RECENZE: Nevěřte nikomu! Já, Tonya a šest verzí nejbrutálnějšího „incidentu“ v historii krasobruslení

RECENZE – Tonya Hardingová, krasobruslařka, která v 90. letech naplánovala (?) útok na svoji největší olympijskou soupeřku. Jak sdělit její příběh? Co třeba jako černou komedii pojatou jako neucelené a vzájemně si odporující vyprávění těch, kdo tehdy byli v centru dění? Zběsilá směs domácího násilí, vidlácké arogance a postav s IQ dinosaura ve fosilním stavu je jedním z nejzajímavějších filmů roku 2017.

Tonya Maxene Hardingová (Margot Robbieová) se narodila do chudé a rozvrácené rodiny. Jejím darem i prokletím byl krasobruslařský talent, který v té době neměl obdoby. Jako první Američanka a druhá žena na světě dokázala skočit trojitého axela (dodnes se tento kousek povedl jen pouhé osmičce žen). Její cesta na vrchol je ovšem spojená s kontroverzí. Matka LaVona (Allison Janneyová) ji údajně fyzicky i psychicky týrala, první manžel a zároveň spolupachatel atentátu na Nancy Kerriganovou (Caitlin Carverová), Jeff Gillooly (Sebastian Stan), ji bil a porotci s ní měli problém, protože nesplňovala ideál nevinné krasobruslařské princezny.

Těmito a několika dalšími argumenty se filmová Tonya otevřeně hájí. A nutno dodat, že u většiny z nich je jejich pravdivost buď přímo potvrzená, nebo alespoň všeobecně předpokládaná. O čem se vedou spory, je její podíl na nechvalně známém atentátu, při kterém dostala americká jednička Kerriganová pendrekem do kolene. Přestože byla soudem uznána vinnou, a jak Gillooly, tak i její tehdejší bodyguard Shawn Eckhardt (Paul Walter Hauser), svědčili proti ní, sportovkyně sama svoji účast popírá.

A protože se filmaři nedokázali dopídit pravdy, museli se spolehnout na již existující dokumentaci a Tonyino svědectví. Ačkoliv se film snaží relativizovat každé vlákno jedné z nejmediálněji propíraných sportovních kauz 90. let, dává „prostor“ verzím Tonyi, LaVony, Jeffa, Shawna, trenérky Diane Rawlinsonové (Julianne Nicholsonová) i fiktivního bulvárního novináře Martina Maddoxe (Bobby Cannavale), který prakticky ztělesňuje všechny pisálky té doby, a ve výsledku nechává diváka rozhodnout, čí pravdu považuje za „pravdivou“, jedinou skutečnou osobností, která s tvůrci přímo spolupracovala, je právě Tonya Hardingová. A co si budeme nalhávat, filmaři jí ve výsledku otevřeně straní.

Jinými slovy se smířte s tím, že se hodina sportovní historie odkládá. Místo toho vám režisér Craig Gillespie do ledu vykrouží sebranku těch nejzábavnějších kreatur pod sluncem. A nejjedovatějších, protože z ďábelské LaVony, která se v rámci „výroby šampionky“ nebojí těch nejodpornějších činů, vstávají citlivějším povahám třásně na zádech a rozvazují se jim tkaničky od bruslí. V případě čtverného axela, představovaného Tonyiným vztahem s Jeffem, se pak připravte na pravidelné střídání velmi realisticky podaného domácího násilí, na které se opravdu nedívá hezky, a následného něžného usmiřování – na které se vlastně taky nedívá zrovna příjemně.

Aby se divák ze všech těch psychologicky devastujících scén co nejdříve oklepal, čeká ho také řádná porce černočerného humoru. Tonya řvoucí na porotce, aby jí „vykouřili péro“, je jen vrcholem ledovce sestávajícího převážně z komických figurek. Těm vévodí bodyguard, maminčin mazánek a samozvaný expert na terorismus v jedné osobě – Shawn – a jeho pohůnci. Neustálé narušování čtvrté stěny pak všem v sále připomíná, že nemají film brát příliš vážně. Je to možná k nevíře, ale tento tragikomický kočkopes funguje. Sice ne na každého a ne pokaždé, ale funguje.

Že jsou na vině představitelé hlavních rolí, je snad v tuto chvíli více než zřejmé. Nenávidět graciézní mrchu LaVonnu je pocit zvrhle uspokojivý a Allison Janneyová si suverénně kráčí za svým vůbec prvním zlatým plešounkem (v podstatě se jedná o jednu z mála tutovek letošního oscarového ročníku). Válí ale i Stan s Hauserem – takoví zlí Timon a Pumba tohoto filmu. No a samotná proměna australské krásky Margot Robbieové ve svalnatou jižanskou dřevorubkyni na bruslích je neuvěřitelná.

Celý film navíc díky hravému střihu, střídajícím se voiceoverům, probourávání čtvrté stěny, nezabrzditelné živelnosti hlavní hrdinky, opravdu dynamicky natočeným krasobruslařským výstupům a našlapanému soundtracku, který docení každý správný oregonský redneck, svižně odsýpá. Svojí formou i tím, že straní ne zrovna sympatické postavě moderních amerických dějin, by se dala Já, Tonya přirovnat k čtyři roky starému Vlkovi z Wall Street. Poselství je proto jasné – pokud se vám líbil Vlk (a jste ochotní akceptovat, že Gillespie není Scorsese), ne-skutečný příběh Tonyi Hardingové si užijete vrchovatě.

Abychom to tedy shrnuli, Já, Tonya vám nesdělí pravdivý příběh vidlačky na bruslích, ale ani se o to nesnaží. Pokud jste ochotni od tohoto faktu odhlédnout, čeká vás velmi zábavná, morálně nejednoznačná, filmařsky nápaditá a skvěle odehraná cesta ze dna na vrchol a zpět.

PS: Za mě se jedná již o druhý 90% film v tomto týdnu. Oscary jsou skutečně tu. Tak hybaj do kina!

Celkové hodnocení: 90 %

I, Tonya (2017)

Hrají: Margot Robbie, Sebastian Stan, Mckenna Grace, Allison Janney, Paul Walter Hauser, Julianne Nicholson, Bojana Novakovic, Bobby Cannavale, Caitlin Carver a další

Režie: Craig Gillespie

Scénář: Steven Rogers

Kamera: Nicolas Karakatsanis

Hudba: Peter Nashel

USA / 120 minut / životopisný, komedie, drama, sportovní

Související

Ondřej Vetchý ve filmu Výjimečný stav.

RECENZE: Hřebejkův Výjimečný stav staví humor na problematické nadsázce

Jan Hřebejk poprvé od trilogie Zahradnictví z roku 2017 natočil film pro kina. Je jím komedie Výjimečný stav, která skrze osobní osudy nabízí pohled do zákulisí Českého rozhlasu. S nadsazeným tónem ohledává apelativní téma dezinformací, ústředním motivem je však lidská žárlivost. Jde o dobře ukočírovanou taškařici? Nebo se podnětný základ vytrácí?

Více souvisejících

recenze film Já, Tonya Margot Robbie Allison Janney Sebastian Stan Tonya Harding Krasobruslení olympiáda Ceny Oscar

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos.

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

včera

včera

ÚOHS začal rozhodovat o dostavbě Dukovan. Zákaz zůstává v platnosti

Zákaz uzavřít smlouvu o dostavbě Dukovan sice platí dál, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již rozhodl o návrzích společností EDF a Westinghouse. Řízení o návrzích obou společností byla z větší části zastavena, v dalších částech byly návrhy zamítnuty. Rozhodnutí nejsou pravomocná a účastníci řízení proti nim mohou podat rozklad, dodal úřad. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy