RECENZE: Původně dočasný program ČT3 si nakonec našel své místo.

Už rok Česká televize nabízí divákům kanál ČT3. Jak se usadil na obrazovkách? Ke komu si našel cestu? Koho překvapil, pohoršil a kdo se z něj snažil udělat odkládací koutek?

Když byl 23. března 2020 spuštěn nový program ČT3, měli jeho tvůrci určitě ambice, údajně i snahu pomoci v nelehké situaci zejména seniorům. „Na televizním vysílání vyrostlo již několik generací a my díky našemu bohatému archivu můžeme nabídnout obsah přesně šitý na míru jejich potřebám, doplněný navíc o informační servis a nově vyráběné magazíny s praktickými radami. Chceme přinést divákům dobrou náladu a evokovat příjemné vzpomínky,“ uvedl generální ředitel České televize Petr Dvořák. Od počátku mělo vysílaní stanoveno své schéma, „tři pilíře“. Jak diváci ihned poznali, byly to tzv. tematické magazíny, které se v programu objevily pokaždé  v devět hodin ráno, ve tři a v pět hodin odpoledne.

Následoval zpravodajský blok, sdílený s ČT1 a ČT24, který vstupoval do vysílání vždy v poledne. Tím "gró" v celém programu měl být výběr ze zlatého televizního fondu. Nutno říci, že z fondu hned zpočátku byly vytaženy opravdové ikony historie televizního vysílání. Nemocnice na kraji města, Eliška a její rod, Televarieté,  Návštěvní dny Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna, populární Silvestry s Vladimírem Menšíkem, Hovory H s Miroslavem Horníčkem patřily k nejsledovanějším.

Jednotlivé programové bloky navíc měly a stále mají mezi sebou jakési pouto v podobě „znovuzrozených“ televizních hlasatelek, což bylo také přijato s nadšením. Těchto rolí se velmi dobře zhostily moderátorky pořadu Sama doma. Tady je dobré asi poznamenat, že tento polidštěný způsob televizní komunikace na obrazovkách tak trochu chyběl.

A jak se tedy naplnily představy tvůrců nového programu? Jak přijali nový program diváci?

Ihned po spuštění získal program především v médiích nelichotivé přívlastky typu „blbiny Zelenkovy normalizační televize“, „prošlá konzerva, kterou není třeba otvírat“, „iluze bezpečného retra“ a podobně. Ti, co program přijali, ale hovořili jinak. Diváci, zejména ti starší, přijali program s nadšením. Sledovanost některých pořadů byla opravdu vysoká.

A jak je tomu po roce? Čas vysílání byl  nakonec prodloužen od ranních 6 hodin skoro do půlnoci a o dočasnosti vysílání se již samozřejmě dnes nehovoří.  Programová nabídka se také během roku změnila, světlo světa spatřily i dávno zapomenuté inscenace, méně známé pořady, kde je to s kvalitou tak na půl. Objevily se dokonce i seriály zahraniční produkce, jako je např. kdysi velmi oblíbený britský seriál Haló, haló!, a tak ne vždy jde o avízované "blbiny". Naopak, některé z pořadů sledují dokonce i mladší ročníky. Proč se situace kolem pořadu ČT3 tak změnila? Kde a proč se vytratilo to, že jde o jakousi „hlásnou troubu“ minulých, pro někoho snad „lepších časů“? |ČT|3 se najednou už tak nejeví. Česká televize to zatím nemá zapotřebí a oblíbenost programu asi mnohé i překvapila.

V čem tedy spočívá ten relativní úspěch? Je to „nostalgie, ta touha vrátit se tam, kde jsme nikdy nebyli“, jak krásně kdysi uvedl básník Ivan Blatný? Je jistě pravdou, že nikdo z nás v březnu 2020 netušil, že krize kolem pandemie bude mít tak dlouhou trvanlivost, že budeme stále vyhlížet lepší časy. A tak asi mnohé zlákala představa se ponořit do dob, kdy byl svět tak nějak v pořádku. Velkou roli asi sehrála opravdu ta touha být zase tam, kde jsme už dlouho či vůbec nebyli.

Politická garnitura možná také vnímala tento program jako pomyslný „dětský koutek“, kam odložíme ty děti, občany a my si můžeme zatím  v klidu „nakoupit“, udělat rozhodnutí a nikdo nám do toho nebude mluvit. To se ale až ta naštěstí nenaplnilo. Ne všichni odloženi do koutků k ČT3 rezignovali a byli zticha a nebudou, jak se asi předpokládalo, předpokládá.

Ať už posuzujeme kvalitu celého programu ČT3 z různých úhlů, z pohledu diváků a je nám jasné, že ne vše je zde to pravé, co je třeba shlédnout a sledovat. Ale právě tu mladší část diváků, kteří si nakonec svou cestu k ČT3 nějakou našli, možná napadlo, že to v současnosti s podobou humoru v televizi není úplně růžové, že jejich rodiče, prarodiče to někdy asi uměli lépe. Po vyslovení jmen Miroslav Horníček, Jiří Suchý, Miloslav Šimek, Jiří Grossmann, sledování jejich práce netřeba diskutovat. Zkrátka humor, zábava byli tak nějak laskavější, nepodbízivé, nenabízeli některé poněkud stupidní reality show, už velmi málo vzdělávající soutěže a pánové Šíp, Uhlíř, Sokol to nespasí.

Rozhodně to není obhajoba minulého režimu, ani náhodou. Ten na tom žádnou zásluhu nenese. Ale dovolím si obhajobu těch, kteří také v nelehké době, s úplně jiným technickým vybavením, zázemím dokázali vytvořit kvalitní věci, které zaujmou ještě i dnes. A to je přece přání každého uměleckého tvůrce napříč generacemi. Možná vše tak vyznívá jako Kabaret u dobré pohody, ale přece i v kabaretu může být občas nuda, povrchnost, nesmyslnost, ale nakonec se pohoda, aspoň malé pohlazení dostaví díky několika umělců, kteří svou práci umějí a dělají ji s pokorou. A toto poznání si po roce snad diváci ČT3 odnášejí.

Hodnocení: 55 %

Související

Juraj Loj v úspěšném filmu Sbormistr.

Smír ukončil spor ohledně filmu Sbormistr. Dohodu potvrdil soud

Kauza úspěšného filmu Sbormistr, jehož televizní vysílání na jaře zastavil soud, končí. Obě strany sporu se dohodly na smíru, podrobnosti ale nejsou známé. Diváci tak v této chvíli nevědí, zda se odvysílání snímku na obrazovkách ČT dočkají. 

Více souvisejících

Česká televize recenze

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

USA, ilustrační foto

USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti

Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.

před 2 hodinami

Donald Trump a Den Nezávislosti (4. červenec)

Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti

Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.

před 3 hodinami

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

před 7 hodinami

Ruská armáda

Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

před 8 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou

První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

včera

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy