RECENZE: Český dokument, který nadchnul Vary. King Skate srší energií, šílenstvím a punkem

Prohánět se v 70. letech po sídlišti na prkně vybaveném čtyřmi malými kolečky vzbuzovalo mezi dospělými posměšky i odsudky. Pro Zobáka a spol. se ale jednalo o způsob, jak žít aktivně bez dozoru shora. Spartakiády a Pionýr, to nebylo nic pro ně. Díky časopisům ze Západu, fištrónu některých skejťáků v čele s Martinem Kopeckým a kolísavé podpoře a toleranci ze strany Strany se ale podařilo vybudovat u nás překvapivě početnou subkulturu bláznů na prknech, z nichž někteří dosáhli také na úspěchy v mezinárodních soutěžích.

Dokument Šimona Šafránka se nese přesně v duchu svobody a s ní spojeného chaosu, podle jehož vzoru čeští skejťáci žili. Různě poslepované archivní záběry (kterých se dochovala obdivuhodně pestrá kolekce) prokládá záběry ze současnosti, ve kterých staří pardálové vzpomínají, předvádějí svoje archivní i zbrusu nová prkna a sem tam předvedou na stará kolena nějaký ten tríček. Vidět lehce pupkatého kmeta, jak z jedoucího prkna přeskakuje metr vysokou laťku a zase na něj elegantně dopadá, vyvolá obdiv a závist i v kdejakém mladíkovi. Sem tam se dočkáme i záběrů televizních, které podkreslují ducha doby – ať už mluvíme o Spartakiádě, rozhovorech nebo politických projevech.

Koho ale zajímají „tvrdá data“, nejspíš se zklame. Dokument je sice rozdělený do několika tematických celků (nejisté začátky, vztahy s režimem, soutěže a následné afterparty, ženy-skejťačky, první kontakty s profesionály ze Západu, šílenství a punk, osud skateboardingu po revoluci, …), důraz ale klade na to, jak ta cca desítka skejťáků, kteří ve filmu vzpomínají, vnímala svůj život tehdy, a jak se na něj dívá teď. Kamarádství, rebelie, ale i psychické problémy se tu mísí mezi sebou a dohromady dávají vydatný, i když trochu zředěný guláš dojmů a emocí.

Autenticitě určitě přidávají také rozhovory se samotnými skejťáky. Ať už se z nich stali seriózně vypadající pánové, nebo se pořád oblékají jako puberťáci před patnácti lety, potvrzují na začátku vyřčenou pravdu, že každý z nich byl, je a bude originál. Většina z nich ze sebe sice nedokáže vypotit větu, aniž by ji prošpikovali několika „prostě“, hrstí „vlastně“ a lopatou „vole“, ale svým nadšením pro svoji celoživotní posedlost si vás musejí získat.

Bez nadsázky je třeba dodat, že dokument posouvá o úroveň výš jeho soundtrack. Rockové hitovky a alternativní kousky staršího stejně jako novějšího data fungují jako skutečný soundtrack, který dokresluje atmosféru a dobovým sestřihům dodává šmrnc. Visací zámek, Sex Pistols, ale i Monika Načeva nebo moderní progrock Pravda. Hudebnímu podkresu, jehož playlist můžete momentálně najít také na Spotify, se nedá nic vytknout.

Jestliže je vám tato tématika blízká (a nemusíte být přímo fandové U-ramp a Tonnyho Hawka, stačí se zajímat o underground a rebelující subkultury), odejdete z filmu King Skate nabití pozitivní energií a možná i obohacení o poznání, že má u nás tento sport-nesport bohatou tradici a historii plnou zakrvácených loktů, propitých víkendů a dobrodružství. O moc lépe se asi undergroundový dokument udělat nedá, i když je pravda, že hlavně zezačátku mu jeho kolečka maličko drhnou.

Celkové hodnocení: 80 %

King Skate (2018)

Režie: Šimon Šafránek

Scénář: Šimon Šafránek

Kamera: Jiří Chod

Česká republika / 80 minut / dokumentární