RECENZE: I bratr Coen se někdy utne. Suburbicon nabízí bizarní a krvavý pohled na jedno Temné předměstí

Vítejte v Suburbiconu, podle pravítka vybudovaném městečku, které spojuje plakátovou idylu předměstí s luxusem velkoměsta. Jak by se ale dalo čekat, žádná fasáda není natolik malebná, aby nemohla ukrýt shnilou konstrukci. V případě snímku Suburbicon: Temné předměstí se jako první – ale zdaleka ne poslední – rozsvítí výstražná kontrolka rasismu a alibismu. Zkrátka americké padesátky jako vyšité.

Přistěhování vůbec první černošské rodiny do uniformního šedesátitisícového sídliště spořádaných, zazobaných a jak křída namazaná opalovacím krémem bílých Američanů se, stejně jako následná vlna nevole starousedlíků, ale odehrávají jen někde na pozadí příběhu Lodgeových. Jednou v noci totiž Gardnera (Matt Damon) i s jeho synem Nickym (Noah Jupe), na vozík upoutanou manželkou Rose a její sestrou-dvojčetem Margaret (obě zde ztvární Julianne Mooreová) přepadne dvojice tajemných gangsterů. Stačí pak o několik kapek chloroformu navíc a Clooney se rázem nemusí starat o to, jak do záběru napasovat jednu herečku dvakrát.

Dokud nemá divák nejmenší ponětí o tom, co se před ním na plátně děje (tím spíš, pokud šel do kina naslepo a teď si láme hlavu, kam že se to za svých sto osmdesát korun dostal), dokáže Suburbicon zaujmout. Zvláště díky svému typicky coenovskému smyslu pro absurdní humor a situacím připomínajícím rozbitý kaleidoskop udrží svoje publikum minimálně zvědavé na to, co přijde v dalších minutách.

Čím více se ale dozvídáme, tím nezajímavějším a předvídatelnějším se snímek stává. Na satiru, jíž alespoň podle záměru je, je totiž film hrozně zmatený a nepřehledný, utopený ve změti nesouvisejících, prostinkých a nijak zajímavých nápadů. Suburbicon se sice vehementně snaží nebrat se vážně – neustále pomrkává na diváka, řetězí jednu bizarní scénu za druhou a přesně v coenovském duchu dovádí princip čechovovy pušky k absurdní (a kontraproduktivní) dokonalosti – ale dostatečné množství zábavy a/nebo podnětných nápadů už k tomu divákovi nenabídne. U vtipů to aspoň vychází nějakých 70:30 ve prospěch těch povedených.

Kategorií pro sebe pak jsou herecké výkony. Lidé zde přehrávají v tom typickém lehce karikaturním stylu, jehož k dokonalosti vypilovanou formou Joel a Ethan prosluli a který od nich Clooney nepochybně okoukal. Někdy to funguje, jindy spíš ne. Oscar Isaac ve své miniroličce pojišťováka stejně jako mrazivý mafián Glenna Fleschera září, zatímco Damonův uťápnutý zakomplexovaný taťka se skrytou zabijáckou povahou nesahá podobně pojatému panu Ripleymu ani po kotníky a v těch zásadních scénách je spíš otravný. O dvanáctiletém Noahu Jupem pak lépe pomlčet. Nepředvádí sice nic na úrovni dětských herců v Ordinaci v růžové zahradě, koukat se na to ale také moc nedá.

Je trochu škoda, že v roce, kdy se odvážným, bizarním a jeden by možná řekl vyšinutým filmům nebývale dařilo (Raw, Čtverec, matka!, Zabití posvátného jelena), v tomto případě se jedná o selhání. Pravděpodobně proto, že se autoři neměli co říct a ani se jim nechtělo na tom něco změnit.

Kdybyste to náhodou nevěděli, ze Suburbiconu se dozvíte tak objevné pravdy jako že rasismus je špatný, maloměšťáci jsou pod svojí spořádanou fasádou vyšinutí, americké padesátky nebyly taková idyla a lidé, svoje chyby rádi svádějí na někoho jiného.

PS: Nedoporučuji před zhlédnutím filmu sledovat jakékoli trailery. Odhalují z děje až příliš.

PPS: Pokud by vás zajímala méně krvavá alternativa na některá sociální témata, kterými se Suburbicon zaobírá, Městečko Pleasantville se s nimi vypořádalo mnohem lépe.

Celkové hodnocení: 60 %

Suburbicon (2017)

Hrají: Matt Damon, Julianne Moore, Oscar Isaac, Glenn Fleshler, Megan Ferguson, Jack Conley, Noah Jupe, Gary Basaraba, Alex Hassell a další

Režie: George Clooney

Scénář: Joel Coen, Ethan Coen, George Clooney, Grant Heslov

Kamera: Robert Elswit

Hudba: Alexandre Desplat

USA / 104 minut / krimi, thriller, komedie