RECENZE: Chlupatá lýtka v italském žáru. Dej mi své jméno dojme přirozeností zakázané lásky

Jako každé léto se i v roce 1983 na italský venkov poblíž Gardského jezera (Lago Di Garda) vydává nadšený student archeologie, aby zde pod vedením profesora Pearlmana (Michael Stuhlbarg) přičichl k antickým vykopávkám a něco se od této světové kapacity přiučil. Tentokrát je oním šťastlivcem charismatický, i když poněkud odměřený, fešák Oliver (Armie Hammer). Víc než smyslné řecké sochy vyzvednuté ze dna ledovcového jezera nebo neodbytné italské krásky mu ale učaruje Elio (Timothée Chalamet), mladý syn jeho hostitele. Po nesmělých začátcích mezi nimi vznikne pouto na celý život.

Od v podstatě pradávných časů Zkrocené hory (2005) do světa žádný romantický film o homosexuálech díru neudělal (nejblíže k tomu měl francouzsko-tunisko-belgický Život Adele, který ale zaujal jen nepočetné stádečko filmových fajnšmekrů). Dej mi své jméno je v tomto ohledu trochu opožděnou druhou vlaštovkou, která bude snad už konečně znamenat jaro.

Jeho úspěch tkví v mnoha faktorech, tím zásadním ale je, že se zkrátka jedná o velmi kvalitní romantický film, který by se obešel i bez kontroverze v podobě lásky mezi osobami stejného pohlaví. Nesmělá a ne úplně košer romance mezi světaznalým čtyřiadvacetiletým studentem a nezkušeným sedmnáctiletým chlapcem – navíc dítětem jeho mentora – by měla co říct i kdyby jeden z nich byl ženou. To, že jsou oba muži, ovšem výchozí látku obohacuje o další úrovně.

Zaslouženě oscarový scénář Jamese Ivoryho si dává na čas. Spolu s Eliem postupně a velmi pozvolna prožíváme jeho první lásku včetně všech strastí i slastí, které to přináší. Kdekdo si vzpomene na svých hořkosladkokyselých sedmnáct a všechny hlouposti, které tehdy prováděl. Nevybouřené hormony projevující se na sto různých způsobů – některé normální, jiné s potenciálem vyloudit z diváka znechucené odvrácení pohledu – jsou podávány napůl shovívavě jako zmatenost mládí a napůl velmi seriózně jako projevy vyšších zastřešujících pocitů a témat.

Elio tak není jen ztrápeným kladným hrdinou, ale má i své ostudné stránky. Někdy je ve svých projevech náklonnosti neurvalý až agresivní a komplikovaný vztah, který má se svou přítelkyní Marzií (Esther Garrelová) z něj Mirka Dušína také úplně nedělá.

V hlavních rolích září celé ústřední trio – Chalamet, Hammer i severoitalský venkov, bez jehož malebných sadů, polí a ospalých městeček, která podkreslují náladu, by snímku mnoho chybělo. Většinu stěžejních scén na svých vyzáblých ramenech ale nese Timothée Chalamet, pro kterého se jedná nejen o roli průlomovou, ale dost možná i životní. Výborný je také ale Michael Stuhlbarg, který se sice celou dobu tak nějak drží v pozadí, jakmile ale přijde jeho vrcholná scéna, dá si záležet, abyste si zrovna jeho „výstup“ zapamatovali na hodně dlouhou dobu.

Pomalé tempo, krásné poetické záběry na italskou krajinu, melancholický soundtrack (který zde ovšem vhodně doplňuje výběr „toho nejhoršího“ ze soudobého diska) i kouzlo první lásky… tím vším Dej mi své jméno připomíná Bertolucciho Svůdnou krásu, v níž v 90. letech svoji sexualitu objevovala devatenáctiletá Liv Tylerová. A stejně jako ona, ani loňský festivalový hit se nebojí být smyslný. Pindíka vám sice neukáže, do slipů se ale svlékne hned několikrát a se svými polibky, doteky a šťavnatými broskvičkami se rozhodně nedrží zpět.

Jedno zhlédnutí nestačí. Pokud si libujete v pomalých pravdu ukrývajících filmech o létě, lásce a pochybování o sobě samých i o tom, co je správně, budete mít potřebu se k tomuto snímku ještě někdy vrátit. Nečekejte proto snadné odpovědi. Ale ani explicitní komentář k věkovému rozdílu mezi oběma protagonisty, který přeci jen nutně nemusí sedět ani těm, kteří s jinými stránkami příběhu problémy nemají.

Celkové hodnocení: 85 %

Call Me By Your Name (2017)

Hrají: Armie Hammer, Timothée Chalamet, Michael Stuhlbarg, Amira Casar, Esther Garrel další

Režie: Luca Guadagnino

Scénář: James Ivory

Předloha: André Aciman

Kamera: Sayombhu Mukdeeprom

Hudba: Robin Urdang

USA, Itálie, Francie, Brazílie / 132 minut / drama, romantický