RECENZE: Subtilní Rok vdovy zpřítomňuje truchlení a apatii úředních aparátů

Do českých kin vstoupil nenápadný a křehký Rok vdovy. V komorním formátu fragmentárně vypráví o roce ženy, která náhle přišla o svého manžela. Stylisticky vybroušené psychologické a sociální drama patří k tomu nejlepšímu, co u nás letos vzniklo.

Publicistka a režisérka Veronika Lišková se dosavadně věnovala především dokumentární tvorbě. Zmínit můžeme na jihlavském festivalu oceněné Návštěvníky, kde sledovala život antropoložky a její rodiny, případně portrét české pedofilní komunity Danielův svět. V hraném debutu Rok vdovy, podle scénáře Eugena Lišky, který roku 2018 ocenila FILMOVÁ NADACE, se rozhodla pro ústřední problematiku vyrovnávání se se smrti blízkého. 

Tím si prochází čtyřicetiletá protagonistka Petra (Pavla Beretová), jejíž manžel náhle zemřel, navíc uprostřed stěhování do nezařízeného domu na vesnici. Vztah s dospívající dcerou (Julie Šoucová) je na bodu mrazu, stejně jako schopnost projevit a přiznat si emoce. Napříč útržkovitými kapitolami rámovanými ročními obdobími sledujeme nemožnou snahu o návrat k normálu, postupný proces truchlení i hledání cesty k vlastní osobnosti. Tvůrci se ptají, jak se po takové události zpátky začlenit a pokračovat.

Právě se přehrává: Rok vdovy - trailer

Rok vdovy - trailer Video: YouTube

Vyprávěcí perspektiva je velmi úzce napojena na protagonistku. Co neví ona, nevíme ani my. Jsme silně propojení a svázaní s jejími (skrývanými) pocity a vědomím, což umocňuje i kamera, která je na nehybné tváři Petry nalepená takřka neustále. Petra se učí znovu hledat emoce. Jen velmi obtížně projevuje lásku, smutek, vztek či frustraci. Neukotvený sborník emocí pod neustále hledajícím se výrazem postupně prosakuje na povrch. Když už emoce prosáknou, Petra se kvůli nim cítí špatně. Film je tak rámovaný cestou k vlastnímu nitru. Cestou k přiznání si vlastních pocitů. Fragmentární struktura odráží nesourodost myšlenek a vnitřních pochodů.

Některé výjevy jsou tak bez pointy a náhle useknuté, což přesně vystihuje, jak se Petra cítí. Výjevy jsou redukované na zdánlivě obyčejné a každodenní věci, které však kvůli tragické události nabývají na neobyčejnosti. Obyčejné předměty, jako například holící strojek či konvička, jsou najednou nostalgickými artefakty, které Petře neustále připomínají manžela. V tomto prostředí je těžké žít, na druhou stranu je nemožné se artefaktů zbavit. Petra se uzavírá především do sebe, neschopná komunikace se vzdorující dcerou, navíc neustále atakovaná “moudrostí” svých rodičů a tchýně – každý by danou věc totiž vyřešil lépe. Nemá se o koho opřít.

Truchlení a hledání vnitřního klidu neustále narušují vnější podněty a především ubíjející byrokratické obíhání úřadů, týkající se správy pozůstalosti. Režisérka reflektuje zdlouhavý a absurdní proces úředních aparátů, které postrádají jakoukoli empatii a lidskost. Redukují člověka na cáry papíru. Sekvence zpřítomňující zacyklené (ne)diskuse s úřady mají svým laděním až kafkovský nádech, lemovaný čekáním na Godota. Tyto sekvence kontrastně doplňují subtilní momenty, kdy Petra alespoň na chvíli od všeho utíká, případně díky novému bydlišti zažívá až dobrodružné situace.

Snímek je emočně tlumený, stejně jako výtvarné ladění. Svět je zbavený barev, pestrost se do barevné palety navrací postupně a pozvolna. Křehká kamera Dušana Husára ve “stísněném” formátu zosobňuje křehkost a komornost, zatímco její pohyb je podmíněn protagonistce. Vyprávění lemuje i voice over Petry, která jakožto tlumočnice a překladatelka recituje verše v polštině. Jakoby zapomněla mluvit vlastním jazykem. Suverénní celek a vedení občas sráží několik až příliš doslovných metafor či explicitních replik.

Výjimečný film evropského formátu vyniká i maximálním využitím neverbálních sdělovacích prostředků v mizanscéně. Ať už jde o náhlou bouřku či doutnající odpadkový koš – vše vyjadřuje neklid protagonistky. Rok vdovy je cílevědomě vystavěným a odvyprávěným pocitovým filmem, jehož vrstvy pomalu odhalujeme paradoxně tím, co protagonistka nedává najevo. Intimní a skrze bolest naději hledající film kromě vytříbené stylistiky může sloužit také jako důležitý podnět k dialogu o apatickém systému. Jde o jeden z vrcholů letošní české hrané tvorby.

Hodnocení: 80 %

Režie: Veronika Lišková

Scénář: Eugen Liška

Hrají: Pavla Beretová, Julie Šoucová, Zuzana Kronerová, Tomáš Bambušek, Lucie Žáčková, Jaromíra Mílová, Jan Novotný, Marie Švestková, Helena Dvořáková

Český premiéra: 10. října 2024

Distribuce: Cinemart

Související

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 
Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.

Více souvisejících

recenze Rok vdovy (film) filmy Zuzana Krónerová (herečka)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy