RECENZE: Zločiny Velké Prahy sází na třaskavou situaci první republiky. Jako výplň večera fungují

Na námět Michala Dlouhého vznikl v České televizi nový seriál. Diváky přenese do doby první republiky. Ovšem její naprostou idylu, poetiku trochu nabourává. V dobové atmosféře, v deseti dílech a spolu s novými hrdiny, inspektory Budíkem a Havlíkem, kterým sekunduje policejní agent Nováček, budeme mít možnost se přesvědčit.

Stojíme na prahu roku 1922. V centru Prahy své případy řeší rada Vacátko, ve vzdáleném Brně je to Karel Arazim a jeho pátračka. Tady vzniká tzv. Velká Praha. K centru byly totiž připojeny Dejvice, Břevnov, Smíchov, Žižkov, Karlín, Nusle, Bráník – celkem 36 nesourodých čtvrtí. "Úplný blbákov!" Zazní hned v úvodu. Tento fakt výrazně zasáhne do osudu hrdinů nového televizního počinu českého seriálového nebe.

Je to pár hodin, co byl inspektor Hynek Budík v podání Jaroslava Plesla jmenován do nové funkce. Zkušený, původně rakousko-uherský kriminalista se tak ocitá v zcela odlišném prostředí, než na jaké byl doposud zvyklý. „Svěřujeme vám něco nového, nepoznaného.“ Sděluje mu policejní prezident jako Jiří Bartoška.

Hned první případ jej zavádí na velký statek, "do bláta". Našli zde ve studni utopenou statkářku. Nehoda, sebevražda nebo mord? Nový policejní tým Velké Prahy stojí před spekulativní otázkou. Navíc je mrtvá sestrou poslance za agrární stranu, jak jsou upozorněni hned na začátku vyšetřování. A není to vše, pan poslanec se má následující den navíc vrátit do Prahy.

Inspektor spolu se svými kolegy, inspektorem Rudolfem Havlíkem (Jiří Langmajer) a policejním agentem Martinem Nováčkem (Denis Šafařík) tak musí během jediné noci rozplést a vyřešit velmi zapeklitý případ, který nabírá až „politický podtext“, že by ani za první republiky se tomu policejní vyšetřovatelé, kteří chtějí dělat jen pečlivě svou práci, nevyhnuli?

Poprvé tak můžeme sledovat společnou a hned tak nelehkou práci nového týmu. Ale jako ve správné detektivce díky skvělé dedukci, zkušenostem, nezbytného si povšimnutí detailů vše samozřejmě nakonec rozluští a vyřeší ke spokojenosti všech.

Tým tvůrců bezesporu sázel na hlavního hrdinu, inspektora Budíka v podání Jaroslava Plesla. Rozmrzelost nad okolnostmi jeho jmenování na nezvyklý post je záhy poněkud zapomenuta a nebrání tak jeho profesionalitě. Plesl se už několikrát ocitl v rolích, kde divák dlouho pátrá po povaze, detailním charakteru hrdiny. V určitých chvílích je mu zprvu protivný, ale tak nějak jej začíná mít postupně rád. A zdá se, že ani zde tomu nebude jinak.

Za pozornost jistě stojí inspektorova manželka Ilona (Lenka Vlasáková), která je maďarského původu, navíc bývalá šlechtična. Vychovávají spolu dospívající dceru Julii, která má k otci velmi blízko a nevlastní Sisi, pro kterou je jen „fízl“, jak se záhy dozvídáme. V emotivně vypjatých situacích spolu rodina dokonce hovoří maďarsky. Záměr autorů vytvořit česko-maďarské manželství přinese snad ještě několik překvapení. Zdá se, že právě zde jsou karty zajímavě rozdány.

Druhý z hlavních protagonistů, na první pohled velmi zkušený inspektor Havlík nejen v kriminalistice, ale i v ženském světě. „Proutník Havlík," prozrazuje vrchní komisař (Miroslav Táborský). V tom duchu volí i specifické vyšetřovací metody. V posteli se mnohdy totiž dozvídá nejvíce. Vizuálně zde připomíná Jiří Langmajer Sherlocka Holmese.

A je třeba říci, že si rozhodně se slavným detektivem nezadá. Doslova ve zkratce, přímém úsudku, úsečnosti dokáže jít za případem. A přináší i bonus navíc jako strýc malé holčičky, o kterou se s pečlivostí stará. Langmajerovi zkrátka inspektor Havlík sluší.

Mladý policejní agent Martin Nováček dělá čest svému jménu. Je horlivý, chytrý, šikovný. Svou mladickou zvídavostí přichází na zajímavé skutečnosti. Denis Šafařík, v době natáčení student posledního ročníku DAMU, přesně vystihl jakousi nerozvážnost, první kroky v novém povolání, strach z nadřízených.

Ač je to možná neobvyklé, hudba Jana Ponocného zaujímá velkou část stopáže, přesto neruší. Zajímavě dominuje na těch správných místech, jinde jen podkresluje a natolik, že stává téměř neslyšitelnou. A pochvalu si zaslouží i ta skutečnost, že se rozhodně nejedná o dobovou hudbu, ale velmi moderní, zajímavou filmovou hudbu.

Nejen díky hudbě, režijnímu pojetí, ale i zvláštní oko kamery Pavla Berkoviče přineslo prvnímu dílu autentičnost, napětí. Nechyběl ani humor: „Z toho tě nevyseká ani Lenin!“ či „Požehnaný den!“ v jaksi vyhrocených chvílích tak s sebou nese to, co dobrým českým seriálům přece nesmí chybět.

Seriál se samozřejmě neobešel bez chyb. Nevynikly kulisy a dialogy místy pokulhávají. Přesto jde o lehce nadprůměrné dílo, které kromě klasické detektivní zápletky přináší i vhled do období první republiky a zaměření nejen na práci kriminalistů, ale i na jejich rodiny a osudy.

Hodnocení: 70%

Zločiny Velké Prahy (TV seriál), Česko, 2021

Režie: Jaroslav BrabecNámět: Michal Dlouhý, Petr ZikmundScénář: Petr Zikmund, Jan Drbohlav, Zdeněk ZapletalKamera: Pavel BerkovičHudba: Jan PonocnýHrají: Jaroslav Plesl, Denis Šafařík, Jiří Langmajer, Lenka Vlasáková, Jiří Bartoška, Miroslav Táborský, František Němec, Marek Adamczyk, Sabina Rojková, Lucie Žáčková, Alena Mihulová, Eva Josefíková, Štěpánka Fingerhutová, Ondřej Malý, Jiří Lábus, Martin Myšička, Štěpán Kozub Jan Dolanský a další.

 

Související

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 
Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.

Více souvisejících

recenze ,  seriál Zločiny Velké Prahy

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy