RECENZE: Žena na válečné stezce alias islandská ekoteroristka vyzbrojená Čechovovou puškou

RECENZE – Pokud jste takhle koncem ledna dostali chuť na něco hořkosladkého, chytrého a mile lidského, nenechte si ujít islandskou napůl-komedii-napůl-drama Žena na válečné stezce, v níž se padesátiletá bojovnice proti znečišťování islandské přírody pokouší ukočírovat svůj pokoutný i soukromý život.

Halla (Halldóra Geirharðsdóttirová) vede na první pohled normální život islandské patriotky snažící se žít tradičním a „čistým“ životem. Bydlí sice ve městě a vlastní mobil, jezdí ale zásadně jen na kole a ve volném čase vede folklorní pěvecký sbor. Když ovšem skončí i tato část dne, vydává se Hella s lukem a šípem do divočiny, kde se laská a mazlí s kdejakým drnem mechu a dle svého mínění patrioticky sabotuje dodávky elektřiny do místní huti. Po nějakém čase již mezinárodně proslulá ekoteroristka Paní z hor je ale z ničeho nic postavena před nečekanou volbu – pokračovat v nebezpečné a ilegální činnosti, nebo se ujmout osiřelé ukrajinské holčičky, kterou jí přislíbila adopční agentura? Jak se dalo čekat, kariéra záškodnice musí ustoupit vytouženému mateřství. Ale až poté, co se Halla odhodlá k finálnímu útoku.

Žena na válečné stezce je na každý pád velmi zvláštní film. Už jen tím, jak netradiční hrdinku si vybral – a to nejen po stránce charakterové (ekoteroristka, jejíž počínání film více méně odmítá hodnotit, ale díky zvolené perspektivě je prezentuje spíš kladně), ale také demografické. Není obvyklé, aby byla jedinou hlavní postavou filmu stárnoucí žena bez rodiny.

Zajímavý je také žánrový přístup tvůrců. Na komedii snímek neobsahuje mnoho vtipů. Dá se říct, že drtivá většina humoru je spíše epizodického charakteru a vyskytuje se na pozadí odlehčeného, ale převážně dramatického příběhu. Komické situace, ať už jde o pár okrajových poznámek, vedlejší dějovou linku s nebohým španělským turistou, který se pravidelně ocitá ve špatnou chvíli na špatném místě, nebo hudební vsuvky, tak neposouvají příběh nikam dál a fungují spíš jako narušující prvek, jako odlehčení atmosféry.

Právě experimentální hudební čísla si pak z filmu zapamatujete asi nejvíce. Hlavní představitelku totiž na každém kroku vždy doprovází buď trojice fousatých hipsterských muzikantů symbolizujících její boj za Island, nebo tři ukrajinské pěvkyně v krojích, které odkazují k možnosti „normálního“ mateřského života. Nakolik jsou tyto postavy skutečné, si musí každý divák rozhodnout sám. Důležité je, že jejich role postupně narůstá a filmaři nachází nové a nové způsoby, jak si s tímto originálním prvkem vyhrát.

Titulek této recenze mimo jiné zmiňuje známou vyprávěcí strategii, podle které se v literárním díle (nebo filmu) nesmí poukázat na žádný jev, pokud jej později neplánujete využít. Jinými slovy pokud na stěně visí puška, dříve nebo později z ní musí někdo vystřelit. Snímek Benedikta Erlingssona takovýchto „pušek“ obsahuje celou řadu a salva, kterou z nich v závěrečné třetině vystřílí, je skutečně obdivuhodná. I když v některých momentech možná maličko rušivá.

Žena na válečné stezce těží zejména ze skvělého hereckého výkonu Halldóry Geirharðsdóttirové, lehce podvratného a krapítek cimrmanovského humoru a krás islandské přírody. Film si nehraje na realismus, přesto se drží při zemi a budí tak dojem, že by se něco podobného mohlo klidně stát i ve skutečném světě. Bohužel se nevyhýbá některým klišé a ve zbytečně překombinovaném závěru jej některé z jeho tolik hýčkaných pušek postřelí do nohy. Přesto si z něj zapamatujete spíše jeho klady.

Celkové hodnocení: 75 %

Kona fer í stríð (2018)

Hrají: Halldóra Geirharðsdóttir, Jóhann Sigurðarson, Juan Camillo Roman Estrada, Jörundur Ragnarsson a další

Režie: Benedikt Erlingsson

Scénář: Benedikt Erlingsson, Ólafur Egilsson

Kamera: Bergsteinn Björgúlfsson

Hudba: Davíð Þór Jónsson

Island, Francie, Ukrajina / 101 minut / komedie, drama

Související

Ondřej Vetchý ve filmu Výjimečný stav.

RECENZE: Hřebejkův Výjimečný stav staví humor na problematické nadsázce

Jan Hřebejk poprvé od trilogie Zahradnictví z roku 2017 natočil film pro kina. Je jím komedie Výjimečný stav, která skrze osobní osudy nabízí pohled do zákulisí Českého rozhlasu. S nadsazeným tónem ohledává apelativní téma dezinformací, ústředním motivem je však lidská žárlivost. Jde o dobře ukočírovanou taškařici? Nebo se podnětný základ vytrácí?

Více souvisejících

recenze film Žena na válečné stezce ekoterorismus island černá komedie ochrana životního prostředí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy