Praha - Jakým způsobem ovlivnil exil v letech 1914 až 1989 statisíce lidských osudů? Kdo byli významní českoslovenští exulanti a do jaké míry jsme dnes již zapomněli na fenomén exilu v dobách nesvobody? Tato témata zpracovali autoři venkovní expozice Československý exil 20. století, která byla v pátek zahájena na Jungmannově náměstí v Praze.
Putovní výstava Československý exil 20. století je projektem spolku Československý exil. „Jeho cílem je prostřednictvím kulturních a výstavních projektů připomínat fenomén exilu Čechů a Slováků z území někdejšího Československa v období 1914–1989," říká kurátor výstavy Miroslav Krupička. Exil pokládá za významný jev moderních československých a českých dějin, který ovlivnil osudy statisíců lidí a neměl by zůstat opomíjen v informačním chaosu současnosti.K nejmohutnějšímu exodu ve světovém měřítku došlo ve 20. století, které zažilo dvě světové války a dvě diktatury – nacistickou a komunistickou. V důsledku toho prchaly, byly vyháněny nebo přemísťovány miliony lidí. V českých poměrech byl exil v letech 1914–1918 otázkou několika jednotlivců, v průběhu 2. světové války odešlo z území Československa asi 30.000 lidí, z toho většina židovského původu. Po válce nabyl exil masových rozměrů. Po 25. únoru 1948, označovaném komunisty jako „vítězství pracujícího lidu," uprchlo nejméně 60.000 lidí. Největší byla exilová vlna po 20. srpnu 1968, tedy po tzv. „internacionální pomoci bratrských armád ČSSR". Do roku 1970 opustilo Československo podle střízlivých odhadů 150.000 osob. Z různých historických pramenů vyplývá, že v období 1968–1989 emigrovalo celkem asi 250.000 lidí, z toho většina v několika málo letech po invazi. Události roku 1948 a 1968 tedy mají na svědomí přes 300.000 exulantů a vystěhovaných.Výstava je členěna podle pěti hlavních exilových vln – Exil 1914–1918 a vznik Československa, Exil 1938–1945 a boj za svobodu republiky, Poúnorový exil, Posrpnový exil, Exil 70. a 80. let.Na pražském Jungmannově náměstí bude výstava umístěna do 12. října, poté se přestěhuje do Plzně.Výstavu připravil spolek Československý exil ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Národním muzeem za podpory Ministerstva kultury ČR.
Související
Československo mělo spojit svět. O Sovětech u nás se rozhodlo za války, říká historik
Česko má exilovou vládu! Používá vlajku podobnou protektorátní
Aktuálně se děje
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
včera
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
včera
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
včera
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
30. srpna 2026 21:35
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Zdroj: Libor Novák