RECENZE: Sněhová královna 3: V sovětském Rusku pohádka zprzní vás

Pokud vás někdy zajímalo, co dělají legendární pohádkoví hrdinové potom, co zachrání svět, vězte, že takoví Kai a Gerda pořádají turné po základních školách, kde za pár všivých krejcarů nevychovaným harantům vyprávějí o svém osudovém dobrodružství. Takto získaná almužna totiž jako jediná stojí mezi dvojicí chudých sirotků a smrtí hladem. Není proto divu, že sourozenci po pár letech živoření prožívají typickou (manželskou) krizi, která vyvrcholí až jejich dramatickým rozdělením. A zatímco věčně nespokojený Kai se vydává se svojí kamarádkou pirátkou za dobrodružstvím, citově nestabilní Gerda se rozhodne pomoci svému novému příteli, španělskému štramákovi Rollandovi, najít Kámen přání a přivést tak zpět k životu jeho (i svoji) rodinu. Což se samozřejmě nepovede. A pokud jste si mysleli, že je první dvacetiminutovka depresivní, počkejte si na zbytek filmu.

Vybírat, co se na Sněhové královně nepovedlo, je jako hledat seno v kupce sena. Ať se podíváte kamkoli, uspějete. Překombinovaný příběh – pokud se v tomto případě dá mluvit o příběhu, a ne jen o bizarní mazanici událostí, které film na diváka náhodně chrlí – je ve své podstatě slaboučký jako druhý nálev turecké kávy. Na otázky co, jak a proč sice není vůbec těžké odpovědět, protože odpovědi jsou do nás pumpovány hadicí od hovnocucu, to ale nic nemění na tom, že film je de fakto o … ničem.

Události se prostě dějí. Lodě surfují po zasněžených hřebenech, trollí královna se místo o vlastní život bojí o hořící obchod s botami, ledové lokomotivy brázdí ulice města, piráti nesnáší reggae a Gerda posedlá duchem Sněhové královny dokáže vdechnout život ledové víle. Zvláštní mišmaš tvůrci pokradli, kde se dalo, ať už z Ledového království nebo Indiany Jonese.

Protože je snímek určený dětem – a děti jsou hloupé a ke štěstí jim stačí málo – nechybí ani groteskový humor. Moc bych se ale divil, pokud by neustávající, neumětelsky provedený a zoufale neoriginální příval nárazů do rozkroku, prděním poháněných vířivek, křečovitých popkulturních referencí a hlášek o reggae rozesmál jediné děcko, které už někdy v životě vidělo jakýkoli jiný film. I vtipy, které by v jiném filmu rozesmály, tady vyzní do ztracena. Jakž takž povedené gagy můžeme spočítat na prstech.

Za svým způsobem fascinující považuji téměř absolutní absenci ticha. Když už postavy nežvaní, mají potřebu aspoň hekat, hýkat, vzdychat nebo pokřikovat. Nejednoho rodiče z toho rozbolí hlava. Potřeba nenechat postavy mlčet má ale zásadnější efekt. Doslovnost. O pár odstavců výše jsem psal, že není třeba obávat se toho, že filmu neporozumíme. Jak bychom také mohli, když nám postavy v každé scéně vyloženě a do úplného vyčerpání možností lidské řeči sdělují, co se právě děje, co si myslí, a co cítí. Pokud si budu zase někdy v nějaké recenzi stěžovat na doslovnost ve filmu, vězte, že zcela jistě není ani z poloviny tak doslovný jako Tajemství ohně a ledu. To už není podceňování dětské inteligence, tohle je čiročirá neschopnost vypravěče.

Co není úplně k zahození, je animace. Oproti o dva roky starší dvojce došlo ke všeobecnému zlepšení a lehce videoherní vizuál, který místy připomíná Warcraft nebo Port Royale, má něco do sebe. Pohyby postav sice stále připomínají marionety a fyzika selhává i v momentech, kdy by měla fungovat, na film se ale rozhodně nedívá špatně. Vzhledem k tomu, s jakým rozpočtem museli Rusové operovat, nezbývá než jim pogratulovat.

Jednou za čas se objeví film, kde je všechno špatně. Rusové se pokusili zkřížit Hanse Christiana Andersena, Frozen a Shreka a vyšel jim z toho nevtipný a přeplácaný příběh, který vám útoky svého „humoru“ a „hlouposti“ nedá vydechnout. Roztomilá romance maličké ledové víly a ohnivého démonka, která se odehrává kdesi na pozadí příběhu o konci světa, apokalypsu neodvrátí. Radši jděte podruhé na Coco.

Celkové hodnocení: 30 %

Sněžnaja koroleva 3: Ogoň i Ljod (2016)

České znění: Ondřej Rychlý, Martin Písařík, Marta Sovová, Filip Tomsa, Tereza Bebarová, Jana Altmannová, Jiří Knot a další

Režie: Alexej Cicilin

Scénář: Alexej Cicilin, Vladimir Nikolaev, Aleksey Zamyslov, Robert Lence

Hudba: Fabrizio Mancinelli

Rusko / 89 minut / animovaný, dobrodružný, komedie