Názory

Související články:

Události Petra Nutila: Ignorace Okamury, auto zadara, čekání na palestinského Godota a objímání Řípu

Zbytečná vystoupení opozice stojí Čechy miliony. Kdy už poznáme laciný šunt?

Měl jsem tu čest (nebo smůlu, jak chcete) být u posledního opozičního pokusu o vyslovení nedůvěry vládě. Jako divák, na půdě sněmovny. A řeknu vám, že to nebyla ani stand-up komedie, ani drama s překvapivým rozuzlením na konci, ani dobře vypointovaná konverzační hra. Protože to byla hlavně strašná nuda.  

Vládne v Česku opravdu chudoba, nebo jen skáčeme na lep některým politikům?

V posledních týdnech se na nás valí snad ze všech možných i nemožných stran vlna prohlášení, že prý jsme kvůli inflaci zchudli a ještě zchudneme… Strašné, jistě si řeknete. Jenže, málokdo z nás si dá tu práci podobná tvrzení nějak zasadit do kontextu. Co na tom, že statistiky v mnoha ohledech surové vyznění o „zchudnutí“ české populace nepotvrzují. A i samotná vyjádření některých postav veřejného života o chudobě spíše matou. Tak, jak je to tedy? 

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.

Události Petra Nutila: Slovenské volby, mírotvůrce Putin a Ornella v plavkách

Milí čtenáři, po dvou týdnech jsou tu zpět Události Petra Nutila, rubrika, která shrnuje buď to nejpodstatnější, nebo nejabsurdnější, co za uplynulé dny událo. Tak pojďme na to. Dneska toho máme hodně. 

Spory o emisní normy a Česko proti Euro 7. Jaká auta budeme řídit?

To, že náš život ovlivňují často maličkosti, není jistě třeba připomínat. Právě probíhající vášnivé diskuse o nových emisních normách Evropské unie jsou toho dobrým příkladem. Škoda jen, že kvůli maličkostem nám mezi prsty zbytečně protékají ty „velké“ a „důležité“ skutečnosti. Připomíná to totiž jeden velmi známý „kus“: Mnoho povyku (možná) pro nic. Hodně důležitá otázka, která může člověka napadnout je, zda je skutečně nějaké to množství určitých látek z výfukových plynů motorů ve všech možných souvislostech důležitější než (nadneseně) čistší a zdravější ovzduší na planetě Zemi?

Putinovo palestinské chucpe

Víte, co znamená slovo chucpe? Pochází z hebrejštiny a vyjadřuje bezskrupulózní drzost, pro jejíž popis jsou významy slov jako arogance a nehoráznost až přespříliš slabé. Významově jde o odrzlost člověka, který zavraždil své rodiče a pak u soudu žádá o shovívavost, protože je sirotek. 

Mám obavy, kam situace na Blízkém východě povede, říká odborník Záhora pro EZ

Teroristický útok palestinského hnutí Hamás na izraelské území z minulé soboty byl naprosto bezprecedentní i z hlediska dlouhodobého izraelsko-palestinského konfliktu, a z tohoto důvodu ovlivní vztah mezi oběma národy na dekády, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jakub Záhora. Odborník na současný Izrael, který působí na Institutu politologických studií FSV UK dodává, že bezprecedentní je podle dostupných zpráv i rozsah izraelské reakce. Vyjadřuje v té souvislosti obavu, že utužení represivních praktik proti Palestincům povede dříve nebo později k další podobné tragédii. 

Proč Írán vede zástupnou válku proti Izraeli a nebojuje sám? Roli hraje geografie i hrozba střetu s NATO

Hamás potvrdil, že dostal k útoku na Izrael podporu od Íránu. Podle mluvčího skupiny Ghaziho Hamada se Teherán zavázal, že bude „stát na straně palestinských bojovníků až do osvobození Palestiny a Jeruzaléma“. Íránská podpora radikálním hnutím, která chovají nepřátelství k Izraeli, je notoricky známá a nijak překvapivá. Írán nemá moc jiných možností než vést zástupnou válku, přímá invaze proti židovskému státu je prakticky nemožná. 

Izraelská rozvědka je na pranýři, útok Hamásu nikdo nečekal. Stojí za jeho úspěšným začátkem spiknutí?

Izraelská rozvědka je jednou z nejuznávanějších a nejrespektovanějších na světě. Rozvíjela se uprostřed války, nejprve proti arabské koalice, následně proti paramilitárním hnutím v čele s Hizballáhem a Hamásem. A právě druhé jmenované palestinské uskupení na Izrael nyní zaútočilo bez toho, aby Izraelci byli dobře připravení nebo měli alespoň tušení o blížící se pohromě. 

Chtít levná paliva a potraviny se nemusí vždy vyplatit. Příkladů je dost

Vzpomínáte si ještě na plamenná prohlášení členů hnutí Ano, když v Maďarsku zastropovali před řadou měsíců ceny benzínu a potravin a pánové a dámy z tohoto hnutí nemohli udělat to samé? A pak na jejich nicotné blábolení, když se ukázalo, že násilné omezování tržních mechanismů vede k nedostatku, a nakonec k ještě větší drahotě, než jsme zažili v tuzemských podmínkách? Ale práce opozičníků, jistě namítne každý politolog, je právě neúnavná kritika. No jo. A teď to tu máme znovu. Tentokrát jsou ale kvůli kritice zdražování českých paliv úderným kladivem kritiky levné polské benzínky. 

Trauma z jomkipurské války dopadá na Izrael i po 50 letech, říká odborník

Před padesáti lety, na židovský svátek Dne smíření 6. října 1973, podnikla vojska Egypta a Sýrie za podpory řady dalších arabských zemí překvapivý úder na Izrael. Přestože zaskočená izraelská armáda po několika dnech dokázala ofenzivu odrazit, utrpěla značné ztráty. Objevují se proto i spekulace, že Izrael v jisté chvíli zvažoval nasazení jaderných zbraní. Taková tvrzení však nejsou podpořena důkazy, upozorňuje odborník Azriel Bermant v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Seniorní výzkumník pražského Ústavu mezinárodních vztahů v něm vysvětlil, v čem spočívá hlavní význam konfliktu pro situaci na Blízkém východě, stejně jako důvody, proč je válka ve veřejné debatě v Izraeli stále silně přítomná a proč tamní společnost i s odstupem půl století diskutuje o tom, zda neexistuje hrozba opakování jomkipurské katastrofy.

Žádná diktatura, hlas každého může být slyšet. Euroskeptici mají v EU také místo

Vítězství Roberta Fica (a jeho Smeru) ve slovenských parlamentních volbách nutně nemusí znamenat obrat jeho země od Západu. Evropská unie sice země nedrží v kleci, má ale páky, jakými se může bránit rozvratu. Poukázal na to nezávislý server RFE/RL.

Události Petra Nutila: Okamura je Pitomio, usnesl se Nejvyšší soud. Gratulujeme

Milí čtenáři, vítejte u dalšího pravidelného vydání Událostí Petra Nutila, souhrnu toho podstatného, co se nejen v naší zemi událo. A dnešní díl bude tak trochu výjimečný a speciální, protože navzdory obvyklému schématu bude mít jen jednu hlavní zprávu, ostatní události vezmeme jen telegraficky.

Demografie v hlavní roli, volby ovládlo konzervativní Slovensko. Liberálové žijí ve městech či v zahraničí

Výsledky slovenských parlamentních voleb jasně hovoří o rozdílu mezi společností na Slovensku a lidmi, kteří ze země odešli do zahraničí. Hlavní roli hraje demografie, lze to pozorovat i na ziscích nejsilnější maďarsko-slovenské strany. 

Co hrozí Slovensku? Fico ho může posunout o desítky let zpět, nechápe ani smysl evropské integrace

Vítězství Roberta Fica může zdiskreditovat Slovensko v očích zahraničních partnerů a zemi izolovat, pokud bude naplňovat sliby z kampaně. Dnešní doba vyžaduje spolupráci se zahraničím, členství v Evropské unii každému členskému státu šetří prostředky. Budoucí obnova Ukrajiny je lukrativní, jenže o to Slováci mohou díky Ficově politice přijít. 

Události Petra Nutila: Konec Liberlandu, nejhorší premiér, antibrexit a homofobní konzervatismus

Milí moji, je tu další nedělní vydání Událostí Petra Nutila, čili výběru toho nejabsurdnějšího, čím nás uplynulý týden obdařil. Tak pojďme na to. 

Falešná naděje Ukrajiny? Vytoužené F-16 poměr sil nutně změnit nemusí, mohou být i přítěží

Už čtyři země ohlásily záměr věnovat Ukrajině dlouho požadované stíhací letouny F-16. Ačkoli schválení dodávek ze strany USA ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky označil za "průlomovou dohodu", američtí představitelé se podle Reuters domnívají, že F-16 poskytnou Ukrajině jen "malou pomoc" v její protiofenzívě. 

Zelenskyj se nekrotí a stojí ho to spojence. Nátlak fungoval, když ruská armáda stála před Kyjevem

Ukrajina ztrácí důležitou podporu svých předních spojenců. Prezident Volodymyr Zelenskyj volí špatnou strategii diplomacie, kdy na své podporovatele ze zahraničí vyvíjí často až nepřiměřený nátlak. Ten se stává neslučitelným s národními zájmy daných zemí a rovněž s veřejným míněním. Nepřizpůsobil urgenci vlastních projevů situaci. Ruská armáda již přes rok není před Kyjevem a nehrozí, že se ukrajinská suverenita během pár dní může rozpadnout. 

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.