Vánoce si dnes nedokážeme představit bez ozdobeného stromečku, dárků či bramborového salátu, ale třeba také bez pohádky Tři oříšky pro Popelku. Ta vznikla přesně před 50 lety a původně nebyla štědrovečerní pohádkou. Díky své kouzelné zimní atmosféře se jí však brzy stala a dnes k Vánocům neodmyslitelně patří.
Kde pohádka vznikala?
Oblíbená vánoční pohádka se začala natáčet v prosinci roku 1972, kdy vznikaly záběry z plesu a také scény s Popelkou a její sovou Rozárkou. O měsíc později, v lednu 1973, se natáčelo v zasněžené krajině v okolí saského zámku Moritzburg. Ačkoliv ten je v pohádce dějištěm slavnostního bálu, ve skutečnosti v něm žádní herci netancovali. Interiér zámku je totiž zařízen spíše v tmavém stylu, což se režisérovi Václavu Vorlíčkovi pro pohádku nezdálo vhodné, a tak pro plesové scény nechal vystavět kulisy ve filmovém ateliéru. Na schodech vedoucích do německého zámku však Popelka skutečně ztratila svůj střevíček.
Zatímco princův zámek se ve skutečnosti nachází na území Německa, statek, v němž bydlela Popelka se svou zlou macechou a nevlastní sestrou, stojí v jižních Čechách – je jím hrad Švihov. Historický objekt si filmaři upravili pro své potřeby, a tak i zde byly rozmístěny kulisy. Části budov a brána se vyrobily ze sádry. Obyvatelé městečka a přilehlých vsí se objevili ve filmu coby komparz v pohádkových kostýmech.
Kouzelná zimní krajina nebyla záměrem
Atmosféra zimní krajiny, díky níž mají pohádku právě o Vánocích všichni tak rádi, původně ve filmu neměla vůbec být. Tři oříšky pro Popelku se měly dle původního záměru natáčet v létě. Na podzim roku 1972 se ale režisér Vorlíček domluvil s německým štábem, v jehož spolupráci film vznikal, že natáčení bude probíhat v zimě. Důvod změny termínu byl prostý: štáb neměl na léto již volné termíny ani k dispozici herce a komparzisty.
Zima pohádce dodala nádhernou vánoční atmosféru, filmaře i herce ovšem během natáčení velmi potrápila. Ročnímu období se musel přizpůsobit scénář. Nebyl však už čas přešívat kostýmy, ty už byly tou dobou ušité pro letní období, a tak není divu, že v nich herci trpěli zimou.
Počasí také nebylo pro natáčení zrovna ideální. Jak v Německu, tak v Čechách, tehdy napadlo jenom velmi málo sněhu. Bylo tedy potřeba použít sníh umělý, a to v co nejlevnější variantě, protože rozpočet filmu byl omezený. Sníh se na německé straně vyráběl lacině z namletých rybích kostí z místní rybí konzervárny. Takový „sníh“ však značně zapáchal a také dlouho nevydržel. Při natáčení v Československu se využíval nadrcený polystyren a vápno. Po několika dnech začalo počasí filmařům přát a přišla bohatá sněhová nadílka. Natáčet se v zasněžené krajině ovšem mohlo jenom omezený čas, protože sníh zasypal některá místa natolik, že v nich nebylo možné vytvořit požadované scény.
Oblíbená vánoční pohádka u nás i v zahraničí
Dnes máme pohádku Tři oříšky pro Popelku neodmyslitelně spojenou s vánočním časem, kdy se vysílá v televizi. Původně však film nevznikl jako štědrovečerní pohádka. Premiéru měl před Vánoci, v listopadu 1973. O rok později se díky své kouzelné zimní atmosféře již objevil v programu televize o Štědrém večeru. Od té doby jsou Tři oříšky pro popelku typickým vánočním filmem. V roce 1975 se s vánočními svátky začal pojit i v zahraničí, v Německu; postupem času pak i v dalších zemích, jako je Rakousko, Švýcarsko, Španělsko, Norsko nebo třeba Filipíny.
Související
ČT prozradila, jak si divácky vedla nová štědrovečerní pohádka
Tajemství staré bambitky 2 drtivě sbíralo diváky. Ale legendární Tři oříšky pro Popelku...
Pohádka Tři oříšky pro popelku
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 1 hodinou
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák