Praha - Jakým způsobem ovlivnil exil v letech 1914 až 1989 statisíce lidských osudů? Kdo byli významní českoslovenští exulanti a do jaké míry jsme dnes již zapomněli na fenomén exilu v dobách nesvobody? Tato témata zpracovali autoři venkovní expozice Československý exil 20. století, která byla v pátek zahájena na Jungmannově náměstí v Praze.
Putovní výstava Československý exil 20. století je projektem spolku Československý exil. „Jeho cílem je prostřednictvím kulturních a výstavních projektů připomínat fenomén exilu Čechů a Slováků z území někdejšího Československa v období 1914–1989," říká kurátor výstavy Miroslav Krupička. Exil pokládá za významný jev moderních československých a českých dějin, který ovlivnil osudy statisíců lidí a neměl by zůstat opomíjen v informačním chaosu současnosti.K nejmohutnějšímu exodu ve světovém měřítku došlo ve 20. století, které zažilo dvě světové války a dvě diktatury – nacistickou a komunistickou. V důsledku toho prchaly, byly vyháněny nebo přemísťovány miliony lidí. V českých poměrech byl exil v letech 1914–1918 otázkou několika jednotlivců, v průběhu 2. světové války odešlo z území Československa asi 30.000 lidí, z toho většina židovského původu. Po válce nabyl exil masových rozměrů. Po 25. únoru 1948, označovaném komunisty jako „vítězství pracujícího lidu," uprchlo nejméně 60.000 lidí. Největší byla exilová vlna po 20. srpnu 1968, tedy po tzv. „internacionální pomoci bratrských armád ČSSR". Do roku 1970 opustilo Československo podle střízlivých odhadů 150.000 osob. Z různých historických pramenů vyplývá, že v období 1968–1989 emigrovalo celkem asi 250.000 lidí, z toho většina v několika málo letech po invazi. Události roku 1948 a 1968 tedy mají na svědomí přes 300.000 exulantů a vystěhovaných.Výstava je členěna podle pěti hlavních exilových vln – Exil 1914–1918 a vznik Československa, Exil 1938–1945 a boj za svobodu republiky, Poúnorový exil, Posrpnový exil, Exil 70. a 80. let.Na pražském Jungmannově náměstí bude výstava umístěna do 12. října, poté se přestěhuje do Plzně.Výstavu připravil spolek Československý exil ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Národním muzeem za podpory Ministerstva kultury ČR.
Související
Československo mělo spojit svět. O Sovětech u nás se rozhodlo za války, říká historik
Česko má exilovou vládu! Používá vlajku podobnou protektorátní
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Trumpa kvůli hrozbě atentátu odvezli v kontejneru na jídlo
před 1 hodinou
Česká televize představila náhradu za Moravce. Zveřejnila podzimní program
před 1 hodinou
Zelenskyj: Rusko při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety ze Severní Koreje
před 2 hodinami
Přes 130 mrtvých a 500 zraněných. Kolumbie svádí závod s časem, pod troskami zůstávají další lidé
před 3 hodinami
Evropa shání rakety Patriot kde se dá. Ukrajina jich za týden vystřelí víc, než kolik dostane za měsíc
před 4 hodinami
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
před 5 hodinami
Trumpova sít Truth Social prodělává stamiliony. Nový nástroj slibující přednostní informace čelí kritice
před 5 hodinami
Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí
před 6 hodinami
13 mrtvých a přes 70 zraněných. Ukrajina podnikla nejničivější útok na Rusko za poslední roky
před 7 hodinami
Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump
před 8 hodinami
Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
Při masivním ukrajinském bezpilotním útoku na ruskou Republiku Tatarstán zahynulo nejméně 13 lidí včetně jednoho dítěte a dalších více než sedm desítek osob utrpělo zranění. Podle ruských úřadů jde o jeden z nejtragičštějších úderů na území Ruské federace od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. V regionu byl v souvislosti s neštěstím vyhlášen smutek.
Zdroj: Libor Novák