RECENZE: Úchvatné citové vydírání. Na Oscara nominovaná Mirai, dívka z budoucnosti, nadchne hlavně rodiče

Není příjemné dělit se o donedávna nekompromisní lásku rodičů. A některé děti, jako třeba malý Kun, nesou narození mladšího sourozence hůř než jiné. Mirai, dívka z budoucnosti sleduje právě Kunovo sžívání se s rolí „odstrčeného“ staršího bratra, se kterou se vyrovnává v lepším případě trucováním, v tom horším záchvaty vzteku. Jenže v případě Kuna je něco jinak. Pokaždé, když se rozčílí, navštíví ho – tu z budoucnosti, tu z minulosti – nějaký člen jeho rodiny a poučí ho o tom, že ve skutečnosti není středem vesmíru.

Snímek má na svědomí jeden z nejoblíbenějších japonských autorů anime Mamoru Hosoda, který svět nadchl snímky jako O dívce, která proskočila časem nebo Vlčí děti. Jeho filmy bývají často přirovnávány k těm od studia Ghibli, přestože on sám pracuje pro konkurenci. A stejně jako jeho starší kousky, ani Mirai není jen levná nápodoba, ale plnohodnotný čarovný příběh nabitý emocemi.

Hlavní téma snímku je jasné a odhaluje jej už synopse. Jak se má malý chlapec vyrovnat s příchodem mladší sestřičky? Něco takového tu bylo snad stokrát, nedávno třeba v dreamworksovském Mimi šéfovi. A i když je pravdou, že se Mirai vůbec nestydí omlátit své poselství divákovi o hlavu tím nejpřímějším moralistním způsobem, zaobaluje to do příjemné, snadno stravitelné podoby plné humoru a citu pro detail. V případě tohoto anime se navíc dá tvrdit, že víc než malé děti, se snaží vychovávat jejich rodiče a upozornit je na to, jak se bude jejich provorozený/á cítit a navrhuje jim, co dělat, či spíš nedělat, aby mu zvykání si na novou situaci usnadnili.

Kromě toho snímek nabízí také další zajímavé náhledy na celou problematiku. Ukazuje, že rodiče jsou také jen lidé, a když se zrovna rozzlobí víc, než si situace vyžaduje, může to být vyvoláno zcela nesouvisející okolností v jejich životě. Podobně dává ústřednímu tématu nový rozměr záměrné usouvztažnění do multigenerační rodinné historie – dozvíme se, jaká byla Kunova maminka v jeho věku nebo proč všichni vzhlíželi k jeho pradědečkovi.

Mirai se navíc nebojí střídat či míchat tóny vyprávění. Plynule přechází od komedie k vážným věcem, aby na diváka o chvíli později vrhla hořkosladkou dojemnou scénu. Nebojí se ani vyloženě děsivých, hororově laděných momentů. A daří se jí to. Dokonce tak, že se odváží prokládat doslovnost symbolismem. To sice není u fantaskně laděných anime tak neobvyklé, ukočírovat něco takového ve filmu pro děti ale není nejsnazší.

Co se fantaskních scén týče, jedná se o klasický případ lehce snových kapitol, u kterých si nemůžete být jisti, jestli jsou skutečné, nebo jsou to výplody Kunovy představivosti. Nemá ale cenu se nad tím nějak výrazně zamýšlet, protože to dost možná neví ani sám režisér – a zcela jistě mu na tom nezáleží.

Studio Chizu má sice na svědomí zatím jen tři snímky (všechny režírované jeho zakladatelem Hosodou), může se ale pochlubit velmi schopným týmem animátorů. Kresba Mirai je velmi kvalitní a dodává jí na kouzlu a účinku. A vůbec nevadí, že se většinu času drží při zemi, a to zvlášť ve srovnání s jejich předchozím počinem Kluk ve světě příšer. Podobně posiluje výsledný prožitek i hravá, živá a místy lehce kakofonická hudba Masakatsu Takagiho.

Mirai, dívka z budoucnosti se soustředí na své ústřední poselství, kterému podřizuje téměř vše. Někomu se jistě bude zdát, že film příliš moralizuje, nebo že je jeho příběh tak trochu řídký, slabý nebo neoriginální, což je kritika jistě oprávněná, ale ve světle způsobu jeho zpracování výrazně ztrácí půdu pod nohama. Jiným bude vadit rozmazlený hlavní hrdina nebo jeho náhlé, ne zcela podložené polepšení. Tady už je problém skutečnější. A konečně je tu otázka cílové skupiny, protože i když má snímek co nabídnout i dětem všemožného věku, skutečně si ho užijí spíš osoby s podobnou zkušeností – rodiče a ti, kterým příchod mladšího sourozence naboural do té doby nezpochybnitelnou vládu nad světem. Ať tak či tak, jen těžko lze zpochybnit, že oproti současné americké a evropské animované produkci jde o svěží změnu.

PS: Chcete-li vzít do kina své ratolesti, pohlídejte si, abyste šli na dabovanou projekci. Film se u nás totiž promítá i v japonštině s českými titulky.

Celkové hodnocení: 85 %

Mirai no mirai (2018)

Originální znění: Haru Kuroki, Moka Kamiširaiši, Gen Hošino, Kódži Jakušo, Kumiko Asó, Jošiko Mijazaki a další

Režie: Mamoru Hosoda

Scénář: Mamoru Hosoda

Hudba: Masakatsu Takagi

Japonsko / 98 minut / animovaný, dobrodružný, drama, fantaskní