ROZHOVOR | EXKLUZIVNĚ: Trump a budoucnost Ameriky v sázce. Hlavní boj je teprve před námi, říká amerikanista Smith pro EZ

Myslíte si, že pan Trump záměrně napadne některé dodatky Ústavy USA? Jak to vidíme například u 14. dodatku poté, co výkonným nařízením omezil federální úřady v udělování občanství.

Trump oznamuje, jakou chce mít americkou politiku, a činí tak ve velkém množství oblastí najednou. Myslím, že to dělá nezávisle na tom, zda by daná politika porušovala existující zákon, pravidlo, praxi, nebo dokonce ústavní ustanovení. 

Možná předpokládá – a slyší od poradců –, že nic z toho není nakonec pevně dané, že i ústava je pravidelně reinterpretována, jak jsme viděli právě před několika lety, kdy Nejvyšší soud zrušil rozsudek Roe v. Wade, což je předchozí ústavně zakotvené právo na potrat.

Pokud jde o 14. dodatek, Trump v podstatě žádá Nejvyšší soud, Kongres a Američany obecně, aby přehodnotili předchozí výklady. Možná to udělají; pochybuji o tom, ale Nejvyšší soud v poslední době přijímá radikálnější rozhodnutí, než mnozí z nás očekávali. Trumpův exekutivní příkaz o občanství je však již napaden: 22 států okamžitě podalo žalobu na jeho zablokování. Pokud se Trump někdy v budoucnu vzepře přímému soudnímu příkazu, stane se z toho skutečná ústavní krize. To bych do něj neřekl, ale zatím to ještě neudělal.

Přijmou Američané Trumpův zásah do ústavy dobře? Pokud vím, američtí občané jsou na svou ústavu hrdí a jakékoli porušení tohoto dokumentu může být pro kariéru politika smrtící.

Američané ústavu abstraktně ctí, ale od jejího sepsání v roce 1787 se ani na minutu nepřestali hádat o tom, co znamená a které její části jsou nejdůležitější. Lidé z Trumpovy „základny“ podporují jiný výklad 14. dodatku – stejně jako některých dalších, než je ten tradiční, a nemyslí si, že je to činí nevěrnými samotné ústavě. 

Na politické pravici totiž existuje hnutí nazvané „Ústava v exilu“, které zastává názor, že ústavní reinterpretace z 30. let 20. století, které povolily „sociální stát“ New Deal, byly od základu špatné – a že jejich zrušení, byť po téměř sto letech, by nebylo porušením Ústavy, ale jejím obnovením, uvedením do stavu, v jakém by měla být. 

Podobné debaty se vedly i o jiných otázkách, jako je segregace v éře občanských práv a dnešní práva LGBTQ, zaměřené na to, co „pravá“ Ústava stanoví nebo vyžaduje. Všichni na všech stranách těchto debat mohou říci, že jsou zcela pro Ústavu, i když se ostře neshodnou na tom, co to znamená.

Není mi zcela jasné, jaké jsou Trumpovy záměry na hranici s Mexikem. Umožní mu výjimečný stav nasazení americké armády na území USA? Pokud se nemýlím, je to nezákonné.

V zásadě je to nelegální, to ano, ale zákony jsou složité a vždycky se dají najít argumenty pro různé výjimky nebo zvláštní okolnosti. Trump se snaží nelegální migraci vykreslit jako „invazi“, což mi připadá jako zvláštní způsob, jak popsat pohyb lidí, kteří netrpí nesnášenlivostí vůči zemi a nechtějí ji porazit, ale chtějí být její součástí, ale je to přesně ta rétorika, kterou byste potřebovali, abyste ospravedlnili nasazení armády. 

Nemyslím si však, že to nakonec bude muset udělat, protože existují věci, které může udělat administrativně – i když v současné době možná také nelegálně, dokud nebude přijata další legislativa nebo soudní přezkum –, které by většinu imigrace zastavily, a z jeho exekutivních příkazů je jasné, že tyto možnosti již zkoumá.

Jak může omezení vydávání občanství USA ublížit nebo pomoci? Obzvláště se obávám dětí, ročně jich prý může být takto „ztraceno“ až 150 tisíc.

Spojené státy jsou na imigraci závislé a vždy byly a vždy poskytovaly „cesty k občanství“ pro většinu imigrantů. Současně byly „nativismus“ a „restrikcionismus“ také v podstatě trvalými rysy amerického života, a to až do té míry, že od poloviny 20. do poloviny 60. let 20. století byla imigrace na 40 let do značné míry zastavena. 

Trump a další dnešní restrikcionisté argumentují tím, že přistěhovalci berou Američanům práci a dostávají příliš mnoho veřejných dávek na úkor daňových poplatníků. Většina přistěhovalců však přichází do USA s nadějí na práci, což znamená, že jejich cílem je stát se daňovými poplatníky, kteří sami žijí v usedlých komunitách a platí si sami. 

Mnoho Američanů, stejně jako já, si myslí, že by se to mělo podporovat a že relativně velkorysé cesty k občanství Spojené státy posílí. Jiní se však obávají kulturních změn, zejména toho, že Amerika nebo jednotlivé americké komunity budou postupně méně „bílé“. 

Extrémní projev jsme viděli během kampaně, kdy JD Vance a poté Trump lživě tvrdili, že haitští migranti v Ohiu jsou tam nelegálně a unášejí a jedí lidem kočky a psy. Ve skutečnosti byli do tohoto města v Ohiu pozváni, aby pomohli znovu rozjet podnikání a obnovit pracovní sílu, která byla z velké části ztracena po uzavření místních továren. 

Dnešní restrikcionisté také tvrdí, že probíhá „velká výměna“, při níž nebělošští přistěhovalci postupně zabírají místa bílých Američanů. Sám s tím nesouhlasím, ale z pohledu „etnonacionalistů“ – lidí, kteří úzce spojují význam a identitu národa s určitým etnickým profilem, jako je bělošství – je imigrace, snad s výjimkou té ze západní Evropy, kulturně škodlivá, i když je ekonomicky ospravedlnitelná.

Když pozorujete různé Trumpovy kroky, myslíte si, že si v Americe stále získává popularitu? Je jasné, že začal velmi rychle a také tvrdě vystupuje proti Putinovi.

Když byl Trump dříve v úřadu, měl ve srovnání s jinými prezidenty za srovnatelných okolností trvale nízké hodnocení a vysoké hodnocení nesouhlasu. Nemyslím si, že by jeho politika byla nyní populárnější, takže očekávám, že to bude pokračovat. 

Myslím, že jediným a největším důvodem jeho zvolení bylo to, že voliči po celém světě byli naštvaní z postkovidové inflace a obviňovali z ní vlády svých zemí. Rok 2024 tak byl prvním rokem v historii, kdy se každé vládnoucí straně v demokratickém světě, která se ucházela o znovuzvolení, snížil podíl hlasů. 

Americký výkon v boji proti inflaci byl lepší než britský, německý nebo celkový výkon EU, ale Američané tato srovnání ignorovali – a demokraté je nezdůrazňovali, protože se obávali, že by na tento problém ještě více upozornili –, a místo toho volili na základě Trumpova slibu, že rychle sníží ceny, zejména „cenu vajec“, která se nyní stala symbolem cen potravin a dalších potřeb obecně. 

Trump samozřejmě po volbách přiznal, že nemá ponětí, jak to udělat; ceny jsou určovány nabídkou a poptávkou a jednoduše nejsou něčím, nad čím by měli prezidenti velkou kontrolu. Není také jasné, zda bude schopen deportovat miliony nelegálních přistěhovalců, natož „všechny“ (jak slíbil), nebo zda to dokáže bez značného narušení ekonomiky a nákladů. 

A pokud jde o Putina, většina amerických voličů nesleduje detaily zahraničních konfliktů, takže tvrdý postup proti Putinovi by na ně sám o sobě, i za předpokladu, že by se ho Trump držel, příliš nezapůsobil; potřebuje hlavně, aby mohl tvrdit, že ukončil válku. Slíbil, že válku na Ukrajině ukončí během několika hodin po nástupu do úřadu, takže dokud bude pokračovat, ani to mu příliš nepomůže.

Zároveň dělá kroky, které jsou pro zahraniční pozorovatele velmi matoucí. Pokud bude americká demokracie ohrožena nebo pod erozí, myslíte si, že dojde k dominovému efektu a demokracie začne erodovat i v Evropě? Vždyť demokracie v USA je důležitým symbolem pro celý západní svět.

Bylo by lepší se na to zeptat Evropanů. Rád bych si myslel a jsem opatrný optimista, že evropské společnosti – včetně a možná zejména těch, které nově vznikly po roce 1989 – jsou poměrně odolné vůči snahám o ústup od demokracie nebo návrat k autokratickému vládnutí. 

Doufám, že poučení z brutálního století světové války a studené války nebylo zapomenuto: národy musí vzájemně spolupracovat v rámci určitého řádu založeného na pravidlech a strany a frakce uvnitř států musí přijmout stabilní metody mírové spolupráce, včetně mírového předávání moci po volbách. 

Nic z toho nikdy neproběhne tak elegantně, jak bychom si přáli, ale je to nakonec jediný praktický způsob, jak věci řídit; podle slavného výroku Winstona Churchilla – který si vypůjčil z nějakého nejmenovaného zdroje –, je demokracie nejhorší formou vlády kromě všech ostatních, které kdy byly vyzkoušeny. 

Nevím, ale doufal bych, že se Evropané podívají na to, co se v posledních letech děje v Americe, pečlivě to zváží a budou to považovat nikoli za vzor k napodobení, ale za „varovný příběh“.

Na závěr by mě zajímal váš názor na tuto věc – co si myslíte o „pozdravu“, který Musk pronesl k davům během svého projevu po inauguraci? Měli bychom se znepokojovat?

Elon Musk je tak zvláštní člověk, že je velmi těžké interpretovat, co říká nebo dělá. To gesto rozhodně velmi připomínalo, ne-li nutně nacistický pozdrav jako takový, pak současné bělošské supremacistické pozdravy, které z něj vycházejí.

„Sounáležitost“ Trumpova hnutí MAGA, k němuž nyní patří i Musk, s neonacistickým, neokonfederačním a bělošským supremacistickým hnutím je trvalým důvodem k obavám. Existují významné skupiny Trumpových příznivců, kteří otevřeně nosí insignie v nacistickém stylu a samozřejmě konfederační bojovou vlajku, která je v USA dlouhodobě symbolem extrémní reakční politiky. 

Více než Elon Musk je však v tomto ohledu v současnosti znepokojující Trumpovo hromadné omilostnění výtržníků z Kapitolu z 6. ledna 2021, včetně těch, kteří násilně napadli policisty. To je přesně ten krok, který by člověk udělal, kdyby bylo cílem vytvořit a podporovat stálý sbor amerických „hnědých košil“ neboli pouličních bojovníků podle nacistického vzoru.

Je to obzvláště znepokojivé vzhledem k tomu, že téměř všichni, včetně téměř všech republikánů v Kongresu, a dokonce i Trumpa den poté, původně útok v Kapitolu odsoudili, přinejmenším za samotné násilí. Pokus o násilné zvrácení celostátních voleb byl rovněž široce odsouzen. 

Nyní, když Trump obrátil, však obrátila i jeho strana, která do značné míry přestala být politickou stranou v tradičním smyslu a stala se jeho osobním kultem. Republikánští politici zase odrážejí to, co si myslí, že chtějí jejich voliči. S tím souvisí i prezidentská imunita, pojem, který v uplynulých více než dvou stoletích neexistoval, ale který Nejvyšší soud letos v létě náhle objevil v ústavě a náhle prohlásil, že prezidenty a bývalé prezidenty nelze stíhat, a dokonce ani vyšetřovat za většinu činů, které v úřadu učiní. To je zjevně opravňuje vydávat příkazy, které porušují zákony nebo způsobují jejich porušování jinými osobami, aniž by se obávali následků.

Jak samostatně, tak ještě více dohromady se jedná o velmi nebezpečný vývoj. Naznačují, že trumpismus působí v Americe zásadní morální proměnu, přinejmenším mezi určitou významnou částí veřejnosti a některými institucemi, které dříve představovaly „zábrany“ proti vzrůstající autokracii a protofašismu. 

V nejlepším případě to ukazuje na mnoho dalších velmi vážných bojů, které nás čekají. Trump slíbil, že bude stíhat politické oponenty, vyšetřovatele a strážce zákona; jmenoval ředitele FBI, který zveřejnil seznam cílů či „seznam nepřátel“, na němž jsou jmenovitě uvedeny desítky těchto osob; a hned první den vydal dva exekutivní příkazy, které podle všeho nařizují federálním úřadům, aby daly věci do pořádku a zahájily takové stíhání. 

Prezident Biden vydal preventivní milosti v naději, že ochrání některé z těchto osob, ale ne téměř všechny. Vypadá to tedy, že hlavní boj je teprve před námi. V sázce v těchto bojích bude budoucnost Ameriky nejen jako demokracie, ale i jako společnosti, která v zásadě dodržuje zákony. Jsme jistě svědky nejvážnějšího ohrožení těchto principů od dob vrcholícího segregačního „masového odporu“ v 50. a 60. letech. 

Současné hnutí je však pravděpodobně ještě nebezpečnější, protože federální vláda většinou stála proti starým segregacionistům, kteří byli většinou soustředěni v jednom regionu, zatímco nové reakční hnutí má jediného mocného celostátního vůdce – vůdce, který těsně získal podporu lidu v celostátních volbách, který nyní ovládá federální vládní agentury včetně armády a který je zřejmě hodlá dát do služeb svého hnutí.