RECENZE: Temná norská fantasy Thelma je lesbickou sestřenkou Mistrovy Carrie

RECENZE – Jeden z vrcholů letošních Mezipater, který má na svědomí příbuzný kultovního režiséra Larse Von Triera, v sobě perfektně spojuje psychologické drama s nápaditou žánrovkou a i díky magneticky úchvatné a všehovšudy překrásné Eili Harboeové ani náhodou není „jen dalším tuctovým comming of age“ příběhem.

Je to klasický scénář: Holka z pustiny se přestěhuje do města, kde má nastoupit na univerzitu. Zde potká holku č. 2 a zamiluje se do ní. A ona její lásku opětuje. Všechno by bylo idylické nebýt Thelminých morálních dilemat, její záhadné, epilepsii připomínající, nemoci a neodbytného dojmu, že krásná Anja (Kaya Wilkinsová) občas působí, jakoby ji ovlivňovala jakási nevysvětlitelná síla.

Přestože se jedná o lesbickou romanci (u nás v listopadu představenou na největším queer festivalu Mezipatra), žánrový crossover a navrch nesmírně divnou, pomalou a zcela neakční sondu do hlubin skandinávské filmové školy, která se nebojí lehkého symbolismu, tváří se Thelma jako snímek docela přístupný, když už ne širšímu, tak aspoň středně širokému publiku. A i když některé své nic netušící diváky zanechá v němém (nebo naopak velmi hlučném) šoku a rozpacích, jejich vzrušení nebude ani omylem pramenit z nekvality díla.

Právě způsob, jakým dokázal Joachim Trier (na rozdíl od svého slavnějšího jmenovce postrádá předložku Von) propojit různé tematické a stylové motivy, dává filmu nádech svěžesti. Vždyť, jak by řekl cynický klasik, co je originalita jiného než neotřelé kombinování věcí, které před vámi již vymysleli jiní? Naštěstí se k sobě postupné odhalování jednoho nadpřirozeného rodinného tajemství, prolínané objevováním vlastní osobnosti a sexuality, znepokojivě rozostřené snovými a/nebo lehce alegorickými sekvencemi a syrově chladnou a do nejmenšího detailu vycizelovanou audiovizuální stránkou, hodí jako lahodný krvavý steak se sklenkou rudého bordeaux.

Potlesk si zaslouží také šťastná ruka osudu, která na casting dovedla třiadvacetiletou Eili Harboeovou. Její pojetí Thelmy, které v sobě kloubí, naivitu, sílu a oddanost se zranitelností mládí, staví výchozí látku ještě o stupeň výše. Na mladé Norce je něco podmaňujícího, snad se jedná o minimalistickou samozřejmost, s jakou se přizpůsobuje situaci před kamerou.

Honění několikera zajíců se ovšem nevyplácí vždy. Na tematickou roztříštěnost nejvíce doplácí křesťanská linka. Jak to tak bývá, hlavní hrdinka pochází z konzervativní rodiny. Nepije, nekouří. Ale ve snaze zapadnout začíná experimentovat. Milostný cit k osobě stejného pohlaví, který si pomalu začíná uvědomovat, v ní ale vyvolává zděšení. O fantastických schopnostech nemluvě.

Problém tkví v tom, jak snímek s vírou hrdinky nakládá. Její zapojení působí dojmem, že byla do scénáře připsána navíc. Jakoby se od filmařů očekávalo, že takové věci do příběhů podobného ražení prostě neoddiskutovatelně patří. Ať už se do díla hodí nebo ne. Je sice pravda, že Norsko není Česko a deklarovaných 90 % křesťanů (v drtivé většině se Norové hlásí k luteránství) tak nějak předpokládá, že bude víra vlastní také mladé dívce vychovávané na vesnici. To ale neomlouvá rozpačité zakomponování víry do děje filmu. Ve výsledku by si tento bod buď zasloužil řádně proškrtat a ponechat jen jako vedlejší šum někde v pozadí, anebo naopak vynést na světlo a pořádně rozvést.

Jakkoli pak můžeme mluvit o svěžím větru ve světě fantasy a hororu, jako drama samo o sobě, oproštěné od veškerých nepřirozených prvků, nepřináší Thelma moc nového ke stolu. Divákovi se sice dostane hned několika zajímavých témat k zamyšlení (nehledě na sbírku podivných momentů, které zarytým i nahodilým interpretátorům jistě zamotají hlavu), s většinou se ale již bezpochyby setkal jinde. A uspokojivěji.

Někdo by také mohl za silný zápor považovat nedostačující budování fikčního světa. Schopnosti hlavní hrdinky, stejně jako jejich historie a další okolnosti, zůstanou definované pouze vágně – pokud vůbec. Na to ale musím opáčit, že se centrální zájem této lesbické romance zaměřil na něco trochu jiného (a ne, na lesbickou romanci to nebylo) a celou nadpřirozenou linku pojal „jen“ jako vhodnou kulisu a prostředek k formulování několika životních metafor. Jakých? Na to si budete muset přijít sami.

Davy fanoušků Stmívání, Zlomené hory či Stephena Kinga na Thelmu asi potáhnou jen těžko. Pokud ale dáte této skandinávskou ujetostí vonící žánrovce šanci, dostane se vám fascinujícího, výborně zahraného a dokonale vypadajícího příběhu o dívce, která je hned z několika důvodů tak trochu jiná.

Celkové hodnocení: 75 %

Thelma (2017)

Hrají: Eili Harboe, Kaya Wilkins, Henrik Rafaelsen, Ellen Dorrit Petersen a další

Režie: Joachim Trier

Scénář: Eskil Vogt

Kamera: Jakob Ihre

Hudba: Ola Fløttum

Norsko / 116 minut / fantasy, drama, horor, thriller

Související

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 
Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.

Více souvisejících

recenze film: Thelma fantasy Mezipatra homosexualita norsko Joachim Trier Eili Harboe

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

José Mourinho

Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha

Na dveře španělského fotbalu klepe zřejmě jeden z nejznámějších fotbalových trenérů José Mourinho. V zákulisí se totiž hodně hovoří o tom, že samotný prezident slavného španělského velkoklubu Realu Madrid Fiorentino Pérez si přeje, aby se do jeho klubu po třinácti letech vrátil právě známý charismatický Portugalec. A právě on by měl být skutečně pro Péreze tou první volbou. Alespoň s takovou informací přišel španělský sportovní novinář David Ornstein na svém účtu na síti X.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Martin Kupka

Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému

Opozice již kritizuje krok Babišovy vlády, která zřizuje další post zmocněnce. Někdejší český velvyslanec při NATO Jakub Landovský bude nově vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. Do Babiše se kvůli tomu opřel šéf občanských demokratů Martin Kupka (ODS). 

před 5 hodinami

Deštivé jarní počasí

Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky

Příští týden zprvu nabídne podobné počasí jako právě končící víkend. Meteorologové ale v jeho průběhu očekávají změnu v podobě ochlazení. Po čase se také vyskytnou srážky, které by měly zlepšit situaci se suchem. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa

Nebude to jen pět tisíc vojáků, naznačil americký prezident Donald Trump ohledně plánů na stažení armádních příslušníků z Německa. Spojené státy americké mají u našich sousedů svou nejpočetnější evropskou posádku. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

včera

Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily

Tuzemská hokejová sezóna sotva skončila, v klubech se ale nezahálí a už se začínají připravovat na další sezónu. Platí to i pro brněnskou Kometu, která se stala dalším extraligovým klubem, který v těchto dnech oznamuje novinky nejen ve svém kádru, ale i v realizačním týmu. I tady totiž dochází ke změně na trenérských postech. Na trenérskou lavičku se totiž vrací po pěti letech klubový majitel Libor Zábranský, jemuž budou asistenty trenéři, kteří v uplynulé sezóně 2025/26 vedli Brno jako hlavní stratégové – Kamil Pokorný a Jiří Horáček. Coby další asistent se k nim ještě přidává Martin Erat.

Zdroj: David Holub

Další zprávy