RECENZE: Původně dočasný program ČT3 si nakonec našel své místo.

Už rok Česká televize nabízí divákům kanál ČT3. Jak se usadil na obrazovkách? Ke komu si našel cestu? Koho překvapil, pohoršil a kdo se z něj snažil udělat odkládací koutek?

Když byl 23. března 2020 spuštěn nový program ČT3, měli jeho tvůrci určitě ambice, údajně i snahu pomoci v nelehké situaci zejména seniorům. „Na televizním vysílání vyrostlo již několik generací a my díky našemu bohatému archivu můžeme nabídnout obsah přesně šitý na míru jejich potřebám, doplněný navíc o informační servis a nově vyráběné magazíny s praktickými radami. Chceme přinést divákům dobrou náladu a evokovat příjemné vzpomínky,“ uvedl generální ředitel České televize Petr Dvořák. Od počátku mělo vysílaní stanoveno své schéma, „tři pilíře“. Jak diváci ihned poznali, byly to tzv. tematické magazíny, které se v programu objevily pokaždé  v devět hodin ráno, ve tři a v pět hodin odpoledne.

Následoval zpravodajský blok, sdílený s ČT1 a ČT24, který vstupoval do vysílání vždy v poledne. Tím "gró" v celém programu měl být výběr ze zlatého televizního fondu. Nutno říci, že z fondu hned zpočátku byly vytaženy opravdové ikony historie televizního vysílání. Nemocnice na kraji města, Eliška a její rod, Televarieté,  Návštěvní dny Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna, populární Silvestry s Vladimírem Menšíkem, Hovory H s Miroslavem Horníčkem patřily k nejsledovanějším.

Jednotlivé programové bloky navíc měly a stále mají mezi sebou jakési pouto v podobě „znovuzrozených“ televizních hlasatelek, což bylo také přijato s nadšením. Těchto rolí se velmi dobře zhostily moderátorky pořadu Sama doma. Tady je dobré asi poznamenat, že tento polidštěný způsob televizní komunikace na obrazovkách tak trochu chyběl.

A jak se tedy naplnily představy tvůrců nového programu? Jak přijali nový program diváci?

Ihned po spuštění získal program především v médiích nelichotivé přívlastky typu „blbiny Zelenkovy normalizační televize“, „prošlá konzerva, kterou není třeba otvírat“, „iluze bezpečného retra“ a podobně. Ti, co program přijali, ale hovořili jinak. Diváci, zejména ti starší, přijali program s nadšením. Sledovanost některých pořadů byla opravdu vysoká.

A jak je tomu po roce? Čas vysílání byl  nakonec prodloužen od ranních 6 hodin skoro do půlnoci a o dočasnosti vysílání se již samozřejmě dnes nehovoří.  Programová nabídka se také během roku změnila, světlo světa spatřily i dávno zapomenuté inscenace, méně známé pořady, kde je to s kvalitou tak na půl. Objevily se dokonce i seriály zahraniční produkce, jako je např. kdysi velmi oblíbený britský seriál Haló, haló!, a tak ne vždy jde o avízované "blbiny". Naopak, některé z pořadů sledují dokonce i mladší ročníky. Proč se situace kolem pořadu ČT3 tak změnila? Kde a proč se vytratilo to, že jde o jakousi „hlásnou troubu“ minulých, pro někoho snad „lepších časů“? |ČT|3 se najednou už tak nejeví. Česká televize to zatím nemá zapotřebí a oblíbenost programu asi mnohé i překvapila.

V čem tedy spočívá ten relativní úspěch? Je to „nostalgie, ta touha vrátit se tam, kde jsme nikdy nebyli“, jak krásně kdysi uvedl básník Ivan Blatný? Je jistě pravdou, že nikdo z nás v březnu 2020 netušil, že krize kolem pandemie bude mít tak dlouhou trvanlivost, že budeme stále vyhlížet lepší časy. A tak asi mnohé zlákala představa se ponořit do dob, kdy byl svět tak nějak v pořádku. Velkou roli asi sehrála opravdu ta touha být zase tam, kde jsme už dlouho či vůbec nebyli.

Politická garnitura možná také vnímala tento program jako pomyslný „dětský koutek“, kam odložíme ty děti, občany a my si můžeme zatím  v klidu „nakoupit“, udělat rozhodnutí a nikdo nám do toho nebude mluvit. To se ale až ta naštěstí nenaplnilo. Ne všichni odloženi do koutků k ČT3 rezignovali a byli zticha a nebudou, jak se asi předpokládalo, předpokládá.

Ať už posuzujeme kvalitu celého programu ČT3 z různých úhlů, z pohledu diváků a je nám jasné, že ne vše je zde to pravé, co je třeba shlédnout a sledovat. Ale právě tu mladší část diváků, kteří si nakonec svou cestu k ČT3 nějakou našli, možná napadlo, že to v současnosti s podobou humoru v televizi není úplně růžové, že jejich rodiče, prarodiče to někdy asi uměli lépe. Po vyslovení jmen Miroslav Horníček, Jiří Suchý, Miloslav Šimek, Jiří Grossmann, sledování jejich práce netřeba diskutovat. Zkrátka humor, zábava byli tak nějak laskavější, nepodbízivé, nenabízeli některé poněkud stupidní reality show, už velmi málo vzdělávající soutěže a pánové Šíp, Uhlíř, Sokol to nespasí.

Rozhodně to není obhajoba minulého režimu, ani náhodou. Ten na tom žádnou zásluhu nenese. Ale dovolím si obhajobu těch, kteří také v nelehké době, s úplně jiným technickým vybavením, zázemím dokázali vytvořit kvalitní věci, které zaujmou ještě i dnes. A to je přece přání každého uměleckého tvůrce napříč generacemi. Možná vše tak vyznívá jako Kabaret u dobré pohody, ale přece i v kabaretu může být občas nuda, povrchnost, nesmyslnost, ale nakonec se pohoda, aspoň malé pohlazení dostaví díky několika umělců, kteří svou práci umějí a dělají ji s pokorou. A toto poznání si po roce snad diváci ČT3 odnášejí.

Hodnocení: 55 %

Související

Více souvisejících

Česká televize recenze

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

před 1 hodinou

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

před 2 hodinami

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 4 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 5 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 8 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 8 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta

Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy