Jedno z nejdůležitějších literárních děl vědeckofantastického žánru míří do kin. Duna, natočená podle knižní předlohy vizionáře Franka Herberta, se dočkala svého už několikátého zfilmování, a ačkoliv se z mnoha dobrých důvodů říká, že toto veledílo nelze přenést na plátna kin, zdá se, že nyní se to konečně povedlo. Podívejte se, proč byste si Dunu neměli nechat ujít, a to i v případě, kdy vám sci-fi žánr nic neříká.
Úvodem několik základních faktů. Film z dílny slavného režiséra Denise Villeneuva (Příchozí, Blade Runner 2049) pokrývá pouze první polovinu první knihy. Pokud byste chtěli do celého epického světa skutečně proniknout, čeká vás celkem 22 (místy velmi obsáhlých) knih.
Neholdujete-li anglickému jazyku, prvních 19 knih bylo přeloženo do češtiny a postupně se pracuje na dalších. Stěžejních je ale prvních 6 knih, které napsal sám Frank Herbert. Zbylá díla vycházející z jeho poznámek má na svědomí jeho syn Brian Herbert s Kevinem J. Andersonem, kterému shodou okolností není Česko vůbec cizí. A proto sehnat některou z knih s jeho podpisem není u nás zase tak těžké.
Oba autoři celý vesmír Franka Herberta dále rozvíjejí a popisují například události, které se odehrály před samotnou Dunou. Díky tomu celá sága nabyla až obludných rozměrů. Jedná se zřejmě o největší svět, jaký byl kdy z hlediska časového pokrytí stvořen. Všechny knihy dohromady mapují události zhruba 34 000 let.
První a stěžejní díl, jehož polovina nyní míří do kin, začíná sice krátce po roce 10 000, vzhledem ke specifickému kalendáři Duny se ale jedná o události vzdálené 20 000 let od současnosti. Už jen díky tomu může leckdo nabýt dojmu, že celá sága je sci-fi jak vyšité. Jenže pokud jsou pro vás symbolem science fiction světelné meče, slizcí mimozemšťané nebo inteligentní roboti, Duna prakticky nic z toho neobsahuje.
"Je těžké žít v současnosti, nesmyslné žít v budoucnosti a nemožné žít v minulosti." - Frank Herbert, Duna
Mimozemské bytosti v celém universu neexistují, stejně jako počítače (proč k tomu došlo popisuje kniha Historie Duny: Služebnický džihád). Vesmírné koráby ovládají zmutovaní lidé zvaní navigátoři, historii mapují čarodějnice Bene Gesserit, a o složité výpočty, které by za normálních okolností zpracovávaly stroje, se starají takzvaní mentati. Všichni ale mají jedno společné. K dosažení svých schopností potřebují melanž.
Toto koření roste pouze na jedné jediné planetě v celém vesmíru zvané Arrakis neboli Duna. Pouze díky inhalaci koření umí například zmínění navigátoři cestovat vesmírnými loděmi do nejširších koutů vesmíru, či Bene Gesseriťánky využívat svých psychických a fyzických schopností a předávat si veškeré vzpomínky z generace na generaci. Kdo ovládá koření, ovládá vesmír, jak praví jeden z citátů z Duny.
Melanž je nejvzácnější surovinou ve vesmíru, jehož těžba ale není ani zdaleka jednoduchá. Arrakis je písečná a prakticky pustá planeta, kterou obývají lidé říkající si Fremeni a obří píseční červi dosahující až půlkilometrové či kilometrové délky. Těm se těžba koření příliš nezamlouvá, a zájem o planetu navíc projevuje hned několik rodů, přičemž z pohledu čtenáře/diváka sledujeme příběh jednoho z nich.
Z výše uvedeného se může zdát zápletka poměrně prostá, ve skutečnosti ale nemůže být nic vzdálenější pravdě. Duna samotná i celá sága se vyznačují především skutečně velkým množstvím dějových linií, což v kombinaci se spoustou postav a ne zrovna malým množstvím cizích názvů dává samo o sobě dohromady poměrně složitou záležitost.
Nechybí navíc ani rozsáhlé náboženské pasáže či politické intriky, detailní sondy do myslí a duší jednotlivých charakterů, a aby toho nebylo málo, autor původní šestidílné ságy knihu doplnil o mnoho sociálních a filozofických prvků, z nichž vznikla plejáda citátů. Celá sága není jednoduchá na čtení, soustředění ani paměť. Jde o příběh v příběhu jiných příběhů (vypomůžeme-li si upravenou hláškou z Duny). Rozhodně ale stojí za to.
Duna by se totiž více než jako sci-fi dala označit za environmentální dílo s důrazem na ekologii, vyobrazující ve své nejdrsnější formě život ve světě, v němž nic nezbylo. Prvky, které se z dnešního pohledu mohou jevit až kýčovitě, jsou přitom ve skutečnosti půl století staré archetypy tvořící jen jednu z mnoha příběhových linií.
Ačkoliv jsme se v tomto článku k příběhu první knihy a filmu nepřiblížili ani zdaleka, už jen z letmého popisu světa je možná jasné, proč je Duna považována za nezfilmovatelnou. Zachytit složitý příběh v kombinaci s rozsáhlými myšlenkovými pochody vyvíjejících se postav, dílčími filozofickými podtexty a děsivým, nehostinným, avšak zároveň podmanivým světem, je takřka nemožné.
Není proto divu, že si na Duně vylámal zuby nejeden režisér, mezi nimi například i slavný David Lynch, jehož Duna nebyla v mnoha ohledech povedená, dosud ale byla nejlepší. Sága má však také českou stopu, třídílný seriál Děti Duny mapující události po první knize se natáčel u nás za účasti mnoha tuzemských herců. V minisérii tak najdeme například Marka Vašuta, Pavla Kříže, Martina Dejdara či Evu Decastelo. Seriál se sice nesetkal s úplně špatným přijetím, z mnoha důvodů se ale nepovedl. A jedním z nich je chybějící monumentálnost.
"I nejvýznamější věci se mohou v jediném okamžiku změnit na docela bezvýznamné." - Frank Herbert, Kapitula: Duna
Právě ta nejnovějšímu filmovému počinu naopak nechybí. Už jen proto sám režisér i mnozí recenzenti doporučují film vidět v IMAXu, neboť obří plátno dodá snímku skutečný spektakulární rozměr. Filmu navíc nechybí ani děj "přetvořený" do srozumitelné formy, tak, aby i Dunou nepolíbení lidé nepřišli aspoň o stěžejní prvky díla. Nemusíte se proto obávat, že by vás absence znalostí knižní předlohy nějak limitovala.
Duna patří mezi kultovní literární díla a inspirovaly se jí i takové značky, jako kupříkladu Hvězdné války. Nejnovější film ale může zajít ještě dál a obsáhlou a složitou literární předlohu přiblížit široké veřejnosti v tom nejlepší světle. Ne nadarmo se už nyní říká, že Duna je díky své velkoleposti a rozsáhlosti sci-fi verzí Pána prstenů či Hry o trůny.
Pokud se do kina přece jen nechystáte, ale Duna vás zaujala alespoň tematicky, můžete se poohlédnout po některé z deskových či počítačových her, které jsou na trhu dlouhé roky (a není bez zajímavosti, že i na poli videoher způsobila Duna obří revoluci, to je ale jiný příběh). Nebo si můžete počkat na naši recenzi, kterou na těchto stránkách přineseme už brzy.
Související
Nejvíc Oscarů získala Duna, nejlepším filmem je V rytmu srdce
Americký velkofilm Duna dál táhne návštěvnost českých kin
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek