RECENZE: Temná norská fantasy Thelma je lesbickou sestřenkou Mistrovy Carrie

RECENZE – Jeden z vrcholů letošních Mezipater, který má na svědomí příbuzný kultovního režiséra Larse Von Triera, v sobě perfektně spojuje psychologické drama s nápaditou žánrovkou a i díky magneticky úchvatné a všehovšudy překrásné Eili Harboeové ani náhodou není „jen dalším tuctovým comming of age“ příběhem.

Je to klasický scénář: Holka z pustiny se přestěhuje do města, kde má nastoupit na univerzitu. Zde potká holku č. 2 a zamiluje se do ní. A ona její lásku opětuje. Všechno by bylo idylické nebýt Thelminých morálních dilemat, její záhadné, epilepsii připomínající, nemoci a neodbytného dojmu, že krásná Anja (Kaya Wilkinsová) občas působí, jakoby ji ovlivňovala jakási nevysvětlitelná síla.

Přestože se jedná o lesbickou romanci (u nás v listopadu představenou na největším queer festivalu Mezipatra), žánrový crossover a navrch nesmírně divnou, pomalou a zcela neakční sondu do hlubin skandinávské filmové školy, která se nebojí lehkého symbolismu, tváří se Thelma jako snímek docela přístupný, když už ne širšímu, tak aspoň středně širokému publiku. A i když některé své nic netušící diváky zanechá v němém (nebo naopak velmi hlučném) šoku a rozpacích, jejich vzrušení nebude ani omylem pramenit z nekvality díla.

Právě způsob, jakým dokázal Joachim Trier (na rozdíl od svého slavnějšího jmenovce postrádá předložku Von) propojit různé tematické a stylové motivy, dává filmu nádech svěžesti. Vždyť, jak by řekl cynický klasik, co je originalita jiného než neotřelé kombinování věcí, které před vámi již vymysleli jiní? Naštěstí se k sobě postupné odhalování jednoho nadpřirozeného rodinného tajemství, prolínané objevováním vlastní osobnosti a sexuality, znepokojivě rozostřené snovými a/nebo lehce alegorickými sekvencemi a syrově chladnou a do nejmenšího detailu vycizelovanou audiovizuální stránkou, hodí jako lahodný krvavý steak se sklenkou rudého bordeaux.

Potlesk si zaslouží také šťastná ruka osudu, která na casting dovedla třiadvacetiletou Eili Harboeovou. Její pojetí Thelmy, které v sobě kloubí, naivitu, sílu a oddanost se zranitelností mládí, staví výchozí látku ještě o stupeň výše. Na mladé Norce je něco podmaňujícího, snad se jedná o minimalistickou samozřejmost, s jakou se přizpůsobuje situaci před kamerou.

Honění několikera zajíců se ovšem nevyplácí vždy. Na tematickou roztříštěnost nejvíce doplácí křesťanská linka. Jak to tak bývá, hlavní hrdinka pochází z konzervativní rodiny. Nepije, nekouří. Ale ve snaze zapadnout začíná experimentovat. Milostný cit k osobě stejného pohlaví, který si pomalu začíná uvědomovat, v ní ale vyvolává zděšení. O fantastických schopnostech nemluvě.

Problém tkví v tom, jak snímek s vírou hrdinky nakládá. Její zapojení působí dojmem, že byla do scénáře připsána navíc. Jakoby se od filmařů očekávalo, že takové věci do příběhů podobného ražení prostě neoddiskutovatelně patří. Ať už se do díla hodí nebo ne. Je sice pravda, že Norsko není Česko a deklarovaných 90 % křesťanů (v drtivé většině se Norové hlásí k luteránství) tak nějak předpokládá, že bude víra vlastní také mladé dívce vychovávané na vesnici. To ale neomlouvá rozpačité zakomponování víry do děje filmu. Ve výsledku by si tento bod buď zasloužil řádně proškrtat a ponechat jen jako vedlejší šum někde v pozadí, anebo naopak vynést na světlo a pořádně rozvést.

Jakkoli pak můžeme mluvit o svěžím větru ve světě fantasy a hororu, jako drama samo o sobě, oproštěné od veškerých nepřirozených prvků, nepřináší Thelma moc nového ke stolu. Divákovi se sice dostane hned několika zajímavých témat k zamyšlení (nehledě na sbírku podivných momentů, které zarytým i nahodilým interpretátorům jistě zamotají hlavu), s většinou se ale již bezpochyby setkal jinde. A uspokojivěji.

Někdo by také mohl za silný zápor považovat nedostačující budování fikčního světa. Schopnosti hlavní hrdinky, stejně jako jejich historie a další okolnosti, zůstanou definované pouze vágně – pokud vůbec. Na to ale musím opáčit, že se centrální zájem této lesbické romance zaměřil na něco trochu jiného (a ne, na lesbickou romanci to nebylo) a celou nadpřirozenou linku pojal „jen“ jako vhodnou kulisu a prostředek k formulování několika životních metafor. Jakých? Na to si budete muset přijít sami.

Davy fanoušků Stmívání, Zlomené hory či Stephena Kinga na Thelmu asi potáhnou jen těžko. Pokud ale dáte této skandinávskou ujetostí vonící žánrovce šanci, dostane se vám fascinujícího, výborně zahraného a dokonale vypadajícího příběhu o dívce, která je hned z několika důvodů tak trochu jiná.

Celkové hodnocení: 75 %

Thelma (2017)

Hrají: Eili Harboe, Kaya Wilkins, Henrik Rafaelsen, Ellen Dorrit Petersen a další

Režie: Joachim Trier

Scénář: Eskil Vogt

Kamera: Jakob Ihre

Hudba: Ola Fløttum

Norsko / 116 minut / fantasy, drama, horor, thriller

Související

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.
Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

Více souvisejících

recenze film: Thelma fantasy Mezipatra homosexualita norsko Joachim Trier Eili Harboe

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy