Oscarovými nominacemi ověnčený životopisný snímek Bob Dylan: Úplně neznámý vstoupil do českých kin. Sleduje formativní léta tajemného hudebníka, který se chce za každou cenu vyhýbat škatulkám. O něco podobného se pokouší i samotný film.
James Mangold před 20 lety natočil portrét Johnnyho Cashe Walk the Line. Legendárního bouřliváka v černé košili vykreslil jako s alkoholem a drogami zápolící trosku. Obracel se do jeho bolavé minulosti a snažil se jej psychologizovat. Výbušný a divoce střižený snímek je jasným protipólem Mangoldova nejnovějšího filmu. V něm režisér Indiana Jonese či Logana zachycuje Dylanovu nevypočitatelnost a zbavuje jej jakékoli psychologizace. Posiluje jeho mýtus s nejasnou minulostí, svéráznou osobností a plnou oddaností hudbě. A to do takové míry, že pro Dylana okolní svět a mezilidské vztahy existují jen velmi zřídka.
Snímek je adaptací publikace Dylan Goes Electric!, sledující sebevědomě naivní příjezd neznámého Dylana do New Yorku, aby potkal svůj nemocný idol – Woodyho Guthrieho. Jeden z nejpopulárnějších folkových zpěváků s jeho oddaným přítelem, také písničkářem, Petem Seegerem ihned rozeznal Dylanův talent. Ten se velmi záhy stane miláčkem folkových fanoušků. Postupně se dostane i k vlastní tvorbě, začne vnímat hudbu jako nástroj k vyjádření politických názorů. Statut folkové modly jej ale omrzí. Jestli něco Dylan a zčásti i film dobře zachycují, tak to, jakým stylem je redukování písní na žánrové konvence nesmyslné.
Právě se přehrává: Bob Dylan: Úplně neznámý - trailer
Bob Dylan: Úplně neznámý - trailer Video: YouTube
Film však není o Dylanově hledání sebe sama skrze hudbu. Neproblematizuje ani to, co Dylana na folku omrzelo. Jsou to skutečně determinovaná očekávání fanoušků? Nebo snaha vymanit se za každou cenu? Do jaké míry rozhodnutí řídí Bob Dylan a do jaké míry Robert Allen Zimmerman (jeho rodné jméno)? Tvůrci odpovědi nechávají na publiku a vlastně ani takové otázky nekladou. Do popředí staví samotnou hudbu. Svým laděním má tak životopisný portrét mnohem blíže k hudebním filmům. Vidíme Dylanův neúnavný tvůrčí proces, kdy s kytarou vstává i usíná, vystupování v menších barech, spontánní duety či beznadějně vyprodané koncerty. Folk a muzika Dylana udávají tempo vyprávění.
Segmenty jsou vtahující a dokážou strhnout. Postavy, obzvlášť protagonista, k sobě promlouvají především skrze muziku. A také dlouhé, mlčenlivé pohledy. Využití nediegetických i diegetických písní k zachycení niterných pocitů je někdy až moc doslovné a ve výsledku spíš úsměvné, než cokoli jiného. Jakkoli je celkový koncept sympatický, stavět celé vyprávění na písňových pasážích se stopáží sahající k dvoum a půl hodinám je problematické. A to i kvůli tomu, že film kromě prosté potěchy ze zpěvu a tónin postrádá vrstvy. Jakési ukotvení v realitě mají ztělesňovat dvě romantické linie a Dylanovo dilema, které dívce dát přednost.
Jedna úspěšná hudebnice, druhá mu poskytla bydlení a udělala by pro něj první poslední. Jedna miluje Boba, druhá by chtěla poznat Roberta. Dylan se však v obou případech nechce otevřít, opakujíc stále ty stejné a vyfabulované fráze o kočovnické minulosti. Právě milostné linie Dylana vyobrazují jako sobce a alespoň trochu nastiňují, že jeho enigmatičnost a nulový zájem o potřeby druhých nemusí být vždy jen cool. Je škoda, že jakkoli je Dylanova odpsychologizace záměrná, jednorozměrnost ostatních postav, a především zmíněných žen, už v celkovém kontextu značně drhne. Stejně jako většina biopiců, i tento pochopitelně dává velký prostor hereckým a pěveckým výkonům.
Timothée Chalamet s přesvědčivou zasmušilostí a postupně i se slunečními brýlemi zachycuje Dylanův esprit. Plynule dokáže ztvárnit proměnu z melancholického chlapce ve znuděného a vždy napůl sjetého a napůl střízlivého nevrlce. Zároveň se však nikdy nevymaní z mantinelů (pouze) odkoukané nápodoby. Skutečnou hvězdou je Edward Norton, ztvárňující Peta Seegera. Dobrosrdečný i pokrytecký Dylanův mentor je jedinou komplexnější postavou. S dikcí a laskavostí rodinného strýčka chce měnit svět a politiku, na stranu druhou ale v samotné hudbě progresivní tendence odmítá. Ukazuje, že i mentorská persona může být dvousečného rázu.
Bob Dylan: Úplně neznámý nám v zásadě neříká nic, co bychom o Dylanovi již nevěděli. Nejlépe funguje jako filmový ekvivalent komorních koncertů, kde bychom hledáním hlubšího smyslu či interpretační bohatosti akorát rušili příjem jedněch z nejgeniálnějších skladeb vůbec. Nejvíce symptomatické je tak dílo ve vztahu k režisérovi. Mangold se opět ukázal jakožto precizní řemeslník prestižního mainstreamu, který je pod nablýskanou skořápkou zcela vyprázdněný. Celý film je navíc až toporně cudný. Jakkoli všichni vidíme, že kolem postav probíhá nekonečná párty plná substancí a sexu, vše je vykresleno jak z hudební pohádky, kde si milenci dávají akorát pusu na dobrou noc.
Určitá živelnost by jinak sterilní podívané prospěla. Tvůrci se taktéž dopouští již několikrát viděných klišé, především v podobě dlouhých pohledů postav, když vidí Dylana poprvé vystupovat. Těchto umělých momentů je zde opravdu hodně. Závěrečná pointa, že umění tu má být proto, aby plodilo diskusi, vzpíralo se konformismu a některé třeba i popudilo, se vůbec nepropisuje do výsledného filmu, ačkoli melancholická tonalita a zmíněné hudební segmenty jsou stále dostatečným motorem. Pokud byste však měli volit mezi touto novinkou, nebo Beze mě: Šest tváří Boba Dylana z roku 2007 – vyprávěním experimentální imaginace Todda Haynese jednoznačně vítězí.
Hodnocení: 60 %
Režie: James Mangold
Scénář: James Mangold, Jay Cocks
Hrají: Timothée Chalamet, Edward Norton, Elle Fanning, Monica Barbaro, Boyd Holbrook, Dan Fogler, Eriko Hacune, Scoot McNairy, Norbert Leo Butz, Will Harrison
Česká premiéra: 23. ledna 2025
Distribuce: Falcon
Související

RECENZE: Řezník navařil Na plech s pikem u nosu. Ghetto, korporát i výkaly

RECENZE: Beast Games od největšího youtubera světa jsou obludnou ukázkou tuposti
recenze , Bob Dylan: Úplně neznámý (film) , Bob Dylan , filmy , Hudba , Timothée Chalamet
Aktuálně se děje
před 7 minutami

Izraelská armáda chystá plán na odchod Palestinců. Gaza bude předána Spojeným státům, prohlásil Trump
před 2 hodinami

Na Ukrajinu dorazily první francouzské stíhačky Mirage 2000
před 3 hodinami

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?
před 4 hodinami

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno
před 4 hodinami

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert
před 5 hodinami

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?
před 6 hodinami

Za průjezd Panamským průplavem nebudeme platit, oznámily hrdě USA. Budete, reaguje Panama
před 7 hodinami

Počasí bude příští týden proměnlivé. Teplotní rozdíl bude až 15 stupňů
včera

Bílý dům: Trump nepotvrdil vyslání armády do Pásma Gazy. Jeho obnovu ale platit nebudeme
včera

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno
včera

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok
včera

Naši AI můžete používat k výrobě zbraní. Mateřská firma Google zrušila svůj slib
včera

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?
včera

Nechme Trumpa jednat. Gaze může pomoci víc než arabské státy, které dosud jen přihlížely
včera

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě
včera

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor
včera

Řekneme to jasně: Gaza je domovem Palestinců. Evropa rázně zareagovala na Trumpův plán
včera

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší
včera

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde
včera
Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?
V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.
Zdroj: Libor Novák