Arabský seriál se židovskými postavami sklidil kritiku

Dílu, které vyšlo v období muslimského postního měsíce ramadánu, kdy televizím stoupá sledovanost, se ale také dostalo pochvaly za neobvyklý pohled do dějin společností zemí Perského zálivu, napsala dnes agentura Reuters.

Seriál s názvem Umm Hárún je smyšleným příběhem o nábožensky smíšené komunitě v blíže neupřesněném arabském státě v letech 1930-1950. První díl měl premiéru minulý pátek, kdy začal ramadán.

Seriál, jak připomíná agentura Reuters, se na obrazovky dostal ve chvíli, kdy státy Perského zálivu částečně změnily svůj postoj k Izraeli kvůli společnému nepříteli Íránu. Některé státy, včetně Saúdské Arábie, se navíc postavily relativně otevřeně k americkému plánu pro mír mezi Izraelem a Palestinci. Egypt a Jordánsko jsou nicméně nadále jedinými arabskými státy, které s Izraelem podepsaly mírové dohody.

Básim Naím, představitel palestinské islamistické skupiny Hamás, která vládne v Pásmu Gazy, seriál ještě před premiérou odsoudil s tím, že ukazovat Židy v dobrém světle je "kulturní agresí a vymýváním mozků". Hamás se stejně jako další palestinské skupiny ostře vymezuje proti mírovému plánu, který letos zveřejnila vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Skupina regionálních organizací, které jsou proti normalizaci vztahů s Izraelem, zveřejnila na sociálních sítích vzkaz vyzývající diváky, aby "hanebné drama" producentů z Kuvajtu a Spojených arabských emirátů bojkotovali.

Bahrajnští bratři Muhammad a Alí Abdal Halím Šamsovi, kteří napsali scénář, uvedli, že seriál nemá politický vzkaz.

"Lidé o něm mluví a hodnotí jej, než se na něj podívali," uvedl Muhammad. "Poselství se točí kolem toho, jak muslimové vyjadřují lásku, dobré úmysly a mír vůči nemuslimům," doplnil.

Jedna z největších arabských soukromých televizí MBC uvedla, že premiéra měla velmi vysokou sledovanost. Podle mluvčího televize je seriál o lidskosti a o tom, jak zdravotní sestra léčí bez ohledu na okolnosti.

"Soustředí se také na toleranci, mírnost a otevřenost. Ukazuje, že Blízký východ byl kdysi regionem, kde se lidé navzájem běžně akceptovali ve srovnání s interpretací a předsudky o regionu ze strany zastánců tvrdé linie a extremistů v uplynulých dekádách," dodal.

Saúdskoarabské úřady mají hlavní podíl v MBC Group od roku 2018, kdy zkonfiskovaly aktiva osobám zadrženým při protikorupčním tažení korunního prince Muhammada bin Salmána. MBC, která se s kritikou nesetkává poprvé, plánuje přesídlit z Dubaje do Rijádu. V minulosti se její seriály zabývaly například islámským extremismem či domácím násilím.

Podle scenáristů je hlavní postava Umm Hárún částečně inspirovaná opravdovou židovskou porodní asistentkou Umm Džán, která ve 30. letech přijela do Bahrajnu z Iráku. V prvním dílu se uvádí, že příběh je smyšlený.

Někteří lidé v Bahrajnu, který stále má malou židovskou komunitu, na sociálních sítích sdíleli fotografie a rozhovor se skutečnou porodní asistentkou z roku 1977. Kuvajtský uživatel Abdalazíz Sajf na twitteru uvedl, že seriál by neměl být považovaný za proizraelský. "Měli bychom rozlišovat mezi židovskou vírou a sionismem. Tento seriál nemá nic společného s normalizací vztahů s Izraelem," uvedl.

Kuvajtská herečka Haját Fahadová, která porodní asistentku hraje, v rozhovoru uvedla, že mladé generace "by se měly dozvědět o lidech, kteří byli a stále jsou v našem světě". Fahadová se v uplynulých týdnech stala terčem kritiky, když volala po vyhoštění migrujících pracovníků kvůli koronaviru.

Palestinka Nadia Alíová v rozhovoru s Reuters uvedla, že už není fanynkou herečky, protože "do každého arabského domu vnesla zvrácený židovský příběh".