Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.
Italský matador Marco Bellocchio je od svého debutu v 60. let festivalovou stálicí a od 80. let i prominentním autorem soutěžní sekce v Cannes. Mnozí jej označují za posledního velkého italského mistra. Jeho tvorba se vyznačuje až staromilským akademismem a tematizuje temné části italských dějin a mocenský útlak. Jeho nejnovější dílo, které odpremiérovalo na loňském canneském festivale, v tomto není výjimkou a drží se v jasně dané autorské linii.
Námětem tentokrát byla šokující skutečná událost, kdy v druhé polovině 19. století církev unesla šestiletého židovského chlapce pod záminkou, že byl řádně pokřtěn. Italská společnost byla dlouhodobě rozdělená, pomyslná snaha o sjednocení se nedařila. Papežem byl Pius IX., jehož pontifikát je tím historicky nejdéle doloženým. Právě on je ústředním antagonistou a strůjcem únosu, jenž s neomezenou mocí církve posléze židovského chlapce vychovává. Paralelně sledujeme církevní machinace a snahu rodiny dostat chlapce zpět, což rozjede mediální mašinérii a nastartuje revoluci.
Právě to, jakým způsobem je film vyprávěn, budí největší rozpaky. Ačkoli zprostředkovává všechny společensky markantní události, včetně segmentu, kdy přepne do polohy soudního dramatu, a taktéž ukazuje proces, v němž církev vychovává mladé křesťany, kvůli tomuto narativně rozštěpenému stylu nejsme schopni se na ústředního chlapce skutečně napojit. To by nebyl problém, kdyby celkové pojetí vytvářelo vrstevnatou či ambivalentní fresku. Rozehrané karty jsou však příliš jednostranné a banální na to, abychom mohli většinu stopáže sledovat emocionálně podchlazený příběh. Onen balanc mezi velkými dějinami a individuálními lidskými osudy je příliš rozpačitý a v závěru jsou obě cesty dotažené jen zčásti.
Bellocchio pod neproniknutelnou skořápkou působivě vykresluje téma manipulace. Chlapcova proměna víry, zásad i pohledu na svět záměrně nemá racionální vysvětlení a do popředí tak vstupuje bezcitný útlak mocnosti. V závěru na obou stranách zůstane jen bolest. Mladík je zmítaný dějinami a nevíme, zda vůbec někdy objeví svou opravdovou identitu. Postavy jsou omezené jen na určitou typologii a postrádají psychologii, což může být podnětné, pokud nad dílem budeme uvažovat v rámci tradice spirituality ve filmu.
Režisérova provokace a tnutí do církve však dnes už narozdíl od univerzálního motivu manipulace působí trochu vyčpěle. Postrádá břitkost a satirický tón Luise Buñuela, jehož hravá kritika církve stále nezestárla. Střelbě do neúprosné mašinérie církve a ideologických bojů zkrátka chybí ostřejší munice. Sice je ukázána tvrdohlavost každého tábora, kde na straně dějin stojí pomyslné dobro a zlo, je však až příliš čiře načrtnuté. Svět by tak možná chtěl být ambivalentní, nevynášet soudy a sledovat událost objektivně, veskrze se mu to ale spíš nedaří. Je pak také otázkou, zda to, že režisére explicitně nechá Ježíše sejít z kříže, dnes ještě rozdmýchá nějaké vášně.
Vycizelované a precizní jsou naopak obrazové kompozice, v nichž se celé ideologické divadlo odehrává. Bellocchio plně využívá hloubku prostoru a inscenuje v delších záběrech, kde nám rozestavení postav v rámu řekne více, než jejich repliky. Okázale předvádí staromilský přístup, jenž společně s mohutnou orchestrální hudbou stupňuje důležitost sledovaných dějin. Jakkoli atraktivní tento klasický přístup k filmařině je, zároveň v kombinaci s roztříštěným vyprávěním nese stejně kladů, jako problémů. Stylistická rovina je na jednotlivých úrovních úchvatná, celková syntéza ale v mnoha případech působí velikášsky a hystericky. Ostatně, jako samotná církev. Nejvíce ambivalence se tak ukrývá právě v tom, jak je film vystavěný, namísto toho, abychom ji nalezli ve světě, o němž vypráví.
Zatím poslední snímek italského mistra uhrane nejvíce, pokud nad ním přemýšlíme v rámci jeho rozsáhlé a tematicky kontinuální filmografie, v rámci tradic klasického filmového stylu či v rámci spirituálního rozměru. Jako samostatná jednotka je tento opulentní pokus ale příliš nevyrovnaný na to, aby divácky obstál, ani aby se s publikem snažil vést nějaký dialog.
Hodnocení: 60 %
Režie: Marco Bellocchio
Scénář: Marco Bellocchio, Susanna Nicchiarelli
Hrají: Barbara Ronchi, Fabrizio Gifuni, Filippo Timi, Fausto Russo Alesi, Corrado Invernizzi, Leonardo Maltese, Paolo Pierobon, Marco Golinucci
Česká premiéra: 18. dubna 2024
Distributor: Aerofilms
Související
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
RECENZE: Boy Kills World v krvavé lázni zabíjí struhadlem a drží se videoherních kontur
recenze , Papežův zákon (film) , filmy , Církev
Aktuálně se děje
včera
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
včera
Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby
Aktualizováno včera
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
včera
Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců
včera
Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů
včera
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
včera
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
včera
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
včera
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno včera
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
včera
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
včera
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
včera
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
včera
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
včera
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
včera
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
včera
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
včera
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
včera
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
včera
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
Madonna zůstává i v 65 letech tahákem pro hudební nadšence po celém světě. Na sobotní bezplatnou show na slavné pláži Copacabana přišlo podle odhadu úřadů v Riu de Janeiro přes půldruhého milionu lidí, uvedla agentura Reuters. Koncert v Brazílii proběhl na závěr turné Celebration, které začalo loni na podzim.
Zdroj: Lucie Podzimková