ROZHOVOR | Veřejnost nedokáže ocenit malířství. Proto spousta umělců nabyla slávy po smrti, říká malíř

Jan Matěják pracuje jako strojní specialista na Úpravně Uhlí Ledvice. Zároveň svůj volný čas věnuje malířství ve stylu klasické vrstvené olejomalby a v poslední době se posouvá k modernějším stylům. „Samozřejmě je můj sen věnovat veškerý čas i energii pouze malování. Zatím se mi to bohužel nepodařilo ale kdo ví, co přinese budoucnost,“ říká Matěják v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Co vás inspiruje k vytváření obrazů v současné době?

Touha tvořit obrazy mě provází od malička. Tvorba obrazu od počátečního nápadu, přes tvorbu podkladu, kompozici až po vlastní malbu je proces, který zaměstnává mou mysl a vtahuje mě do světa, který na plátně vytvářím. Je to v podstatě takový unik a výlet z reálného života do vlastního ideálního dobrodružného světa, a právě tohle mě na tom baví. Inspirace přichází z několika různých směrů. Nejvíce jsem však ovlivněn současnou realistickou výtvarnou scénou z USA, která zažívá rozmach.

Na jakých obrazech pracujete v současné době?

V současné době pracuji na několika dalších projektech a nápadech, které se budou lišit od mých předchozích díl především technikou zpracování. Má technika čerpá z klasických renesančních postupů, nicméně se čím dál více posouvám k modernějším stylům malby a pojetí barev, neboť se pro mě klasický postup svojí předvídatelností vyčerpal.

Jaké mátě plány do budoucna?

Vzhledem k osobnímu pocitu vyčerpání z klasické tvorby bych především rád zachytil odraz moderní doby a přešel tak k modernějším a současnějším motivům. Ve vlastní technice hodlám na nových obrazech využít plného potenciálu barevného spektra a vytvořit tak různé obrazy, a to jak s monochromatickým zabarvením, tak obrazy využívající syté a zářivé barvy. Rovněž mě baví dělit se o své zkušenosti a rád poskytuji rady ostatním začínajícím umělcům. Dělám to i na svých webových stránkách. Vyučoval jsem totiž v pražských soukromých ateliérech a všechny poznatky z workshopů i výtvarných lekcí se snažím zužitkovat v podobě výukových materiálů a videí, které na svých webech zveřejňuji. Snažím se poskytnout informace, které studentům nejvíce chybí pro jejich vlastní tvorbu.

Jak se tvoří kompozice obrazu a jak se rozhodujete, co na tom obrazu bude?

Realistická malba je disciplína konkrétních problémů, na které existují konkrétní řešení. To platí i pro kompozici obrazů, které většinou vycházejí z klasických schémat. Při plánování rozložení objektů, světel i stínů a všech dalších prvků na obraze vycházím ze zkušeností, teoretických znalostí a toho, jak chci na diváka zapůsobit. V případě, že mám vybraný motiv a kompozici obrazu, dříve, než se pustím do práce na vlastním díle, si vyhotovím malou barevnou studii. V podstatě se jedná o zmenšený a zjednodušený obrázek chystaného díla. Na této studii si doslova vyzkouším barvy, které plánuji použít. Tato studie mi pak pomůže rozpoznat problémy, které mohou nastat při tvorbě velkého obrazu, a zároveň mi pomůže se těmto problémům vyhnout.

Namaloval jste i autoportrét. Jak byla práce na tomto portrétu zvláštní a nakolik jste si s tímto autoportrétem spokojený?

Nepovažuji tvorbu svého autoportrétu za nijak zvláštní dílo. Kompozice a barevné provedení obrazu jsem stylizoval do šerosvitných portrétů typických pro šestnácté i sedmnácté století. Při malbě jsem využil kompletní lavírovací proces, který obsahuje sedm vrstev olejové barvy. Nanášení jednotlivých vrstev malby způsobuje, že vrstvy mezi sebou prosvítají a tím vznikají takové barevné efekty, které nelze docílit jinou technikou. S výsledným dílem nebývám obvykle nikdy zcela spokojený. Studium malby a kresby je proces, který nikdy nekončí. Vždy se najde na obraze něco, co lze do budoucna zlepšit.

Jak podle vás správně namalovat portrét člověka? Co je potřeba o tom člověku dozvědět a jak přesně zobrazit nejen vzezření ale i charakter člověka?

Pro namalování kvalitního portrétu nebo figurální malby umělec potřebuje komplexní teoretické znalosti ze všech aspektů malby. Především se jedná dokonalou znalost anatomie lidského těla, perspektivy a barevné teorie. Dobrá malba nevznikne tak, že pouze okopírujete to, co vidíte na fotce nebo na živém modelu. Každý dobrý umělec při práci transformuje teoretické znalosti i zkušenosti a vnáší tak do obrazu prvky, které ve své podstatě na modelu nejsou viditelné. Pro zachycení charakteru člověka je dobré se s modelem osobně setkat a konzultovat jeho představu výsledného díla. Rovněž je pro dokonalé zachycení celkového charakteru člověka vhodné vzájemnou interakcí poodhalit přirozenost a typ modelu.

Nakolik je pro vás důležitá Vaše základní práce? Naplňuje vás nebo děláte ji jen pro plát?

Cokoliv dělám, snažím se vykonávat, jak nejlépe dovedu. Civilní práce strojního inženýra mě baví, ale je asi každému jasné, že žádná práce nedokáže naplnit pocit, který má každý člověk u činnosti, kterou miluje. Hovořím o pocitu naplnění svého životního cíle, který mi přináší malířství. Jaký váš obraz považujete za nejvíce podařený?

Můj oblíbený obraz z poslední doby je portrét africké vrány. Tento obraz je syntézou klasické lavírovací techniky s použitím moderních materiálů. Je vytvořen slabými vrstvami olejové barvy na hliníkový kompozitní panel, který zaručí trvanlivost podkladu do budoucích let. Světlá místa obrazu byla vysvětlena olovnatou bělobou. Tato běloba je klasický historický pigment, který stále nemá svou kvalitou konkurenci. Obraz se v letošním roce umístil ve finále světové soutěže realistického umění Art Renewal Center USA 2019. Vzhledem k tomu, že jsem samouk, je pro mě toto umístění velkou satisfakcí a nacházení se ve stejném seznamu mezi světovými špičkami realistické malby mě opravdu pohladilo na duši. Jak se v Česku i světě dá vydělat malířstvím? Co by měl dělat malíř, aby se mohl živit výhradně malováním?

Na tuto otázku není úplně snadná a jednoznačná odpověď. Uživit se v Česku malováním není jednoduché. Současná doba přeje především komerci, což je v podstatě celosvětový trend. Čím je něco jednodušší, tím lépe se to masám nabízí. Podle mého názoru široká veřejnost bohužel nedokáže dostatečně ocenit řemeslné zvládnutí nějakého oboru, tedy i malířství. Proto spousta malířů nabyla slávy a úspěchu až po smrti. I čeští umělci včetně mě hledají zastoupení v zahraničních galeriích. Díky sociálním sítím a internetu jsou dnes informace jako třeba video návody k malbě snadno dostupné, konkurence je tedy veliká a umělcem může být v podstatě kdokoliv. Další věcí je propagace. Znám spousty malířů, kteří dnes upadli svým dílem v zapomnění, ačkoliv jejich malba byla z technického hlediska dokonalá. Pro úspěšnou prezentaci umělce je tedy nutné věnovat se propagaci i brandingu. Vezměme v úvahu třeba Damiena Hirsta, tento britský umělec je tak silná značka, že na cokoliv sáhne, prodává se to někdy za závratné částky. Proto má rada, jak být úspěšný a prosperující umělec, je, buďte nejlepší v tom, co děláte, a především hledejte způsoby, jak o sobě dát světu vědět. Jací malíři Vás ovlivnili nejvíce a jak?

V mládí mě nejvíce ovlivnil Zdeněk Burian. Jeho dobrodružná tvorba mě oslovuje i v současnosti a občas si pro radost vytvořím nějaký obraz s dobrodružnou a westernovou tematikou. Další umělec, který mě ovlivnil především technikou malby, je současný umělec Alexei Antonov, který teď žije v USA. Od něj jsem se naučil klasickou lavírovací vrstvenou techniku malby. Mezi mé další oblíbené malíře patří především současní umělci, jako například Jeremy Lipking. Jeho používání barev, studeného přírodního osvětlení a techniky přímého malování významně ovlivnilo mojí vlastní tvorbu. Mezi další umělce, které s oblibou sleduji, patří Katherin Stone, David Gluck, Glenn Dean a mnoho dalších.