RECENZE – Hereckými hvězdami v čele s Rachel Weisz, Olivií Colman a Emmou Stone nabité kostýmní drama je nominováno na 10 Oscarů (včetně většiny hlavních kategorií) a dá se očekávat, že uspěje alespoň ve třetině z nich. Intriky v boji o přízeň anglické královny Anny natočil jeden z nejvýraznějších (a nejbizarnějších) režisérů dneška.
Královna Anna (Olivia Colmanová) nepatří mezi výrazné postavy v britské historii. Jednou z lépe zmapovaných epizod jejího života je pak rivalita mezi dvěma ženami, které se těšily její přízni – sestřenicemi Sarah (Rachel Weiszová) a Abigail (Emma Stoneová). Snímek řeckého režiséra Yorgose Lanthimose se zabývá právě tímto vztahovým trojúhelníkem a dává tak především vyniknout hereckému mistrovství trojice představitelek hlavních rolí.
A že je na co se dívat – mimo jiné díky tomu, že se jejich charaktery navzájem skvěle doplňují. Zpočátku nevinná, později čím dál protřelejší Abigail soupeří s chladnou a zkušenou intrikánkou Sarah, která naopak s každou další minutou čím dál víc podléhá emocím. A v centru dění hloupá, naivní a veskrze neschopná královna trpící dnou, kvůli které se každým dnem blíží životu mrzáka. V sázce navíc není jen to, která z favoritek bude požívat největších výhod, ale dost možná také osud celé Anglie, jež je tou dobou ve válce s Francií o to, kdo usedne na osiřelém španělském trůnu.
Tentokrát si Lanthimos ke svému filmu vůbec poprvé sám nepsal scénář (ten obstarali málo známí Deborah Davisová, Tony McNamara), nedá se ale tvrdit, že by to bylo nějak výrazně znát. Snad jen dialogy nejsou až tak dlouhé a nepřirozeně proklamativní jako například v režisérově předchozím počinu Zabití posvátného jelena. Na druhou stranu se jedná o dva velmi odlišné filmy, které se proto v tomto ohledu jen těžko srovnávají.
Favoritka velmi zajímavě míchá velkolepost a minimalismus. Po příběhové stránce se tedy jedná o komorní drama s historickým přesahem světového rozměru. Vždyť tyto tři ženy v podstatě píší dějiny! Kontrast vysokého a nízkého je pak mnohem více znát na vizuální stránce filmu. Přestože se většina děje odehrává v několika málo místnostech Hamptonského paláce v Londýně, z každé stěny, každého kusu nábytku, každé napudrované paruky a každé luxusní garderoby čpí kýčovité, skoro až pobuřující bohatství, ze kterého přechází zrak.
Dekadentní intelektuál Lanthimos se pak vyžívá v odpudivých záběrech a ironických komentářích, kterými tento úpadkový přepych sráží do ne vždy jen metaforického morálního bahna (živočišného původu), jehož symbolem se bohatství několika málo vyvolených stalo. Činí tak samozřejmě s bizarním humorem, který je mu vlastní. Přitom – opět jako správný dekadentní intelektuál, který umění miluje nehledě na to, že si do něj občas rád kopne – nechává kameramana Robbieho Ryana malovat jeden barokní obraz za druhým a říká si tak nejen o obdiv diváka, ale také o oscarovou nominaci.
A přirovnání s obrazy tentokrát není jen laciný obrat. Favoritka je totiž velmi pomalý film, který si dává na čas. Bohužel to tentokrát znamená, že se snímek vyžívá v jednotlivých epizodických scénách, které natahuje za hranici únosnosti, a i když mu v závěru nechybí tah na branku a vypointovaný závěr, je to celé velmi, ale opravdu velmi dlouhé a v průběhu promítání jsem Favoritku začal podezřívat, že do své dvouhodinové stopáže nějakou černou magií tajně ukryla další hodinu procházek po chodbě, posedávání po ložnicích a postávání v parlamentu. Lanthimos se v tomto ohledu zjevně spoléhá na to, že diváka k obrazovce nemilosrdně přiková výkon ústřední trojice. To by ale musel výrazněji okořenit dialogy (a ne, tím nemyslím těch pár anglických vulgarismů), které zde sice nejsou špatné, ale z průměru je povyšují právě jen ústřední představitelky.
Zůstává otázkou, jestli je Favoritka experimentální artovou tříaktovkou, jež se snaží být mainstreamem, nebo obyčejným kostýmním dramatem, kterého se ujal neortodoxní režisér. Tak jako tak je výsledkem skvěle zahraná a skvěle nasnímaná nuda, na které je vidět, jak moc se snaží, aby se o ní mluvilo. Že o ní ještě nějaký ten měsíc uslyšíme je asi jisté, jak moc se ale skutečně zapíše do dějin filmu, o tom můžeme zatím jen spekulovat.
Související

RECENZE: Ve skečovitém pořadu Jakub a Sara se máme najít. Roztahaný formát spíš ubíjí

RECENZE: Stylově sevřený thriller Zabitý večer připomíná Hitchcocka digitálního věku
recenze , film Favoritka , Yorgos Lanthimos , Ceny Oscar , Olivia Colman , Emma Stone (herečka) , Rachel Weisz , Nicholas Hoult
Aktuálně se děje
před 14 minutami

Dva zranění, čtyři zadržení. Policie vyšetřuje incident před barem v Milevsku
před 1 hodinou

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček
před 1 hodinou

Češi opět ukázali velké srdce. Do sbírky potravin se zapojil rekordní počet obchodů
před 2 hodinami

Drama kolem šéfa ČT pokračuje. Souček porušil dohodu se mnou, tvrdí Xaver
před 3 hodinami

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný
Aktualizováno před 4 hodinami

Tragédie ve Vancouveru. Auto najelo do davu na ulici, na místě jsou mrtví a zranění
před 4 hodinami

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN
před 5 hodinami

FOTO UVNITŘ: První snímky hrobu papeže Františka. Míří k němu první věřící
před 7 hodinami

V Ústí nad Labem uzavřeli důležitý most. Doprava kolabuje i o víkendu
před 7 hodinami

Ukrajina si připomněla Černobyl. Zelenskyj ocenil hrdinství svých krajanů
před 8 hodinami

Policie vyšetřuje vraždu vinaře v Miroslavi. Podezřelý je na psychiatrii
před 9 hodinami

Jsme připraveni jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek, vzkazuje Putin
před 11 hodinami

Varovná předpověď počasí. V Česku ještě stále může mrznout
včera

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry
včera

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté
včera

Otevíral i srdce nevěřících, řekl Fiala o papeži Františkovi
včera

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil
včera

RECENZE: Ve skečovitém pořadu Jakub a Sara se máme najít. Roztahaný formát spíš ubíjí
včera

Mohlo to být historické setkání, řekl Zelenskyj po jednání s Trumpem ve Vatikánu
včera
Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny
Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.
Zdroj: Jakub Jurek