RECENZE: Subtilní Rok vdovy zpřítomňuje truchlení a apatii úředních aparátů

Do českých kin vstoupil nenápadný a křehký Rok vdovy. V komorním formátu fragmentárně vypráví o roce ženy, která náhle přišla o svého manžela. Stylisticky vybroušené psychologické a sociální drama patří k tomu nejlepšímu, co u nás letos vzniklo.

Publicistka a režisérka Veronika Lišková se dosavadně věnovala především dokumentární tvorbě. Zmínit můžeme na jihlavském festivalu oceněné Návštěvníky, kde sledovala život antropoložky a její rodiny, případně portrét české pedofilní komunity Danielův svět. V hraném debutu Rok vdovy, podle scénáře Eugena Lišky, který roku 2018 ocenila FILMOVÁ NADACE, se rozhodla pro ústřední problematiku vyrovnávání se se smrti blízkého. 

Tím si prochází čtyřicetiletá protagonistka Petra (Pavla Beretová), jejíž manžel náhle zemřel, navíc uprostřed stěhování do nezařízeného domu na vesnici. Vztah s dospívající dcerou (Julie Šoucová) je na bodu mrazu, stejně jako schopnost projevit a přiznat si emoce. Napříč útržkovitými kapitolami rámovanými ročními obdobími sledujeme nemožnou snahu o návrat k normálu, postupný proces truchlení i hledání cesty k vlastní osobnosti. Tvůrci se ptají, jak se po takové události zpátky začlenit a pokračovat.

Právě se přehrává: Rok vdovy - trailer

Rok vdovy - trailer Video: YouTube

Vyprávěcí perspektiva je velmi úzce napojena na protagonistku. Co neví ona, nevíme ani my. Jsme silně propojení a svázaní s jejími (skrývanými) pocity a vědomím, což umocňuje i kamera, která je na nehybné tváři Petry nalepená takřka neustále. Petra se učí znovu hledat emoce. Jen velmi obtížně projevuje lásku, smutek, vztek či frustraci. Neukotvený sborník emocí pod neustále hledajícím se výrazem postupně prosakuje na povrch. Když už emoce prosáknou, Petra se kvůli nim cítí špatně. Film je tak rámovaný cestou k vlastnímu nitru. Cestou k přiznání si vlastních pocitů. Fragmentární struktura odráží nesourodost myšlenek a vnitřních pochodů.

Některé výjevy jsou tak bez pointy a náhle useknuté, což přesně vystihuje, jak se Petra cítí. Výjevy jsou redukované na zdánlivě obyčejné a každodenní věci, které však kvůli tragické události nabývají na neobyčejnosti. Obyčejné předměty, jako například holící strojek či konvička, jsou najednou nostalgickými artefakty, které Petře neustále připomínají manžela. V tomto prostředí je těžké žít, na druhou stranu je nemožné se artefaktů zbavit. Petra se uzavírá především do sebe, neschopná komunikace se vzdorující dcerou, navíc neustále atakovaná “moudrostí” svých rodičů a tchýně – každý by danou věc totiž vyřešil lépe. Nemá se o koho opřít.

Truchlení a hledání vnitřního klidu neustále narušují vnější podněty a především ubíjející byrokratické obíhání úřadů, týkající se správy pozůstalosti. Režisérka reflektuje zdlouhavý a absurdní proces úředních aparátů, které postrádají jakoukoli empatii a lidskost. Redukují člověka na cáry papíru. Sekvence zpřítomňující zacyklené (ne)diskuse s úřady mají svým laděním až kafkovský nádech, lemovaný čekáním na Godota. Tyto sekvence kontrastně doplňují subtilní momenty, kdy Petra alespoň na chvíli od všeho utíká, případně díky novému bydlišti zažívá až dobrodružné situace.

Snímek je emočně tlumený, stejně jako výtvarné ladění. Svět je zbavený barev, pestrost se do barevné palety navrací postupně a pozvolna. Křehká kamera Dušana Husára ve “stísněném” formátu zosobňuje křehkost a komornost, zatímco její pohyb je podmíněn protagonistce. Vyprávění lemuje i voice over Petry, která jakožto tlumočnice a překladatelka recituje verše v polštině. Jakoby zapomněla mluvit vlastním jazykem. Suverénní celek a vedení občas sráží několik až příliš doslovných metafor či explicitních replik.

Výjimečný film evropského formátu vyniká i maximálním využitím neverbálních sdělovacích prostředků v mizanscéně. Ať už jde o náhlou bouřku či doutnající odpadkový koš – vše vyjadřuje neklid protagonistky. Rok vdovy je cílevědomě vystavěným a odvyprávěným pocitovým filmem, jehož vrstvy pomalu odhalujeme paradoxně tím, co protagonistka nedává najevo. Intimní a skrze bolest naději hledající film kromě vytříbené stylistiky může sloužit také jako důležitý podnět k dialogu o apatickém systému. Jde o jeden z vrcholů letošní české hrané tvorby.

Hodnocení: 80 %

Režie: Veronika Lišková

Scénář: Eugen Liška

Hrají: Pavla Beretová, Julie Šoucová, Zuzana Kronerová, Tomáš Bambušek, Lucie Žáčková, Jaromíra Mílová, Jan Novotný, Marie Švestková, Helena Dvořáková

Český premiéra: 10. října 2024

Distribuce: Cinemart

Související

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 
Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.

Více souvisejících

recenze ,  Rok vdovy (film) ,  filmy ,  Zuzana Krónerová (herečka)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 1 hodinou

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Donald Tusk

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. 

včera

Papež Lev XIV. se zapsal do dějin. Stačilo odevzdat hlas ve volbách

Papež Lev XIV. se stal prvním papežem, který odevzdal hlas v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Potvrdil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy