Může se zdát, že se Pixar zaseknul v koloběhu rozvíjení zaběhnutých značek, ale když už se pustil do originálního snímku, tak ve dvou ze tří případů z toho byla cena akademie. Frčíme je zářným příkladem, že to ve studiu stále umí. Navíc podobně jako V hlavě, i tentokrát je snímek prošpikovaný mnohými cennými ponaučeními, a to nejen pro děti.
Ian je čerstvě šestnáctiletý nesmělý mladík, který je ve škole tak trochu za outsidera. Jeho starší bratr Barley jej neustále ztrapňuje a jejich ovdovělá matka je typická starostlivá žena. Otčím je policista a často žehlí Barleyho problémy, protože ten se snaží jako aktivista uchovat všechny staré památky. A jo, jen tak mimochodem, jsme ve světě, kde se elfové i kentauři prohánějí v autech, nosí mobily a tak.
Osídlení v podstatě našeho aktuálního světa postavičkami z fantasy příběhů je dotaženo dokonale do důsledků, takže kentauři už neumějí pořádně běhat, víly místo létání raději jezdí na motorce a drak o velikosti jezevčíka je domácí mazlíček.
Otec Iana a Barleyho zemřel na nějakou nemoc, ale synům odkázal kouzelnou hůl s kouzlem, které jej může na jeden den přivést zpět k životu. Jenže kouzlo se tak úplně nepodařilo, a bratři se rozhodnout najít magický kámen, který by jim pomohl kouzlo dokončit. A aby toho nebylo málo, mají na to pouze čtyřiadvacet hodin.
Postupně se dostávají stále dál od civilizace a dále do magického světa, s čímž se také mění kulisy. Všední svět, v němž magie absentuje, byl vykreslen takřka v barvách naší každodenní reality, ale čím dále se od něj vzdalují, tím více je svět barevnější a stylizovanější.
Mali diváci si vystačí s barevnými postavičkami, které občas utrousí nějaký ten vtípek či předvědou nějakou vylomeninu, ale studio Pixar se připravilo i na ty starší. Příběh má mnoho cenných poznámek a sdělení, ať už jde o vyrovnání se se ztrátou blízkého člověka, hledáním toho, co je v životě podstatné či o konformismus reagující na měnící se dobu, který však jde proti přirozenosti jedince.
Vzat Iana a Barleyho je zprvu problematický, ale postupem času si začínají navzájem věřit. Skvěle funguje prohození rolí, kdy mladší Ian je spíše pragmatický, zatímco Barley je zbrklý srší optimismem. Tvůrčí tým, který stojí ze snímkem, měl spoustu zajímavých nápadů, jak zpracovat zažitá klišé, takže působí docela svěžím dojem a až když se trochu zamyslíte, tak zjistíte, že se využívají klasické šablony. To však není vůbec na škodu, protože snímek skvěle šlape a hodina třičtvrtě bude uhánět stejně rychle, jako sýrová křupka na řece.
Frčíme sice pracuje se zažitými šablonami a postupy, ale dává jím neokoukaný háv a sympatické postavičky, které prodělávají příkladný vývoj, takže se na plátně děje stále něco zajímavého. Sofistikované propracování změn charakterů je příkladné a každá překážka má svůj účel, který jednotlivé postavy posouvá kupředu. Jednotlivé sociální role jsou velmi dobře uchopeny a mnohdy mohou sloužit za názorný příklad pozitiv, které z nich mají plynout. Výsledkem je poctivý rodinný snímek, jenž mladíš generace budou milovat a ty starší nebude nudit.
Celkové hodnocení: 80 %
Onward (2020)
Hrají: Chris Pratt, Tom Holland, Julia Louis-Dreyfus, Octavia Spencer, Ali Wong, John Ratzenberger, Lena Waithe, Mel Rodriguez
Režie: Dan Scanlon
Scénář: Dan Scanlon
Hudba: Jeff Danna, Mychael Danna
USA / 103 min / animovaný, komedie, rodinný, fantasy
Související
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic
recenze , filmy , Kina , Film "Frčíme" , Pixar Animation Studios , Chris Pratt , Tom Holland , komedie , animovaný film , Falcon (filmová distribuční společnost)
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
před 1 hodinou
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
před 2 hodinami
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
před 2 hodinami
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
před 3 hodinami
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
před 4 hodinami
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
před 4 hodinami
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
před 5 hodinami
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
před 5 hodinami
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
před 6 hodinami
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
před 7 hodinami
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
před 8 hodinami
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
před 9 hodinami
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
před 9 hodinami
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
před 10 hodinami
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
před 11 hodinami
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
před 12 hodinami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
Dalo se očekávat, že po třech zápasech v elitní lize A v rámci Ligy národů UEFA nebude mít česká fotbalová reprezentace, která je aktuálně v přerodu, ani jeden bod. Ve společnosti Chorvatska, Anglie a Španělska se skutečně nedaly čekat zázraky, zvlášť když se český tým nachází v přestavbě. Po domácích prohrách s Chorvatskem (1:2) a Anglií (0:2) tak tedy nyní svěřenci španělského kouče Santiho Denii nebrali žádný bod ani proti úřadujícím světovým šampionům – Španělům. Na jejich půdě v Oviedu totiž prohráli 1:3.
Zdroj: David Holub