RECENZE: Temná norská fantasy Thelma je lesbickou sestřenkou Mistrovy Carrie

RECENZE – Jeden z vrcholů letošních Mezipater, který má na svědomí příbuzný kultovního režiséra Larse Von Triera, v sobě perfektně spojuje psychologické drama s nápaditou žánrovkou a i díky magneticky úchvatné a všehovšudy překrásné Eili Harboeové ani náhodou není „jen dalším tuctovým comming of age“ příběhem.

Je to klasický scénář: Holka z pustiny se přestěhuje do města, kde má nastoupit na univerzitu. Zde potká holku č. 2 a zamiluje se do ní. A ona její lásku opětuje. Všechno by bylo idylické nebýt Thelminých morálních dilemat, její záhadné, epilepsii připomínající, nemoci a neodbytného dojmu, že krásná Anja (Kaya Wilkinsová) občas působí, jakoby ji ovlivňovala jakási nevysvětlitelná síla.

Přestože se jedná o lesbickou romanci (u nás v listopadu představenou na největším queer festivalu Mezipatra), žánrový crossover a navrch nesmírně divnou, pomalou a zcela neakční sondu do hlubin skandinávské filmové školy, která se nebojí lehkého symbolismu, tváří se Thelma jako snímek docela přístupný, když už ne širšímu, tak aspoň středně širokému publiku. A i když některé své nic netušící diváky zanechá v němém (nebo naopak velmi hlučném) šoku a rozpacích, jejich vzrušení nebude ani omylem pramenit z nekvality díla.

Právě způsob, jakým dokázal Joachim Trier (na rozdíl od svého slavnějšího jmenovce postrádá předložku Von) propojit různé tematické a stylové motivy, dává filmu nádech svěžesti. Vždyť, jak by řekl cynický klasik, co je originalita jiného než neotřelé kombinování věcí, které před vámi již vymysleli jiní? Naštěstí se k sobě postupné odhalování jednoho nadpřirozeného rodinného tajemství, prolínané objevováním vlastní osobnosti a sexuality, znepokojivě rozostřené snovými a/nebo lehce alegorickými sekvencemi a syrově chladnou a do nejmenšího detailu vycizelovanou audiovizuální stránkou, hodí jako lahodný krvavý steak se sklenkou rudého bordeaux.

Potlesk si zaslouží také šťastná ruka osudu, která na casting dovedla třiadvacetiletou Eili Harboeovou. Její pojetí Thelmy, které v sobě kloubí, naivitu, sílu a oddanost se zranitelností mládí, staví výchozí látku ještě o stupeň výše. Na mladé Norce je něco podmaňujícího, snad se jedná o minimalistickou samozřejmost, s jakou se přizpůsobuje situaci před kamerou.

Honění několikera zajíců se ovšem nevyplácí vždy. Na tematickou roztříštěnost nejvíce doplácí křesťanská linka. Jak to tak bývá, hlavní hrdinka pochází z konzervativní rodiny. Nepije, nekouří. Ale ve snaze zapadnout začíná experimentovat. Milostný cit k osobě stejného pohlaví, který si pomalu začíná uvědomovat, v ní ale vyvolává zděšení. O fantastických schopnostech nemluvě.

Problém tkví v tom, jak snímek s vírou hrdinky nakládá. Její zapojení působí dojmem, že byla do scénáře připsána navíc. Jakoby se od filmařů očekávalo, že takové věci do příběhů podobného ražení prostě neoddiskutovatelně patří. Ať už se do díla hodí nebo ne. Je sice pravda, že Norsko není Česko a deklarovaných 90 % křesťanů (v drtivé většině se Norové hlásí k luteránství) tak nějak předpokládá, že bude víra vlastní také mladé dívce vychovávané na vesnici. To ale neomlouvá rozpačité zakomponování víry do děje filmu. Ve výsledku by si tento bod buď zasloužil řádně proškrtat a ponechat jen jako vedlejší šum někde v pozadí, anebo naopak vynést na světlo a pořádně rozvést.

Jakkoli pak můžeme mluvit o svěžím větru ve světě fantasy a hororu, jako drama samo o sobě, oproštěné od veškerých nepřirozených prvků, nepřináší Thelma moc nového ke stolu. Divákovi se sice dostane hned několika zajímavých témat k zamyšlení (nehledě na sbírku podivných momentů, které zarytým i nahodilým interpretátorům jistě zamotají hlavu), s většinou se ale již bezpochyby setkal jinde. A uspokojivěji.

Někdo by také mohl za silný zápor považovat nedostačující budování fikčního světa. Schopnosti hlavní hrdinky, stejně jako jejich historie a další okolnosti, zůstanou definované pouze vágně – pokud vůbec. Na to ale musím opáčit, že se centrální zájem této lesbické romance zaměřil na něco trochu jiného (a ne, na lesbickou romanci to nebylo) a celou nadpřirozenou linku pojal „jen“ jako vhodnou kulisu a prostředek k formulování několika životních metafor. Jakých? Na to si budete muset přijít sami.

Davy fanoušků Stmívání, Zlomené hory či Stephena Kinga na Thelmu asi potáhnou jen těžko. Pokud ale dáte této skandinávskou ujetostí vonící žánrovce šanci, dostane se vám fascinujícího, výborně zahraného a dokonale vypadajícího příběhu o dívce, která je hned z několika důvodů tak trochu jiná.

Celkové hodnocení: 75 %

Thelma (2017)

Hrají: Eili Harboe, Kaya Wilkins, Henrik Rafaelsen, Ellen Dorrit Petersen a další

Režie: Joachim Trier

Scénář: Eskil Vogt

Kamera: Jakob Ihre

Hudba: Ola Fløttum

Norsko / 116 minut / fantasy, drama, horor, thriller

Související

Ondřej Vetchý ve filmu Výjimečný stav.

RECENZE: Hřebejkův Výjimečný stav staví humor na problematické nadsázce

Jan Hřebejk poprvé od trilogie Zahradnictví z roku 2017 natočil film pro kina. Je jím komedie Výjimečný stav, která skrze osobní osudy nabízí pohled do zákulisí Českého rozhlasu. S nadsazeným tónem ohledává apelativní téma dezinformací, ústředním motivem je však lidská žárlivost. Jde o dobře ukočírovanou taškařici? Nebo se podnětný základ vytrácí?

Více souvisejících

recenze film: Thelma fantasy Mezipatra homosexualita norsko Joachim Trier Eili Harboe

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy