RECENZE: Oscarová favoritka Favoritka. Herecký koncert, který ne a ne skončit

RECENZE – Hereckými hvězdami v čele s Rachel Weisz, Olivií Colman a Emmou Stone nabité kostýmní drama je nominováno na 10 Oscarů (včetně většiny hlavních kategorií) a dá se očekávat, že uspěje alespoň ve třetině z nich. Intriky v boji o přízeň anglické královny Anny natočil jeden z nejvýraznějších (a nejbizarnějších) režisérů dneška.

Královna Anna (Olivia Colmanová) nepatří mezi výrazné postavy v britské historii. Jednou z lépe zmapovaných epizod jejího života je pak rivalita mezi dvěma ženami, které se těšily její přízni – sestřenicemi Sarah (Rachel Weiszová) a Abigail (Emma Stoneová). Snímek řeckého režiséra Yorgose Lanthimose se zabývá právě tímto vztahovým trojúhelníkem a dává tak především vyniknout hereckému mistrovství trojice představitelek hlavních rolí.

A že je na co se dívat – mimo jiné díky tomu, že se jejich charaktery navzájem skvěle doplňují. Zpočátku nevinná, později čím dál protřelejší Abigail soupeří s chladnou a zkušenou intrikánkou Sarah, která naopak s každou další minutou čím dál víc podléhá emocím. A v centru dění hloupá, naivní a veskrze neschopná královna trpící dnou, kvůli které se každým dnem blíží životu mrzáka. V sázce navíc není jen to, která z favoritek bude požívat největších výhod, ale dost možná také osud celé Anglie, jež je tou dobou ve válce s Francií o to, kdo usedne na osiřelém španělském trůnu.

Tentokrát si Lanthimos ke svému filmu vůbec poprvé sám nepsal scénář (ten obstarali málo známí Deborah Davisová, Tony McNamara), nedá se ale tvrdit, že by to bylo nějak výrazně znát. Snad jen dialogy nejsou až tak dlouhé a nepřirozeně proklamativní jako například v režisérově předchozím počinu Zabití posvátného jelena. Na druhou stranu se jedná o dva velmi odlišné filmy, které se proto v tomto ohledu jen těžko srovnávají.

Favoritka velmi zajímavě míchá velkolepost a minimalismus. Po příběhové stránce se tedy jedná o komorní drama s historickým přesahem světového rozměru. Vždyť tyto tři ženy v podstatě píší dějiny! Kontrast vysokého a nízkého je pak mnohem více znát na vizuální stránce filmu. Přestože se většina děje odehrává v několika málo místnostech Hamptonského paláce v Londýně, z každé stěny, každého kusu nábytku, každé napudrované paruky a každé luxusní garderoby čpí kýčovité, skoro až pobuřující bohatství, ze kterého přechází zrak.

Dekadentní intelektuál Lanthimos se pak vyžívá v odpudivých záběrech a ironických komentářích, kterými tento úpadkový přepych sráží do ne vždy jen metaforického morálního bahna (živočišného původu), jehož symbolem se bohatství několika málo vyvolených stalo. Činí tak samozřejmě s bizarním humorem, který je mu vlastní. Přitom – opět jako správný dekadentní intelektuál, který umění miluje nehledě na to, že si do něj občas rád kopne – nechává kameramana Robbieho Ryana malovat jeden barokní obraz za druhým a říká si tak nejen o obdiv diváka, ale také o oscarovou nominaci.

A přirovnání s obrazy tentokrát není jen laciný obrat. Favoritka je totiž velmi pomalý film, který si dává na čas. Bohužel to tentokrát znamená, že se snímek vyžívá v jednotlivých epizodických scénách, které natahuje za hranici únosnosti, a i když mu v závěru nechybí tah na branku a vypointovaný závěr, je to celé velmi, ale opravdu velmi dlouhé a v průběhu promítání jsem Favoritku začal podezřívat, že do své dvouhodinové stopáže nějakou černou magií tajně ukryla další hodinu procházek po chodbě, posedávání po ložnicích a postávání v parlamentu. Lanthimos se v tomto ohledu zjevně spoléhá na to, že diváka k obrazovce nemilosrdně přiková výkon ústřední trojice. To by ale musel výrazněji okořenit dialogy (a ne, tím nemyslím těch pár anglických vulgarismů), které zde sice nejsou špatné, ale z průměru je povyšují právě jen ústřední představitelky.

Zůstává otázkou, jestli je Favoritka experimentální artovou tříaktovkou, jež se snaží být mainstreamem, nebo obyčejným kostýmním dramatem, kterého se ujal neortodoxní režisér. Tak jako tak je výsledkem skvěle zahraná a skvěle nasnímaná nuda, na které je vidět, jak moc se snaží, aby se o ní mluvilo. Že o ní ještě nějaký ten měsíc uslyšíme je asi jisté, jak moc se ale skutečně zapíše do dějin filmu, o tom můžeme zatím jen spekulovat.

Související

Více souvisejících

recenze film Favoritka Yorgos Lanthimos Ceny Oscar Olivia Colman Emma Stone (herečka) Rachel Weisz Nicholas Hoult

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN

Opoziční hnutí ANO je nadále favoritem podzimních sněmovních voleb. Potvrzuje to nejnovější průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Podle šetření by expremiérovi Andreji Babišovi a jeho kolegům dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů. 

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Los Angeles

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry

Mezi nejsilnějšími ekonomikami světa tradičně figurují Spojené státy, Čína, Německo, Indie či Japonsko. Avšak mezi tyto velikány se nenápadně proplížil jeden neobvyklý účastník – Kalifornie. Stát, který není suverénním členem OSN, ale součástí Spojených států, se nachází na nečekaném místě v žebříčku zemí podle HDP. Kalifornie totiž překonala Japonsko a zařadila se na čtvrté místo. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté

Jako každý rok se u příležitosti Pochodu pro život střetli v ulicích v centru Prahy příznivci a odpůrci potratů. V akci tak byla i policie. Dnešní demonstrace také ochromily městskou hromadnou dopravu, několik tramvajových linek muselo jezdit odklonem. 

včera

včera

Donald Trump (21. února 2025).

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil

Americký prezident Donald Trump již připouští, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku pohrozil sankcemi, které by se mimo jiné mohly týkat bankovního sektoru. Stalo se tak poté, co Trump dnes jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

včera

včera

včera

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy