Oblíbená vánoční pohádka Tři oříšky pro Popelku slaví 50 let

Vánoce si dnes nedokážeme představit bez ozdobeného stromečku, dárků či bramborového salátu, ale třeba také bez pohádky Tři oříšky pro Popelku. Ta vznikla přesně před 50 lety a původně nebyla štědrovečerní pohádkou. Díky své kouzelné zimní atmosféře se jí však brzy stala a dnes k Vánocům neodmyslitelně patří.  

Kde pohádka vznikala? 

Oblíbená vánoční pohádka se začala natáčet v prosinci roku 1972, kdy vznikaly záběry z plesu a také scény s Popelkou a její sovou Rozárkou. O měsíc později, v lednu 1973, se natáčelo v zasněžené krajině v okolí saského zámku Moritzburg. Ačkoliv ten je v pohádce dějištěm slavnostního bálu, ve skutečnosti v něm žádní herci netancovali. Interiér zámku je totiž zařízen spíše v tmavém stylu, což se režisérovi Václavu Vorlíčkovi pro pohádku nezdálo vhodné, a tak pro plesové scény nechal vystavět kulisy ve filmovém ateliéru. Na schodech vedoucích do německého zámku však Popelka skutečně ztratila svůj střevíček. 

Zatímco princův zámek se ve skutečnosti nachází na území Německa, statek, v němž bydlela Popelka se svou zlou macechou a nevlastní sestrou, stojí v jižních Čechách – je jím hrad Švihov. Historický objekt si filmaři upravili pro své potřeby, a tak i zde byly rozmístěny kulisy. Části budov a brána se vyrobily ze sádry. Obyvatelé městečka a přilehlých vsí se objevili ve filmu coby komparz v pohádkových kostýmech. 

Kouzelná zimní krajina nebyla záměrem 

Atmosféra zimní krajiny, díky níž mají pohádku právě o Vánocích všichni tak rádi, původně ve filmu neměla vůbec být. Tři oříšky pro Popelku se měly dle původního záměru natáčet v létě. Na podzim roku 1972 se ale režisér Vorlíček domluvil s německým štábem, v jehož spolupráci film vznikal, že natáčení bude probíhat v zimě. Důvod změny termínu byl prostý: štáb neměl na léto již volné termíny ani k dispozici herce a komparzisty. 

Zima pohádce dodala nádhernou vánoční atmosféru, filmaře i herce ovšem během natáčení velmi potrápila. Ročnímu období se musel přizpůsobit scénář. Nebyl však už čas přešívat kostýmy, ty už byly tou dobou ušité pro letní období, a tak není divu, že v nich herci trpěli zimou. 

Počasí také nebylo pro natáčení zrovna ideální. Jak v Německu, tak v Čechách, tehdy napadlo jenom velmi málo sněhu. Bylo tedy potřeba použít sníh umělý, a to v co nejlevnější variantě, protože rozpočet filmu byl omezený. Sníh se na německé straně vyráběl lacině z namletých rybích kostí z místní rybí konzervárny. Takový „sníh“ však značně zapáchal a také dlouho nevydržel. Při natáčení v Československu se využíval nadrcený polystyren a vápno. Po několika dnech začalo počasí filmařům přát a přišla bohatá sněhová nadílka. Natáčet se v zasněžené krajině ovšem mohlo jenom omezený čas, protože sníh zasypal některá místa natolik, že v nich nebylo možné vytvořit požadované scény. 

Oblíbená vánoční pohádka u nás i v zahraničí 

Dnes máme pohádku Tři oříšky pro Popelku neodmyslitelně spojenou s vánočním časem, kdy se vysílá v televizi. Původně však film nevznikl jako štědrovečerní pohádka. Premiéru měl před Vánoci, v listopadu 1973. O rok později se díky své kouzelné zimní atmosféře již objevil v programu televize o Štědrém večeru. Od té doby jsou Tři oříšky pro popelku typickým vánočním filmem. V roce 1975 se s vánočními svátky začal pojit i v zahraničí, v Německu; postupem času pak i v dalších zemích, jako je Rakousko, Švýcarsko, Španělsko, Norsko nebo třeba Filipíny. 

Související

Tajemství staré bambitky 2

Tajemství staré bambitky 2 drtivě sbíralo diváky. Ale legendární Tři oříšky pro Popelku...

Nejsledovanějším televizním pořadem byla na Štědrý den pohádka České televize Tajemství staré bambitky 2. Vidělo ji téměř 2,5 milionu diváků starších 15 let. Je to 60 procent všech lidí, kteří měli po 19:00 zapnutou televizi. Sledovanost tak byla nepatrně nižší než u loňské premiérové pohádky Jak si nevzít princeznu. Vyplývá to z dat České televize, které dnes poskytla ČTK.

Více souvisejících

Pohádka Tři oříšky pro popelku

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 29 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad

Současná situace kolem války na Ukrajině je poznamenána významnými kroky jak Spojených států, tak Ruska, přičemž obě strany se snaží získat výhodu v konfliktu před možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, uvedl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy