší ruská tisková agentura TASS ji přejmenovala na Lajku. Tato nedobrovolná první kosmonautka po pár hodinách,ne-li minutách, zemřela na oběžné dráze pravděpodobně na stres a přehrátí. Na příkaz nejvyššího představitele Chruščova „mít na oběžné dráze prvního živého tvora“ ji doslova nacpali do vykuchaného Sputniku bez možnosti návratu. Agentura TASS následně  ještě několik dní  klamala veřejnost a na svět se dostávali informace, jak si Lajka vesmíru náramně užívá!

Tato „propagandistická pohádka“ se právě stala hlavním inspiračním zdrojem pro Aurela Klimta.

Domnívám se, že tímto počinem a více jak desetiletou usilovnou prací (tvůrci hovoří o čtyřiceti tisících „člověkohodinách“!) přichází do kin nádherně nadsazené, humorné dílo výjimečného a nadčasového žánru, které zaujme každou věkovou skupinu.

Hodnocení: 90%

celovečerní film: 87 min. loutkové sci-fi, 2017námět, scénář, režie: Aurel Klimtvýtvarno: František Lipták, Martin Velíšekpísně: Josef Čermákhudba:Marek Doubravarozpočet: 2 000 000 EURpromítací formát: Digital 2D/3D

producent: Studio ZVON