RECENZE FILMU - Kdo jiný než Francouzi, z jejichž pohádkové pokladnice tento příběh pochází, by měli připravit novou adaptaci. Takovou, která by předčila provedení s charismatickým Jeanem Maraisem z roku 1946. Zda novinka režiséra Christophea Ganse tyto ambice potvrdí, je v tuto chvíli nejasné, ale jisté je, že si zatím vede podstatně lépe než tolik očekávaná Angelika.
I naši diváci, zvláště dříve narození, si budou pamatovat minimálně dvě adaptace pocházející z našeho prostředí. Komornější televizní inscenaci z roku 1971 režírované Antonínem Moskalykem dominovala v roli krásné dívky rozhodnuté vykoupit prohřešek svého otce Jana Šulcová; její partner měl podobu šelmy, v níž se skrýval Jiří Klem. Pod mírně změněným titulem Panna a netvor připravil značně syrovější verzi Juraj Herz (1978), který do hlavních rolí obsadil Zdenu Studénkovou a Vlastimila Harapese, jehož hlavu zdobila napodobenina dravého ptáka. Když se ještě zastavíme u zmíněného francouzského filmu, tak Jean Marais chtěl, aby se jeho Zvíře podobalo jelenovi a ustoupil až po přesvědčovacím rozhovoru s režisérem Cocteauem.
Ale zpět k zatím poslednímu provedení. Vplouváme do legendy ve formě vyprávění matky malým dětem o krásné dívce zvané Belle, její početné rodině a tajemném zámku (i když ve filmu vypadá jako hrad vyloupnutý z úchvatné počítačové adventury), po němž bloudí podivná bytost mající zvířecí vzhled, leč pohybující se jako člověk. Základní dějová kostra pohádky zůstává zachována: kupec mající vedle skromné a milé Belle ještě marnivé Annu a Clotilde, je postižený ztrátou prakticky celého majetku a po utrhnutí růže na tajemném zámku má být vydán napospas děsivému Zvířeti. Belle je rozhodnuta přijmout místo něj trest a vydává se na místo, kde ji čeká zakletý Princ. Jenže Gans, jehož jméno vedle režijní stoličky najdeme i v kolonce scénář, příběh rozvinul a obohatil o některé prvky, které v původní pohádce nenajdeme. Především má kupec vedle tří dcer ještě stejný počet synů (Maxim, Jean-Baptiste a Tristan) a právě první z nich má na svědomí další dějový zvrat. Přivádí do děje zločineckou bandu padoucha Perducase, jenž kvůli Maximovým dluhům žádá po kupci jejich splacení a stařec při útěku před ním zabloudí do království Zvířete. Pokud je mi známo, tak v převážné většině verzí také nikdy nebylo vysvětleno, jaká kletba vedla šlechtice k proměně ve zvíře, z níž mu může pomoci jen zamilované nevinné děvče – tady se nám formou retrospektiv dostane patřičného vysvětlení, z něhož se v konečném důsledku vyvine i samotný závěr. A nelze opomenout ani roztomilé Taminy, jakési pohádkové verze jezevčíků, kteří se snaží osamělé Belle pomáhat. Nepochybně to bude jeden z pádných důvodů jak na film nalákat děti.
Na rozdíl od jiných adaptací zde bude mít Vincent Cassel daleko více možností se nám představit bez zvířecí masky. Jeho partnerkou je filmovým divákům už důvěrně známá Léa Seydoux, jejíž tvář můžeme ve stejné době obdivovat ve velkoryse pojatém Grandhotelu Budapest (ale připomenout si ji lze i v dalších skvělých snímcích, od Hanebných panchartů přes Půlnoc v Paříži až po Život Adele). Nemohu se však zbavit pocitu, že pro roli krásky by se spíš hodila Yvonne Catterfeld, ztělesňující Princovu manželku. Zato Eduardo Noriega v roli Perducase je určitě skvělou volbou, španělskému herci se podařilo bezezbytku vyjádřit maximální možnou míru zbabělosti, krutosti a podlosti své postavy.
Nikoho nepřekvapí, že film disponující rozpočtem 33 milionů dolarů je doslova prošpikován trikovými scénami, což je především případ oživlých kamenných mužů nebo snových scén, které Belle vyvolává ve svém pokoji na zámku v léčivém jezírku, bohužel nejvíc na tuto oblast doplácí Zlatá laň, jejíž počítačové pohyby odhalí i divák s větším počtem dioptrií. Nechybí ale také velký kus poctivé filmařiny, což nejčastěji (kromě finálního boje) provází Perducasovu bandu. A docela na okraj poznámku pro filmové fanoušky – většina lokací se nenatáčela ve sladké Francii, nýbrž v proslulém studiu Babelsberg u německého Postdamu.
Možným problémem pro Krásku a zvíře bude najít cílenou skupinu diváků. Z jistých důvodů mi pro děti film přijde poměrně dost dospělý a některé slabší povahy by s ním mohly mít problémy. Žádat, aby na něj chodily jen teenageři a plnoleté osoby je také nemožné, pro ně je zase snímek moc dětský. Přímo to volá po termínu rodinný, ale obávám se, že to nebude fungovat. Úlitba digitální éře čehokoliv je až příliš zřejmá, poněkud zahalený do nenápadna je základní bod celého filmu, totiž onen upřímný cit, jenž má Prince zbavit jeho obludného zjevu – ten kolem vás prošumí nějak mimochodem, že vám dost možná unikne. Přesto jde o dílo, které si své obdivovatele najde a vůbec bych se nedivil, kdyby se zase jednou opakovala historie a nějaký tvůrčí tým využil kulis tajemných zákoutí Princova zámku k pohádkové adventuře.
KRÁSKA A ZVÍŘE
(La belle et la bête)
Hrají: Léa Seydoux, Vincent Cassel, André Dussollier, Eduardo Noriega, Myriam Charleins, Yvonne Catterfeld, Audrey Lamy, Sara Giraudeau, Nicolas Gob, Louka Meliava, Jonathan Demurger.
Kamera: Christophe Beaucarne
Hudba: Pierre Adenot
Scénář a režie: Christophe Gans
112 minut
Premiéra: 12. února 2014 (Francie), 13. března 2014 (Česká republika)
Související
Šetření na animaci nebo výměna sedaček. Co jste o pohádkách od Disneyho nevěděli
RECENZE: Kráska a zvíře aneb co by byla romantika bez pogromu?
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Po potyčce cizinců v Chebu panuje podezření z pokusu o vraždu
před 1 hodinou
Klempíř na debatu s umělci nedorazil. Vymluvil se na jednání vlády
před 2 hodinami
České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA
před 2 hodinami
Pavel popíchl Motoristy po setkání s legendárním formulovým pilotem
před 3 hodinami
Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek
před 3 hodinami
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
před 4 hodinami
Zimní počasí se pomalu začíná loučit, potvrzuje měsíční výhled meteorologů
před 4 hodinami
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
před 4 hodinami
Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig
před 5 hodinami
Tlak Washingtonu neustává. O budoucnosti Grónska budeme ještě mluvit, potvrdil Vance
před 6 hodinami
Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy spisy, aby zakryli jména významných osob
před 7 hodinami
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
před 7 hodinami
Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti
před 8 hodinami
Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc
před 9 hodinami
Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory
před 10 hodinami
Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě
před 10 hodinami
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
před 11 hodinami
Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené
před 12 hodinami
Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá
před 12 hodinami
Skoky ze středního můstku nabídly překvapivé medailisty, big air vyhrála Muraseová
Po ženách se na skokanském můstku v Predazzu představili na letošních Zimních olympijských hrách v rámci pondělního programu i muži, kteří svůj první závod na těchto Hrách absolvovali na středním můstku. Tedy na můstku, na kterém se už v rámci Světového poháru příliš neskáče, i proto se dalo očekávat, že o medaile nakonec nebudou bojovat jinak zavedená jména. Už před tímto závodem se příliš nepočítalo s tím, že by mohl o nejvyšší příčky bojovat veterán Roman Koudelka, jemuž se skok v prvním kole nepovedl a do druhého kola se tak nedostal. Závod nakonec ovládl Němec Philipp Raimund. V big airu se pak po mužském finále konalo i to ženské a stejně jako mezi muži i v ženách byla vidět na nejvyšší příčce japonská vlajka. Konkrétně zásluhou Kokomi Muraseové.
Zdroj: David Holub