RECENZE FILMU - Kdo jiný než Francouzi, z jejichž pohádkové pokladnice tento příběh pochází, by měli připravit novou adaptaci. Takovou, která by předčila provedení s charismatickým Jeanem Maraisem z roku 1946. Zda novinka režiséra Christophea Ganse tyto ambice potvrdí, je v tuto chvíli nejasné, ale jisté je, že si zatím vede podstatně lépe než tolik očekávaná Angelika.
I naši diváci, zvláště dříve narození, si budou pamatovat minimálně dvě adaptace pocházející z našeho prostředí. Komornější televizní inscenaci z roku 1971 režírované Antonínem Moskalykem dominovala v roli krásné dívky rozhodnuté vykoupit prohřešek svého otce Jana Šulcová; její partner měl podobu šelmy, v níž se skrýval Jiří Klem. Pod mírně změněným titulem Panna a netvor připravil značně syrovější verzi Juraj Herz (1978), který do hlavních rolí obsadil Zdenu Studénkovou a Vlastimila Harapese, jehož hlavu zdobila napodobenina dravého ptáka. Když se ještě zastavíme u zmíněného francouzského filmu, tak Jean Marais chtěl, aby se jeho Zvíře podobalo jelenovi a ustoupil až po přesvědčovacím rozhovoru s režisérem Cocteauem.
Ale zpět k zatím poslednímu provedení. Vplouváme do legendy ve formě vyprávění matky malým dětem o krásné dívce zvané Belle, její početné rodině a tajemném zámku (i když ve filmu vypadá jako hrad vyloupnutý z úchvatné počítačové adventury), po němž bloudí podivná bytost mající zvířecí vzhled, leč pohybující se jako člověk. Základní dějová kostra pohádky zůstává zachována: kupec mající vedle skromné a milé Belle ještě marnivé Annu a Clotilde, je postižený ztrátou prakticky celého majetku a po utrhnutí růže na tajemném zámku má být vydán napospas děsivému Zvířeti. Belle je rozhodnuta přijmout místo něj trest a vydává se na místo, kde ji čeká zakletý Princ. Jenže Gans, jehož jméno vedle režijní stoličky najdeme i v kolonce scénář, příběh rozvinul a obohatil o některé prvky, které v původní pohádce nenajdeme. Především má kupec vedle tří dcer ještě stejný počet synů (Maxim, Jean-Baptiste a Tristan) a právě první z nich má na svědomí další dějový zvrat. Přivádí do děje zločineckou bandu padoucha Perducase, jenž kvůli Maximovým dluhům žádá po kupci jejich splacení a stařec při útěku před ním zabloudí do království Zvířete. Pokud je mi známo, tak v převážné většině verzí také nikdy nebylo vysvětleno, jaká kletba vedla šlechtice k proměně ve zvíře, z níž mu může pomoci jen zamilované nevinné děvče – tady se nám formou retrospektiv dostane patřičného vysvětlení, z něhož se v konečném důsledku vyvine i samotný závěr. A nelze opomenout ani roztomilé Taminy, jakési pohádkové verze jezevčíků, kteří se snaží osamělé Belle pomáhat. Nepochybně to bude jeden z pádných důvodů jak na film nalákat děti.
Na rozdíl od jiných adaptací zde bude mít Vincent Cassel daleko více možností se nám představit bez zvířecí masky. Jeho partnerkou je filmovým divákům už důvěrně známá Léa Seydoux, jejíž tvář můžeme ve stejné době obdivovat ve velkoryse pojatém Grandhotelu Budapest (ale připomenout si ji lze i v dalších skvělých snímcích, od Hanebných panchartů přes Půlnoc v Paříži až po Život Adele). Nemohu se však zbavit pocitu, že pro roli krásky by se spíš hodila Yvonne Catterfeld, ztělesňující Princovu manželku. Zato Eduardo Noriega v roli Perducase je určitě skvělou volbou, španělskému herci se podařilo bezezbytku vyjádřit maximální možnou míru zbabělosti, krutosti a podlosti své postavy.
Nikoho nepřekvapí, že film disponující rozpočtem 33 milionů dolarů je doslova prošpikován trikovými scénami, což je především případ oživlých kamenných mužů nebo snových scén, které Belle vyvolává ve svém pokoji na zámku v léčivém jezírku, bohužel nejvíc na tuto oblast doplácí Zlatá laň, jejíž počítačové pohyby odhalí i divák s větším počtem dioptrií. Nechybí ale také velký kus poctivé filmařiny, což nejčastěji (kromě finálního boje) provází Perducasovu bandu. A docela na okraj poznámku pro filmové fanoušky – většina lokací se nenatáčela ve sladké Francii, nýbrž v proslulém studiu Babelsberg u německého Postdamu.
Možným problémem pro Krásku a zvíře bude najít cílenou skupinu diváků. Z jistých důvodů mi pro děti film přijde poměrně dost dospělý a některé slabší povahy by s ním mohly mít problémy. Žádat, aby na něj chodily jen teenageři a plnoleté osoby je také nemožné, pro ně je zase snímek moc dětský. Přímo to volá po termínu rodinný, ale obávám se, že to nebude fungovat. Úlitba digitální éře čehokoliv je až příliš zřejmá, poněkud zahalený do nenápadna je základní bod celého filmu, totiž onen upřímný cit, jenž má Prince zbavit jeho obludného zjevu – ten kolem vás prošumí nějak mimochodem, že vám dost možná unikne. Přesto jde o dílo, které si své obdivovatele najde a vůbec bych se nedivil, kdyby se zase jednou opakovala historie a nějaký tvůrčí tým využil kulis tajemných zákoutí Princova zámku k pohádkové adventuře.
KRÁSKA A ZVÍŘE
(La belle et la bête)
Hrají: Léa Seydoux, Vincent Cassel, André Dussollier, Eduardo Noriega, Myriam Charleins, Yvonne Catterfeld, Audrey Lamy, Sara Giraudeau, Nicolas Gob, Louka Meliava, Jonathan Demurger.
Kamera: Christophe Beaucarne
Hudba: Pierre Adenot
Scénář a režie: Christophe Gans
112 minut
Premiéra: 12. února 2014 (Francie), 13. března 2014 (Česká republika)
Související
Šetření na animaci nebo výměna sedaček. Co jste o pohádkách od Disneyho nevěděli
RECENZE: Kráska a zvíře aneb co by byla romantika bez pogromu?
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 1 hodinou
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 2 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 4 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Zdroj: Jakub Jurek